Je to jen způsob Trumpova vyjednávání, nebo příprava války? Podle CNN jsou Spojené státy po masivních přesunech techniky schopny zaútočit na Írán už o víkendu. Utrácí kvůli tomu stovky milionů korun denně a případná válka by mohla vyjít i na desítky miliard.
Zda Spojené státy na Írán opět zaútočí, ovšem nevíme. Podle informací CNN to neví ani samotný Donald Trump, na jehož rozhodnutí stále americké ozbrojené síly čekají. Prezident se v posledních měsících snažil diplomacií donutit Írán ukončit jaderný program, vyjednávání je však po loňském napadení tamních jaderných zařízení Američany složité.
Jenže Trump nehodlá na strategii síly zanevřít – naopak se už teď v okolí Íránu od 22. ledna objevilo nebo tam alespoň míří nejméně šestnáct letounů, dvě helikoptéry, dron a patnáct lodí. Mezi nimi jsou i dvě letadlové lodě, obě extrémně finančně náročné na provoz.
Donucování Íránu tak není zadarmo. Letadlová loď USS Gerald R. Ford, kterou do regionu doprovází úderná skupina tří torpédoborců, je největší svého druhu na světě, což je poznat i na ceně jejího provozu. Ten během mise podle odhadů vychází na zhruba pět milionů korun za hodinu. Zakotvená v přístavu přitom loď americké daňové poplatníky každou hodinu vyjde jen asi na 1,6 milionu korun.
Celkový účet za údernou skupinu pak podle specializovaného webu DefenceXP vychází až na 160 milionů korun za den, tedy skoro sedm milionů korun za hodinu. Od pátku 13. února, kdy Trump nařídil přesun lodi, do čtvrtka 19. února to tak činí více než jednu miliardu korun.
Tato částka zahrnuje kromě ceny paliva také platy pro pět až šest tisíc lidí, údržbu, logistiku, elektroniku, radary a obranné systémy. A na každé aktivní misi se tyto náklady oproti běžnému režimu zvyšují.
Cena za druhou letadlovou loď, USS Abraham Lincoln, je pak o něco nižší. Provoz plavidla starší třídy Nimitz vychází podle webu na 1,7 milionu korun za hodinu, tedy necelých 41 milionů korun za den. Jeho pobyt v Arabském moři od 26. ledna do čtvrtka 19. února tak stál USA další jednu miliardu korun.
Foto Mass Communication Specialist Seaman Zoe Simpson / Forbes / Public Domain / (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/An_EA-18G_Growler_on_the_flight_deck_of_USS_Abraham_Lincoln.jpg)
Američané už do ostré akce poslali také letoun F-35C Lightning II, který vzlétl, aby sestřelil íránský dron Shahed-139 letící směrem k USS Abraham Lincoln. Provozovat tuto stíhačku stojí podle federálního Úřadu pro vládní odpovědnost více než 800 tisíc korun za hodinu letu.
K sestřelu armáda použila raketu vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder, která sama stojí osm milionů korun. Přestože se tento postup likvidace íránských dronů osvědčil, jeho nákladnost už někteří odsoudili loni v září po sestřelování dronů nad Polskem.
Ke kritice vede hlavně to, že Íránu se daří drony stavět velmi levně, a tak jeden Shahed stojí mezi 400 tisíci a jedním milionem korun – tedy přinejmenším devětkrát méně než vzlet amerického letadla a použitá raketa.
Nákladné jsou i aktuálně probíhající přesuny letounů do Evropy. Jen v polovině týdne poslaly Spojené státy nejdříve šest tankerů KC-135 do Řecka a následně dalších deset do Řecka a Bulharska. Podle oficiálních dat amerického letectva z roku 2024 stojí hodina jejich letu necelých 400 tisíc korun.
Podle analýzy média Sky News už v tuto chvíli mají Američané připravenou více než stovku letounů k případnému útoku. Mezi nimi je například nejméně šest letounů včasné výstrahy a řízení Boeing E-3 Sentry, které podle odhadů stojí na provoz dalších 800 tisíc korun za hodinu, některé weby ovšem uvádí až 1,3 milionu korun.
Konflikt by stál i desítky miliard
Pokud by opravdu Trump nařídil útok, potřebné finance by se samozřejmě jen násobily. Agentuře Reuters navíc dva členové americké administrativy naznačili, že nemusí jít o stejný typ krátkého zákroku, jako jsme od amerického prezidenta viděli loni v červnu.
Tentokrát by se mohlo jednat až o „týdny dlouhou operaci“ – tedy to, co obvykle označujeme za válku, přestože americký Kongres pravděpodobně její formální deklaraci nevydá.
Před útokem na Írán z loňského června a letošním útokem na Venezuelu totiž Trumpova administrativa také bez větších problémů obešla kongres, což z Trumpa dělá již několikátého prezidenta, který využil možnosti zatáhnout Američany do konfliktu rozhodnutím jednotlivce.
Každopádně, pokud se muž, který uvádí, že jeho moc jako vrchního velitele je omezena pouze jeho „vlastní morálkou“, rozhodne rozsáhle zaútočit, vyjde to Američany přinejmenším na desítky miliard korun.
Foto DoD (https://www.flickr.com/photos/dod_dtra/4327700817/) / Public Domain (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17305505)
Porovnat to můžeme s krátkým zásahem z loňského června. Tehdy svržené čtrnáct tun těžké letecké pumy GBU-57A/B MOP stojí přibližně 72 až 410 milionů korun za jednu – záleží, zda se do částky započítá i cena jejich více než dekádu dlouhého vývoje.
Co ovšem víme přesně, je, že jich Spojené státy použily čtrnáct. Následná smlouva na jejich doplnění, kterou minulý týden vyhrál Boeing, pak daňové poplatníky vyjde na více než dvě miliardy korun.
K tomu je ovšem potřeba připočíst cenu letů sedmi bombardérů Northrop B-2 Spirit, která v součtu vyšla na zhruba 800 milionů korun. Jedná se totiž o druhé nejdražší letadlo na provoz, které americké ozbrojené síly mají.
Na dalších zhruba 1,4 miliardy korun vyšlo vystřelení třiceti střel Tomahawk, které podle organizace CSIS stojí 45 milionů za kus.
Finální částka tak daleko přesahuje několik miliard korun, protože je do ní potřeba započíst i enormní cenu provozu veškeré techniky, která se v tu chvíli kolem Íránu pohybovala. Pokud by Trump zvolil delší konflikt, byla by cenovka případného letošního útoku ještě mnohem vyšší.
Zda USA takto peněz Američanů využijí, teď závisí na rozhodnutí muže, který ve svém inauguračním proslovu zdůraznil: „Náš úspěch budeme měřit … snad především podle válek, do kterých se nikdy nezapojíme.“
