„Každý den je jiný a to mě na tom baví,“ říká o svojí práci Jakub Karas. Pilotuje dron, v Česku byl jeden z prvních a dnes je svým způsobem i největší.
Jako první s kolegy nafotil zblízka ze vzduchu Pražský hrad nebo hřbitovy v Brně. V Hřensku jeho drony pomáhaly s evakuací při povodních. V uhelných lomech na severu obletovaly velké uhelné bagry, aby bagrovaly tam, kde mají. A když se všechno povede, zachrání Karas letos během žní i pár zajíců, aby je nepřejel kombajn.
Nejzajímavější místa nafocená z dronu
Otevřít větší mapu v novém okně »
S dronem lze podniknout leccos (viz seznam dole). V Alze se dají koupit už od pěti tisíc korun, háček je ale v tom, že i taková hračka by podle zákona měla mít licenci, stejně jako její pilot.
Karas je jedním z mála, kdo licence má – proto je na oficiální scéně i největším hráčem v branži. V rejstříku Úřadu pro civilní letectví je dnes ke komerčnímu provozu nahlášeno jen 15 dronů od 14 firem. Karas, respektive jeho firma UpVision, mají zatím jako jediní na seznamu zaregistrované drony dva a další budou přibývat. Protože licenční řízení nějakou dobu trvá, náskok UpVision těžko jen tak někdo dožene.
„Procedura je poměrně dlouhá. Na ÚCL řeší tuhle problematiku čtyři lidi a jen za první čtvrtletí dostali stejně žádostí jako za celý loňský rok. Momentálně jich vyřizují přes 200,“ říká Karas.
Dodržovat pravidla znamená věnovat se spíš přízemnějším věcem, než o jakých se ve spojitosti s drony ve světě mluví. Ani s licencí se nesmí létat nad lidmi ani nad hustou zástavbou, zakázáno je také na dron něco věšet a něco s ním převážet. Na akce typu focení Pražského hradu jsou třeba speciální výjimky. Kdo předpisy ignoruje, riskuje pokutu až pět milionů, v reálu ale spíš v desítkách tisíc, aspoň taková byla dosavadní praxe.
„99 procent dronařů dělá jen dvě základní věci – focení nebo natáčení videí,“ přibližuje Karas. Z toho žijí i v UpVision, ale kromě toho přibalují k dronům i komplexnější služby, jako jsou nejrůznější technické aplikace pro stavaře a architekty nebo přesné mapování pro geodety, geology a zemědělce. Cesta k dronům pro Karase začala před 14 lety, a to právě díky leteckým mapám. Ve firmě Geodis pak začal na stejnou práci zkoušet drony, a když se osvědčily, vznikl v roce 2013 UpVision. Ten dosud oficiálně patří dvěma investorům, kteří dodali kapitál na první dva stroje za 1,3 milionu korun, koncem léta by ale měl být jako jeden ze společníků zapsán i Karas.
Videa z dronů kupují hlavně filmaři. V první řadě do reklam, ale i do filmů. Nejde přitom jen o záběry, které se pak objeví na plátně, ale hlavně o servis pro designéry filmových triků, kteří si nejdřív nechají reálnou scénu v přírodě do detailů naskenovat a pak do ní „dokreslí“, cokoli je potřeba. Scény, kde se odehrává třeba Hra o trůny, jsou napůl reálné (moře, břeh, první strom vedle herců), ale napůl domontované v počítači (hrad, drak, vodopád), přičemž montáž se dá věrně udělat až ve chvíli, kdy trikaři mají v počítači co nejpodrobnější 3D model původní scény.
Jestli vás tohle láká, nikdy není pozdě se přidat. Fronta na úřadě je sice dlouhá, ale drony jsou evidentně na vzestupu. Až budou smět dělat všechno to, co umí, pak se teprve začnou dít věci. Tady je pár příkladů, co nás dřív nebo později čeká:
1. Pozor, letí defibrilátor!
Všichni už slyšeli o tom, že drony umějí střílet po fanaticích z ISIS. Stejně dobře jako zabíjet by ale mohly umět zachraňovat život. V USA je ročně kolem 360 tisíc případů zástavy srdce a jen každý desátý člověk přežije. Důvodem je, že včas nejsou po ruce přístroje, které by uměly nahodit srdce zpátky k životu. Jednoduché defibrilátory, které nemusí obsluhovat lékař, už jsou dnes na trhu, teď jen zbývá vyřešit otázku, jak je dopravit včas na místo nehody. Alec Momont – student z Nizozemska – to loni vymyslel. Jsou zastrčené přímo v dronu, takže odpadá problém s tím, že dron nesmí nic přenášet. Mrkněte na video, je krátké a hollywoodsky dojemné!
2. Dron na molu
Jak říká jedna z návštěvnic Silicon Valley Fashion Week 2015: „Drony místo modelek, to tu myslím ještě nebylo.“
3. Šunkovou, nebo Quatro Formaggi?
Zatím je to samozřejmě hlavně show, ale jak říká klasik, pokrok nezastavíš. Tihle ruští chlapci loni oznámili, že jako první na světě odzkoušeli donášku pizzy vzduchem. V Česku to sice předpisy nedovolují, ale jednou to určitě klapne. Mimochodem, věšet něco na dron a létat s tím po městě není dovoleno skoro nikde na světě. „Spousta takových ‚blbůstek‘ probíhá jen v testovacím režimu nebo jde prostě jen o marketingovou akci, která má vzbudit dojem, že něco funguje, ale přitom jde jen o samotné natočení akce a tím to končí,“ říká Karas. Podobné to bylo i s ruskou pizzou – vyzvednout se dala jen v parku a v helmě, navíc piloti měli posléze problémy s úřady.
4. Potratová pilulka do Polska
Interupce je v katolickém Polsku prakticky tabu. Za řekou ale může všechno fungovat jinak, a když se do věci zapojí drony, správně úderná aktivistická akce je na světě. Spolek čtyř občanských iniciativ vypravil letos 30. června dron se dvěma baleními potratových pilulek z východoněmeckého Frankfurtu nad Odrou přes vodu do Polska. Jak stálo v oficiálním prohlášení, šlo o „symbolickou akci s cílem ukázat, jak propastně se může lišit přístup k lidským právům na pár kilometrech“. Z hlediska práva šlo o delikátní operaci, kdy si aktivisté dali dobrý pozor, aby nijak neporušili předpisy. V místech, kudy dron letěl, není žádná letová zóna, navíc dron byl lehčí než 5 kilo a nesloužil ke komerčním účelům, takže na žádném z břehů nebylo k jeho letu potřeba zvláštní povolení. Navíc, pokud ženy v Polsku podstoupí nezákonnou interrupci, nevztahuje se na ně žádný postih – ten se týká jen lékařů, kteří by potratovou pilulku předepsali. To ale nebyl tento případ. Recept pocházel z Německa a obě země jsou součástí Shengenského prostoru čili pohyb zboží (i osob) přes hranici by neměl podléhat žádným omezením. Přesto německá policie zakročila a zabavila ovladač a iPad, byť až poté, co dron na druhém břehu přistál.
5. Na pytlácké stezce
Oficiální odhady praví, že pytláci v Africe jen loni pochytali kolem 20 tisíc slonů. S dronem v nadhlavníku to ale už nepůjde tak snadno. Afriku už dnes křižuje několik ochranářských skupin, které nabízejí systémy, kdy satelity a drony dokážou monitorovat pohyb sloních stád. A tam, kde jsou sloni, tam jsou i pytláci, takže strážci parků mohou hlídat, co se v jejich revíru děje. Potíž je v tom, že předpisy pro vypouštění dronů nejsou v Africe zas tak benevolentní, aby všechno fungovalo podle představ.
6. Dealer dron
V březnu 2011 se Spojené státy dohodly s Mexikem na tom, že americké špionážní drony smějí létat přes hranice a monitorovat činnost drogových kartelů. Jenže ani druhá strana barikády nelení. V lednu se těsně za hranicemi zřítil dron s nákladem tří kil pervitinu, a i když úřady popíraly, že by šlo o frekventovaný jev, situace se může rychle změnit.
7. Čidla pro BMX
Někdy není potřeba celý dron, ale jen kus. Britští bikeři si montují na kola speciální čidla od firmy BAE, která vznikla kvůli dronům a která cykloakrobatům umožňují líp vyhodnocovat jejich triky a pohyb ve vzduchu.
8. Uvnitř sopky
Dron ani GoPro kamera nepřežily, ale záběry, které předtím poslaly, stojí za to.
9. Flying sushi
Dobře, running sushi už znáte. Ale v Londýně mají něco lepšího…
