Karlovarský festival je tady! Z desítek filmů je těžké si vybrat, proto vám přinášíme desítku naší, se kterou nevyberete špatně.
Nechtěli jsme zmiňovat jen takzvané obvyklé podezřelé, které uvidíte po skončení přehlídky na ozvěnách Šary Vary či v normální distribuci – vybrali jsme spíš tituly, z nichž se mohou vyklubat nečekané klenoty.
Tak se na to pojďme podívat. A pak upalovat pro lístky do Thermalu.
Red Rooms
Jít na soutěžní film ve Varech znamená absolvovat pravý festivalový zážitek. Nikdy totiž nevíte, na co narazíte, protože jde většinou o světovou premiéru, takže jdete na blind.
A často se z nenápadného titulu vyklube pecka, o níž se mluví ještě dlouhé měsíce, jako se to stalo třeba u Bodu varu. Letos zkuste artový thriller Red Rooms o nebezpečné přitažlivosti zla, v němž soudní proces s vrahem získá nečekanou pozorovatelku.
Umění jíst a milovat
Kamera ulpívá na jídle víc než na kuchařích a jediným zvukem je bublající polévka v měděných hrncích, kterou sem tam naruší jen zpěv ptáků z otevřeného okna.
Dobová romance s Juliette Binoche a Benoitem Magimelem je prý tak smyslnou poctou francouzské gastronomii, že na ni nemáte chodit s prázdným žaludkem. Libé pocity se na porotu festivalu v Cannes přenesly natolik, až filmu udělila cenu za nejlepší režii pro Tran Anh Hunga.
Infinity Pool
Na nový film Brandona Cronenberga, syna slavného otce, je nejlepší jít bez představy o tom, co se v něm bude dít. Tak jen skutečně velmi krátce: ocitneme se na dovolené neúspěšného spisovatele a jeho zazobané ženy ve světě na pomezí snů a brutální noční můry.
Nikdy ale necítíte, že si na vás tvůrci připravili samoúčelnou schválnost, kde se může stát cokoli, takže je důležité, jen aby to vypadalo co nejvíce explicitně a cool. Mnoho karlovarských „půlnočních“ filmů takovou disciplínu ani zdaleka nemá.
Přišla v noci
V únoru loňského roku si režiséři Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar společně s kameramanem Šimonem Dvořáčkem řekli, že se vzepřou zavedenému způsobu výroby filmů v Česku a na podzim prostě jeden natočí a vše ostatní tomu podřídí.
Vybírali z více námětů a nakonec se pustili do černé komedie, v níž na dveře bytu páru třicátníků zaťuká matka jedno z nich. Čekat můžeme prý žánrově pestřejší tvar o monstrech, jimiž mohou být tchyně a matky. Mluvil tady někdo o filmu On se bojí?
Míjení
Dva muži. Žijí spolu celkem dlouho, ale nyní se jeden z nich pustil do aférky se ženou. Co to s jejich vztahem udělá? Jedno z nejlépe hodnocených dramat současnosti dokáže být přesné, neoblomné a úsporné, zároveň však lehké a citlivé. A taky pořádně sexy.
Režisér Ira Sachs nečekaný milostný trojúhelník obsadil výkvětem současného evropského herectví, kdy vedle Adèle Exarchopoulos si partnery zahráli Ben Whishaw a Franz Rogowski.
Defraudanti
Po premiéře v Cannes se o tomhle snímku začalo tradovat, že jde o skvělou, existenciální tragikomedii o povaze svobody, která je zároveň poctou americkým krimi sedmdesátých let.
Dva bankovní úředníci se v ní rozhodnou skoncovat s ubíjející rutinou, která je nedokáže pořádně zajistit – a začnou koketovat s myšlenkou spáchat zločin. Jen pozor, udělejte si na jejich geniální kousek dostatek času, film má stopáž 189 minut.
Unavená naděje
Jeho hloubkové charakterové studie vynikají odcizením, existencialismem i detaily každodenního života, vytvářejícími pozoruhodný obraz různých sociálních tříd. Nejinak tomu bude i v novém filmu asi nejvýraznějšího tureckého filmaře současnosti Nuri Bilge Ceylana.
V novince si učitel Samet své dny krátí škodolibým nihilismem a nenápadnou manipulací svých studentů, dokud ho jeden z nich neobviní z nevhodného chování.
Dospěláci
Nebyly by to Vary bez citlivé rodinné dramedie o dysfunkčních vztazích mezi lidmi, kteří spolu pořádně neumějí komunikovat. Letos budou takovým titulem američtí Dospěláci, v nichž Michael Cera, Hannah Gross a Sophia Lillis představují tři sourozence.
Kdysi spolu drželi basu, avšak jejich silné pouto přetrhlo dospívání a odloučení. Podaří se jim navázat, kde skončili? Ať už to dopadne jakkoli, američtí kritici dávají filmu velký palec nahoru.
Arsenie. Báječný život po životě
Ze soutěžní sekce Proxima, která je otevřená filmařům hledajícím nové definice tvorby, zkuste třeba nový dokument od rumunského dokumentaristy Alexandra Solomona.
Jeho předchozí snímky jsme mohli vidět v Česku nejen ve Varech, ale třeba i na Jednom světě nebo na HBO, kde mapoval dopravní apokalypsu v Bukurešti ne nepodobnou té pražské. V novince se vydává po stopách pravoslavného kněze a mystika, jehož někteří považují za svatého.
Anatomie pádu
Režisérka Justine Triet si z letošního ročníku festivalu v Cannes odnesla Zlatou palmu za drama Anatomie pádu, v němž spisovatelka v podání Sandry Hüller čelí podezření z vraždy manžela.
Takhle to zní skoro banálně, ale výsledek je prý mistrovským cvičením v ambivalentnosti, kdy alibi potřebuje i domácí mazlíček. Pokud film, na nějž se čeká na festivalu nával, nestihnete, nemusíte zoufat – půjde i do české distribuce a objeví se na již zmíněných ozvěnách Šary Vary.
