Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že se poprvé po více než třiceti letech plánuje vydat k sousední planetě Venuši. Konkrétně k ní vyšle dvě mise, které by se měly uskutečnit mezi lety 2028 až 2030. Na každou z nich získala rozpočet 500 milionů dolarů, v přepočtu přes deset miliard korun. 

Cílem misí s názvy DAVINCI + a VERITAS je prostudovat atmosféru a geologický povrch Venuše, přičemž každá z nich se bude věnovat zkoumání jedné z oblastí. „Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naší sluneční soustavy nejsou,“ řekl při středeční tiskové konferenci šéf NASA Bill Nelson.

VERITAS bude mapovat povrch planety za účelem určení její geologické historie. NASA chce zjistit více o původu několika minulých i současných geologických procesů planety, od jejího jádra až po povrch.

Sonda bude obíhat kolem planety a dívat se skrz temné mraky pomocí silného radarového systému. Poté díky radaru vytvoří 3D mapu, zjistí, jaký má povrch, a změří gravitační pole planety k určení struktury jejího vnitřku.

Půjde o první misi, která má studovat povrch Venuše od roku 1994, kdy se k ní vydala planetární sonda Magellan.

DAVINCI + bude mít naproti tomu za úkol zanalyzovat atmosféru Venuše a zjistit, jak se formovala, a zda vůbec někdy měla vlastní oceán. Během svého hodinu dlouhého sestupu bude sonda shromažďovat měření atmosférického složení. Půjde o první americkou misi do atmosféry jiné planety od roku 1978.

NASA do obou misí vkládá velké naděje především proto, že má možnost zjistit, zda Venuše, dnes známá jako ohnivá planeta, někdy v minulosti vůbec mohla být obyvatelná díky tomu, že měla vlastní oceán a zemské podnebí.

„Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme. Výsledky obou misí nám toho ale o planetě řeknou spoustu, od mraků na obloze přes sopky na jejím povrchu až po její samotné jádro,“ řekl Tom Wagner, jeden z vědců NASA.

V konkurzu bylo přitom několik dalších misí, které měly naději na uskutečnění. Šlo například o tu s názvem Trident, která měla zkoumat aktivní ledový měsíc Neptunu Triton, nebo IVO, což měla být byla první mise věnovaná průzkumu měsíce Io, který obíhá kolem Jupiteru a je vulkanicky nejaktivnějším místem v celé sluneční soustavě.