Tchaj-wan nakoupí 400 protilodních střel Harpoon americké výroby, informovala v úterý agentura Bloomberg s odvoláním na předsedu americko-tchajwanské obchodní komory. Pentagon o kontraktu na dodání 400 střel vyráběných koncernem Boeing v hodnotě 1,17 miliardy dolarů (25 miliard korun) informoval začátkem měsíce, neuvedl tehdy ale jméno kupce. Čínské ministerstvo zahraničí sdělilo, že plány na vyzbrojování ostrova, který Peking považuje za svou provincii, se mu silně nelíbí.
USA ani Tchaj-wan informace o nákupu protilodních střel odpalovaných z pevniny oficiálně nekomentovaly. Pentagon pouze obecně uvedl, že „Spojené státy poskytují Tchaj-wanu obranné prostředky a služby, které mu umožní udržet dostatečné kapacity pro vlastní obranu“.
Tchaj-pej už v roce 2020 oznámila, že má nákup protilodních střel v plánu. Už dříve si pořídila tento typ střel ve verzi, která se odpaluje z plavidel.
Napjaté vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou se tento měsíc vyostřily poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v USA setkala se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Čína pak kolem ostrova uspořádala vojenské manévry.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita, Tchaj-wan ale od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Peking nelibě nese, když zahraniční politici jednají s tchajwanskými představiteli, protože podle něj tak budí zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Čína tak ostře protestovala i proti návštěvě předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila v roce 2020 a letošní cestě předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.
