Cesta z Prahy do Londýna trvá Thee Kratochvílové kratší dobu než do rodných Jeseníků. Aby se ale do Londýna dostala, na tom mladá vědkyně pracovala několik let. Teď tam nastupuje do finančního ústavu Rothschild & Co, kde bude pro private equity analyzovat nákupy a rozvoj firem s individuální investicí dosahující 400 milionů eur a více.
Ne, nebyla to lehká cesta. Překážky byly všude. Sotva Thea zdolala jednu, už se před ní tyčila druhá, pak další a…
Stop!
Dál to nejde, konečná. „Zkoušeli jsme se dostat přes zídky v parku na jeden z tamějších plesů, na který jsme neměli lístky, a ochranka nás odhalila,“ líčí pobaveně Thea noční dobrodružství z Cambridge, kde na proslulé Trinity College vystudovala ekonomiku.
Rozverná historka je zároveň svým způsobem výjimečná. Popisuje totiž pouť, která pro Theu skončila nezdarem, což je neobvyklé – na vlastní životní dráze dokázala zdolat veškeré zásadní překážky, až se dostala do dosavadního cíle, jímž je pozice v prestižní londýnské instituci.
Ne že by v boji s překážkami nepotřebovala pomoc. Dívka z rodiny pravoslavného faráře z Lipové na Jesenicku, která v sobě už jako žačka objevila velké nadání pro matematiku, dostala podporu od nadace The Kellner Family Foundation a přiznává, že bez této podpory by se její život odvíjel patrně zcela jinak.
Patrně – vlastně téměř jistě – by také Thea nebyla jednou z hrdinek právě vyšlé knihy s výstižným názvem Věda je odvaha. „Odvážná školačka“ z hor je v publikaci jednou z šestnácti mladých vědců a vědkyň, prostřednictvím jejichž portrétů se poměrně známá knižní série Bez frází premiérově posunula od sportu do jiného oboru.
„Mladí čeští vědci a vědkyně mohou zdatně sekundovat špičkovým sportovcům a je skvělé, že se tým Bez frází rozhodl dát prostor těm, kteří sice nesbírají olympijské medaile, ale posouvají lidské vědění,“ uvedla na nedávném křtu knihy, který proběhl na veletrhu Svět knihy, Tereza Bůžková, ředitelka nadace rodiny Kellnerových, neboť ta finančně podpořila i vydání příběhů, mezi nimiž je i ten Thein.
Bez frází se rozhodně obejde matematika. Obejde se úplně beze slov, jež se dají ohýbat a vykládat různě, dle momentální potřeby. Matematika mluví čísly, to je mnohem jasnější řeč, těžko jde zmanipulovat. „Právě to se mi na ní líbí,“ říká Thea Kratochvílová.
Coby dítěti se jí líbil i soutěžní element. V knize vzpomíná, jak si celá třída na základní škole v Lipové stoupla, učitelka zadávala příklady, a ten, kdo řekl výsledek jako poslední, si musel sednout. Thea často zůstala stát jako poslední, což ji bavilo i proto, že se odlišovala od spolužáků. Bavily ji i různé matematické olympiády, to už bylo – u všech Pythagorů! – zjevné, že má na čísla talent.
O zázemí dívky píše kniha nezkresleně: „Na periferii republiky bylo víc rodinné lásky než peněz.“ Není třeba zdůrazňovat, která z těchto hodnot je důležitější, to je jasné jako v algebře jedna plus jedna. Thea si doteď velmi váží vřelých rodinných vztahů, které jsou trvalé a pevné tak, že by je neroztrhl ani Herkules.
Láska vlastní rodiny je bezesporu největší hodnotou. Jiná rodina se postarala o peníze, které Thea k rozvinutí talentu rovněž potřebovala. Myšlena je rodina Kellnerových, respektive její nadace.
Před stipendiem umožňujícím studium na Cambridge poznala Thea důvěrně jiný projekt, za nímž Kellnerovi stojí: gymnázium Open Gate pro talentované děti, kam ze základky v Lipové přestoupila.
Mezinárodní maturitu složila Thea s výsledkem, který se povede pouhým 0,128 procenta lidí.
Z Jeseníků se tak nadaná dívka ocitla na koleji za Prahou. Na škole, která jí – věrna svému názvu – otevřela dveře k ceněnému vzdělání, a tedy k jiné životní perspektivě.
Thea Kratochvílová se nikdy nepovažovala za šprtku, avšak velká pečlivost spojená se soutěživostí ji hnala za nevšedními výsledky.
Studium ekonomie na Cambridge si zajistila díky mezinárodní maturitě, v níž získala plný počet bodů, to se podaří pouhým 0,128 procenta všech lidí, kteří zkoušku podstoupí. Člověk zdaleka nemusí být tak zdatný v matematice jako Thea, aby dokázal posoudit, o jak výjimečné číslo se jedná.
Když už jsme u počtů, počítejme dál. Absolventy Trinity College jsou členové britské královské rodiny, šest britských premiérů, jednatřicet nositelů Nobelovy ceny a jedna mladá žena z Jeseníků. Té se to podařilo díky The Kellner Family Foundation, nadace právě v tomto okamžiku a v tomto směru vstoupila do hry.
Byla to vítězná hra, neboť jako vítězství lze právem označit zdárné dokončení studia na jedné z nejuznávanějších univerzit světa. Hra však tímhle vítězstvím neskončila. Pokračovala rolí analytika se zaměřením na investiční fondy v mezinárodní poradenské společnosti Boston Consulting Group, po roce a půl přišla nová epizoda, aktuální angažmá v Londýně.
„Jsem součástí týmu, který za pomoci investorského fondu vyhledává příležitosti ke koupi velkých firem, kde individuální investice dosahuje 400 milionů eur a více, a následně se snaží zlepšit jejich chod,“ objasňuje ve stručnosti Thea své budoucí úkoly v městě nad Temží.
„V téhle chvíli je můj fokus zaměřen na to, abych získala expertizu v relativně úzkém poli, byť si zatím nejsem jistá, v jakém přesně to bude, jestli to budou například investice do softwarových firem nebo něco jiného,“ svěřuje se.
Finanční domy, v nichž se točí kola byznysu, stojí v Londýně staletí a Thea to silně vnímá. I proto tvrdí, že je vzhledem ke své profesi na nejlepším místě ze všech na celém světě. Ze svěřené zodpovědnosti je pochopitelně nyní lehce nervózní a doufá, že se s další velkou výzvou úspěšně popere, že ji zvládne.
Zda Thea výzvu zvládne? Je velmi dobře připravena, aby nástrahy překonala. Naštěstí mezi nástrahami nejsou zídky, jež musela kdysi „partyzánsky“ přelézat, když chtěla načerno na noblesní ples v Cambridgi.
Byznysová smetánka v Londýně ji naopak sama pozvala dál: Open Gate!
