Stalo se to. Do klání o nejprestižnější filmovou cenu současnosti, amerického Oscara, vstupuje české Nabarvené ptáče režiséra, scenáristy a producenta Václava Marhoula. Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film jej v pondělí dopoledne vyslala Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Akademici vybírali z 10 českých hraných a dokumentárních filmů přihlášených jejich producenty. Nominace na Oscary budou vyhlášeny 13. ledna 2020, 92. ročník udílení cen americké Akademie filmových věd a umění se koná v Los Angeles 9. února 2020.

Jak uvedla ČFTA ve své tiskové zprávě, s větším počtem bodů skončily v tuzemském výběru akademiků i filmy Na střeše a Zlatý podraz. Akademici hlasovali od 1. do 13. září. Nabarvené ptáče po světové premiéře na festivalu v Benátkách vstoupilo minulý týden do českých kin, kde ho zatím vidělo téměř třicet tisíc lidí, zároveň bylo s úspěchem uvedeno na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Může tříhodinové české drama, na němž Václav Marhoul strávil více než 10 let svého života, na Oscarech uspět? Myslíme si, že rozhodně není bez šance.

Aktuální téma, které budí pozornost

Ačkoli snímek vychází z knihy Jerzyho Kosińského, který v něm prostřednictvím temného podobenství popsal peklo, jímž v první polovině 20. století procházela válečná Evropa, film o dítěti prchajícím cizími zeměmi je nebývale aktuální. Potvrdilo to i zahraniční přijetí Nabarveného ptáčete. Film na festivalu v Benátkách získal značnou pozornost zahraničních médií i odborné veřejnosti a jeho tvůrci si odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF. Prestižní deník Guardian Nabarvenému ptáčeti udělil největší možný počet v hodnocení, pět hvězdiček.

Fantastická kamera

Ať jsou jeho přijetí a diskuse o zobrazovaném násilí jakékoli, jedno nemohou Nabarvenému ptáčeti upřít ani jeho kritici – nádherné obrazy a čistou filmařinu, mistrovské dílo kameramana Vladimíra Smutného. Ten točil na černobílý 35mm negativ ve formátu Cinemascope a vytvořil skutečnou filmovou epopej, která bere dech. Takový přístup k filmovému řemeslu se Akademikům obvykle líbí. A ani fakt, že jde o film černobílý, nijak nevadí. Loni vyhrála Oscary černobílá Roma, v minulosti také černobílé retro The Artist.

Atraktivní region

Pozornost akademiků může upoutat i fakt, že jde o příběh z atraktivního, pro ně stále poněkud exotického regionu, přitom podle předlohy, která je celosvětově známá. Konsińského knihy Nabarvené ptáče se prodalo více než 100 milionů výtisků a Marhoul film natočil jako výpravnou východoevropskou koprodukci. Realizace filmu Nabarvené ptáče zabrala 100 filmovacích dnů během 16 měsíců na celkem 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku.

Syrové téma a pozoruhodný hlavní hrdina

Traumatické, syrově zpracované příběhy vždy budí v Americe kontroverze, ale také poutají pozornost. Nabarvené ptáče pochopitelně získá v amerických kinech tu zcela nejpřísnější přístupnost kvůli míře explicitně zobrazeného násilí na dětech, dospělých i na zvířatech, to však v posuzování akademiků nehraje příliš velkou roli. Připomeňme, jakého uznání se dostalo drastickému maďarskému dramatu Saulův syn – film syrově líčící dva dny v koncentračním táboře Osvětim pohledem jednoho z členů místního Sonderkommanda, se stal teprve druhým maďarským filmem v historii, který získal Oscara. A také nešlo zrovna o jednoduché či příjemné pokoukání. Dalším bodem k dobru je neuvěřitelně suverénní, autentický výkon dětského herce Petra Kotlára v hlavní roli.

Statečnost tvůrců

Oscary hledají příběhy – před kamerou i za ní. Fakt, že Václav Marhoul, málo známý režisér ze střední Evropy, sám získal od dědiců autorská práva k zfilmování Nabarveného ptáčete, světově známého románu, o který prý kdysi stáli Clint Eastwood i Martin Scorsese, je sám o sobě pozoruhodný. Ovšem i způsob a zarputilost, s jakou k jeho realizaci přistoupil, jsou dechberoucí. Strávit víc než 10 let na jednom jediném projektu, u něhož mu zpočátku „ze 120 milionů chybělo 120 milionů“ (finální rozpočet činí dokonce 175 milionů korun), to vyžaduje velkou statečnost, pevnou vůli a odhodlání. I na to americká Akademie obvykle slyší. Držme Nabarvenému ptáčeti do nominací palce.