Ve chvíli, když zůstanete uzamčení mezi čtyřmi zdmi, si naplno uvědomíte, jak podstatná je pro váš život kvalita interiéru. „Zkrátka zjistíte, zda vás daný interiér objímá, nebo škrtí,“ říká ředitel soutěže Interiér roku Petr Tschakert.
Uplynulé měsíce podle něj vedle řady omezení přinesly i malou revoluci – především v myslích českých investorů. „Moc se těším na to, jak se ta přemýšlivost promítne do konkrétních realizací, které architekti v dalším ročníku přihlásí do naší soutěže.“
V čem se projevuje pozitivní změna, kterou vnesla pandemie do českých interiérů?
Myslím, že nejvíc je v cítit v zadáních, která architekti a bytoví designéři dostávají od klientů. Ti dříve často o interiéru uvažovali od konce, od skořápky. Barva stěn a pohovky nebo sladění doplňků je koncový detail. Nikoli nepodstatný, neboť jak víme, ďábel se ukrývá v detailu.
Funkčnost interiéru, a tedy i pocit, jak se v něm budete cítit, ovšem určují koncepční věci, jako je kubatura prostor nebo dostatek úložných ploch. To, že lidé byli v pandemii přinuceni trávit v interiérech daleko víc času, jim pomohlo si to uvědomit. Bez ohledu na rozpočet a druh projektu.
Pavel Lazarov z FANDAMENT ARCHITECTS v této vile zajímavě vpouští do interiéru přírodu
Byt Red dot navržený studiem Archicraft si hraje s prostorem
Lze vedle zvýšeného zájmu o domácí pracovny najít nějaké nové trendy a fenomény v tom, jak bydlíme či pracujeme? Jak naše interiéry odráží současnou situaci?
Pokud jde o typologii projektů, tak v nově vypsaném ročníku naší soutěže očekávám v dalším roce boom víkendových a rekreačních objektů. Chalupaření zažívá obrovskou renesanci a po nedávné vlně mikrodomků s podlahovou výměrou pod dvacet metrů čtverečních to bude určitě další silné téma.
Pokud jde o materiály a styly, v projektech napříč budgety se architekti víc kloní k teplým a hladivým přírodním materiálům. Což je opět obraz doby – když je společnost drásána, potřebuje hladit. Vrací se taky radostný a hravý glamour styl s barevnými kovy a záplavou sametu. A populární zůstává retro – touha vtáhnout do novostaveb předměty s příběhy, pracovat s recyklací předmětů.
Dům v pražských Průhonicích z ateliéru ATELIER KUNC ARCHITECTS je plný přírodních materiálů
Pro další ročník soutěže Interiér roku poprvé vypisujete kategorii nízkonákladového bydlení, která by měla vedle kvality interiéru posuzovat také schopnosti architekta vypořádat se s finančními limity klienta. Jak se dá s limitovaným rozpočtem vytvořit interiér bez kompromisů?
Podstatou práce architekta je vždy hledání cesty, jak překonat různé limity daného projektu. Ty nemusí být dány pouze rozpočtem, ale třeba dispozicí pozemku, památkovými omezeními…
Do minulého ročníku soutěže se třeba přihlásila řada excelentních proměn panelových bytů, kde je rozpočet násobně nižší než u spektakulárních zakázek privátních rezidencí či vil. V kategorii Rekonstrukce třeba zvítězila proměna pražského panelového bytu, za níž stojí Klára Kučerová Makovcová. Kladla důraz na variabilitu prostoru, takže velký obytný prostor ve výsledku působí jako loft.
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
Nejzajímavější rekonstrukce paneláků dle českých architektů
České interiéry sledujete desítky let, jak se za poslední dekády proměnilo bydlení úspěšných Čechů, kteří se při vybavování svých domovů nemusí omezovat limity?
Víc je patrný cit pro práci s detailem, pro vyjádření osobitosti uživatele prostoru. Třeba tím, že místo sériové tapety nebo strukturovaného betonu si na zdi pustí umění. Nebo že se svítidly lze pracovat nejen užitně, ale jako se solitéry, které mohou v interiéru převzít roli sochy.
V loňském ročníku zaujal mezonetový byt v pražském Obecním dvoře od Rudolfa Netíka ze studia RN Architektonický ateliér zejména i díky originálnímu osvětlení navrženému na míru: součástí návrhu jsou „lineární lustry“, které zrcadlí situaci pod sebou, či lustry ve tvaru ovoce nad jídelním stolem.
Prosazují se v českých interiérech nějaké výraznější lokální prvky, které by mohly být inspirativní i pro svět, podobně jako si před časem interiéry podmanil třeba skandinávský minimalismus?
Zatím takové tendence moc nevnímám. Třeba slovenští designéři a architekti se nebojí sáhnout ve své práci po místních folklórních motivech.
