„Pane Křetínský, nezačal byste tím, že se této zemi omluvíte za snížení kvality poštovních služeb?“ Poslanec Liam Byrne hned prvním dotazem naznačuje, že grilování Daniela Křetínského v britském parlamentu nebude zrovna příjemným povídáním. Třetí nejbohatší Čech nejdřív perfektní angličtinou vyjádří lítost nad každým jedním dopisem, který královská pošta doručí pozdě. „Zároveň však nemohu přijmout větu, že kvalita služby klesá, protože čísla to jednoduše neukazují,“ dodá.
Následuje více než hodinová přestřelka s britskými zákonodárci. Jejich nedůvěra vůči „magnátovi z Východu“, který navzdory extrémně tvrdým regulatorním požadavkům koupil 510letou Royal Mail, stáhl ji z londýnské burzy a nyní překopává její provoz, je patrná.
Křetínský výpady trpělivě odráží, sděluje jedno číslo za druhým a ukazuje, že svému byznysu rozumí do nejmenšího detailu. Ostatně není to zdaleka poprvé, co tuhle akvizici – největší, na jakou si kdy česká firma v zahraničí troufla – na britských ostrovech hájí.
Obdobnou regulatorní kolonoskopií si nedávno prošel také nový nejbohatší Čech Michal Strnad s americkou muničkou Kinetic Group – klíčovou institucí dodávající náboje americkým policejním sborům (lokálním i státním) a federálním agenturám, jako je FBI nebo Department of Homeland Security (DHS). Podobných střetů bude nejspíš přibývat.
V článku se dočtete:
- Jaká je strategie za největší českou akvizicí v Jižní Americe nebo za posledním obřím zářezem české firmy v technologickém sektoru.
- Proč už taktika nákupů „špinavých“ fosilních aktiv, hojně využívaná například Pavlem Tykačem, nefunguje.
- Proč se v Česku, které o pouhou generaci zpět zahraniční investice téměř výhradně přijímalo, tento proud obrátil.
- V čem čeští podnikatelé a podnikatelky v globálním srovnání vynikají a jak těží z potácející se německé ekonomiky.
- Proč se vývoz českého kapitálu v současnosti teprve rozjíždí.
