Severoatlantická aliance podepsala pro několik členských států smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě sedm set milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně dvacet tři zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.
„Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte,“ ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem.
Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.
Šéf NATO v úterý prohlásil, že se spojenci stále více zaměřují na společnou produkci a pořizování zbraní. Jako příklad uvedl zmíněný kontrakt na nákup střel Stinger, který alianční agentura podepsala jménem několika nespecifikovaných států.
Růst výdajů dokládá podle něho fakt, že zatímco před začátkem ruské invaze plnilo závazek dvouprocentních výdajů na armádu jen několik zemí, letos jich bude již dvacet tři z celkových třiceti dvou. Je mezi nimi i Česko, jehož vláda hodlá nad tímto prahem zůstat i v dalších letech.
Nový britský premiér Keir Starmer v úterý prohlásil, že jeho země chce v budoucnu zvýšit výdaje na 2,5 procenta, musí však nejprve zhodnotit svou dosavadní vojenskou strategii.
