Vláda nakoupila zásobníky i plynovody a zažehla roztržku s druhým nejbohatším Čechem Danielem Křetínským. Zároveň ale dala najevo, že plyn bude hrát v české energetice daleko větší roli, než jsme s i mysleli. A mnohem dřív, než jsme tušili. Žonglování se stovkami miliard začíná.
Takovou přestřelku nepamatujeme. Český ministr si vyřizoval účty s druhým nejbohatším Čechem přes média. Na tom by zas nic tolik zvláštního nebylo, kdyby to byla česká média. Jenže ministr průmyslu a obchodu se opřel do Daniela Křetínského skrz jedno z největších světových finančních médií Financial Times.
A reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Rozbuškou bezprecedentní výměny názorů se stal prodej Net4Gas (N4G), o který se v posledních měsících přetahovaly obě strany, nakonec jej získal stát. Daniel Křetínský tvrdí, že za přestřelenou cenu, čímž oškubal daňové poplatníky, a navíc že stát jej vůbec nepotřebuje.
Jozef Síkela kontroval posudky renomovaných domů a nařkl energetického magnáta z využívání médií, která vlastní, proti němu. „Zatímco standardní vlády své investory v zahraničí podporují, ministr Síkela naopak EPH na mezinárodním poli napadá,“ poslal Daniel Křetínský ministrovi vzkaz skrz svého mluvčího Dana Častvaje.
Obě strany se na konci léta v rychlém sledu potkaly u dvou významných plynárenských transakcí. Nejdříve stát koupil za téměř devět miliard korun zásobníky RWE Gas Storage, za pár týdnů ohlašoval nákup plynovodů N4G za dalších dohromady pět miliard. Hlad státu po plynárenské infrastruktuře ukazuje hlavně na jednu věc – na změnu v plánech české energetiky.
„Potřebujeme řešit postupný odchod od uhlí. Bohužel to nejde bez rozvoje výroby elektřiny z plynu,“ říká konzultant v energetice a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Půjde o dobu, v níž se roztočí stovky miliard až biliony korun a která ovlivní účty za energie všech domácností a firem.
Na Pařížské 26, v samém srdci nejluxusnějšího českého boulevardu, řeší v kancelářích holdingu EPH i pět miliardových dealů najednou. V létě mezi nimi byl i potenciální nákup N4G. Firmy provozující v Česku páteřní síť plynovodů, která v posledních dekádách přiváděla do Evropy ročně desítky miliard kubíků ruského plynu.
Potřebujeme řešit postupný odchod od uhlí.
Michal Šnobr
A zatímco tehdy pro své majitele, rakouskou skupinu Allianz a kanadský fond Borealis, patřila z finančního pohledu k takzvané dojné krávě, napadení Ukrajiny Ruskem otočilo geopolitickou situací a ve finále i kohoutky plynovodů. Přes Česko přestal proudit plyn z východu a tím i Net4Gasu platby od Gazpromu.
Stát tak firmu převezme za minimálně pět miliard korun s čistým dluhem ve výši 27 miliard korun. „Proti tržní transakci stát vydá navíc mezi 23 a 27 miliardami korun, v čemž je kupní cena plus faktické zmaření odpisu dluhu. To je přibližně hodnota, o kterou stát přeplatil nabídku EPH,“ vypočítává Dan Častvaj. EPH za ni byla ochotna dát maximálně deset miliard.
