Evropské země by měly na nová americká cla reagovat jednotně, rozhodně a zároveň klidně, prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck, podle něhož je Evropa větším trhem než Spojené státy. Ty jsou podle něj ve slabší pozici.
Většina ministrů se shodla, že chtějí s USA o clech jednat, a ne situaci eskalovat. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič novinářům před ministerskou schůzkou řekl, že se Evropa v této době musí adaptovat na změnu chápání světového obchodu.
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil zavedení cel na dovoz z mnoha zemí světa včetně států EU. Zdůvodnil je údajně neférovým obchodním přístupem těchto států vůči USA, což řada dotčených zemí zpochybňuje. Na dovoz z EU má začít od středy platit dvacetiprocentní clo.
„Akciové trhy již padají a škody mohou být ještě větší. Je proto důležité jednat rozhodně a uvážlivě. To znamená uvědomit si, že jsme v silné pozici, Amerika ve slabé,“ řekl médiím při příchodu na jednání Habeck.
Řada evropských států dává najevo, že by se EU měla před zavedením odvetných opatření pokusit s USA jednat. To před pondělní ministerskou schůzkou prohlásila například nizozemská ministryně obchodu Reinette Klever. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je cílem přesvědčit Spojené státy, aby se „věci vrátily tam, kde byly“.
„Americké rozhodnutí zvýšit cla Evropě a zbytku světa je krajně nešťastné,“ uvedl švédský ministr pro zahraniční obchod Benjamin Dousa. „Nechceme obchodní válku s USA, chceme více obchodu a spolupráce se Spojenými státy,“ dodal. Zdůraznil důležitost vyjednávání s Američany, na druhou stranu ale Švédsko podporuje i protiopatření, která podle něj musejí být „přiměřená a dobře zacílená“.
Spojené státy začaly už od soboty 5. dubna vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Od středy 9. dubna pak USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí dvacet procent.
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.
Podle polského předsednictví v Radě EU by z pondělního jednání měla vzejít jednotná pozice a ministři by měli dát určité vodítko Evropské komisi. Právě po pondělní schůzce se očekává návrh unijní exekutivy ohledně prvních odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník.
Hlasování o těchto protiopatřeních se v takzvaném komitologickém výboru uskuteční ve středu 9. dubna. Následně by tato opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani navrhl, aby EU odložila začátek platnosti odvetných cel až na konec měsíce.
Pokud jde o reakci Evropské unie na další ohlášená americká cla, ta přijde až o něco později, protože nyní teprve probíhají analýzy dopadu takzvaných recipročních cel.
Evropští politici v minulých dnech hovořili o několika možnostech, jak na Trumpovu celní ofenzivu odpovědět. Jednou z možností je cílit na oblast služeb, v níž má Evropa na rozdíl od obchodu s USA deficit. To však odmítl irský ministr obchodu Simon Harris, v jehož zemi má řada amerických digitálních firem své evropské centrály. Podle Harrise je tento krok „v této fázi vysoce nepravděpodobný“. „Byla by to mimořádná eskalace ve chvíli, kdy musíme usilovat o deeskalaci,“ řekl Harris novinářům.
Šefčovič chce s ministry hovořit také o svých nedávných jednáních v Číně, která čelí ještě větším americkým clům než EU. V evropských zemích proto panuje obava, aby zdejší trh nezaplavil dovoz asijského zboží, které bude kvůli dovozním přirážkám v USA neprodejné. Francouzský ministr Saint-Martin před jednáním podotkl, že chce s kolegy mluvit o tom, jak ochránit evropský trh před přebytkem vývozu z Číny.
