Tak jako každý prosinec, i letos dánská investiční banka Saxo Bank vyrukovala se svými pobuřujícími prognózami, které kdyby vyšly, obrátil by se (nejen) investiční svět vzhůru nohama. Na rozdíl od běžných investičních analýz ale není hlavním cílem ani tak všechno trefit, jako spíš přivést k zamyšlení a rozproudit diskusi. Hovořili jsme o nich s Johnem Hardym, globálním šéfem makro strategie Saxo Bank.
I když mají být předpovědi hlavně pobuřující, snaží se podchytit a předjímat celosvětový vývoj. Jde o chytré provokace, postavené na skutečných trendech, dovedených do extrému. I přesto v průměru jedna až dvě předpovědi (byť někdy třeba s ročním zpožděním) nakonec vyjdou.
Pobuřující predikce Saxo Bank pro rok 2026
- „Den Q“ přichází, nabourává krypto a destabilizuje světové finance
- Svatba Taylor Swift-Kelce zvyšuje globální růst
- Volby v USA v polovině funkčního období 2026 proběhnou hladce
- Léky na obezitu pro všechny – i pro domácí mazlíčky
- SpaceX oznámí IPO, které nastartuje mimozemské trhy
- Společnost z žebříčku Fortune 500 jmenuje na pozici CEO model umělé inteligence
- Čínský zlatý jüan zpochybňuje dominanci dolaru
- Hloupá umělá inteligence spouští čistku za bilion dolarů
Která z těch osmi letošních má největší šanci na své vyplnění? Jaká zatím přišla investorům nejvíce šokující? Proč v predikcích chybí AI bublina a lze dnes ještě vůbec jakýmikoli predikcemi šokovat?
Saxo Bank vydává své pobuřující predikce, každý rok už několik dekád. Sami často říkáte, že je nemáme brát tak vážně, protože jejich smysl je jinde. Proč přesně tedy vycházejí?
Je to docela vtipné. Děláme je už tak dlouho, že máme prakticky pocit, že to dělat musíme. Takže bychom se možná občas měli zeptat sami sebe, proč. Ale existuje jeden velmi vážný důvod. Myslím, že se ve skutečnosti zlepšujeme v tom, abychom z toho udělali seriózní cvičení v lovu na černé labutě a slony v místnosti. Snažíme se v nich vystihnout nejdůležitější otázky našeho pohledu na svět, o kterých lidé nemluví.
Lidé například mají tendenci předpokládat, že nějaký trend prostě bude pokračovat, přitom možná stačí málo, aby se zastavil nebo úplně otočil. Je to tedy tak trochu seriózní cvičení na téma, co by se mohlo v příštím roce změnit nebo jak by to vypadalo, pokud nějaký trend naopak dosáhne bodu varu.
Vezměte si třeba umělou inteligenci. Jedna z našich predikcí pro rok 2026 předpovídá, že jedna z největších světových firem zvolí za svého generálního ředitele AI agenta. Jak by to vypadalo a jak by vypadala kaskáda důsledků? Predikce se zabývá aplikační stránkou toho, jak pravděpodobně by k tomu mohlo dojít a jak by to vypadalo.
Šokující věci se dějí každý rok, ať již je předpokládáme, nebo ne.
Druhá predikce věnovaná umělé inteligenci pak řeší negativní důsledky, pokud bychom na AI přehodili velkou část naší pracovní agendy a ona by začala vrstvit nečekané chyby. Smyslem není mít nutně pravdu, ale rozproudit debatu. Ostatně šokující věci se dějí každý rok, ať již je předpokládáme, nebo ne.
Což mě přivádí k druhé otázce. Když se podíváme, kam se za poslední roky posunul svět, co přesně ještě zůstává v kategorii „šokující“?
Ano, i když odhlédneme od loňského Trumpova vítězství ve volbách a od toho, co nyní v USA dělá, hranice šokujícího se dost posouvá. A jedním z důvodů je, že žijeme v době, kdy se začal přeskládávat řád, který tu byl po studené válce, a některé změny tu nebyly od druhé světové války. Zaslouženě tak máme pocit, že se nám doslova mění půda pod nohama. Mění se geopolitická mapa světa, vztah USA k Evropě, vztah USA k Číně, a dokonce i vztah Evropy k Číně.
Takže máte pravdu, žít v takové době je vlastně těžké. A kritiku za to, že naše predikce přestávají být dost pobuřující, jsme schytali už loni a možná právem. Na těch letošních mi tak paradoxně přijde jako jedna z nejvíce pobuřujících předpovědí ta, která říká, že by v USA mohly protentokrát proběhnout úplně normální poklidné Midterm Elections (volby v polovině funkčního období, pozn. red.), a to ideálně v řádném termínu.
Krátce před zveřejněním predikcí jsme měli schůzku s významnými klienty a během malé ochutnávky nejhůře reagovali právě na tuhle. Přišla jim nejméně pravděpodobná. Není to dost šílené samo o sobě?
Možná máte pravdu. Možná se na některých místech kruh uzavřel a šílené by vlastně bylo, kdyby se svět začal vracet do dřívějšího normálu.
Některé šílené predikce se vám v posledních letech skutečně vyplnily. Vy osobně jste loni předvídal, že druhé zvolení Trumpa oslabí zavedením cel americký dolar. Ten je na konci roku skutečně o necelých deset procent dole, i když příčin může být více. Jak často se pobuřující předpovědi trefí?
Neřeknu vám teď přesné číslo, některé se také nevyplní hned následující rok, ale až později nebo trochu jinak. Mezi vyplněné pobuřující predikce, na které jsme hrdí, patří například brexit, kterému, než k němu skutečně došlo, nikdo pořádně nevěřil.
Tak jinak, která z letošních predikcí se vám jeví jako nejpravděpodobnější?
Myslím, že ta, která může mít v příštím roce nejpravděpodobnější velký dopad, i když možná ne tak velký, se týká léků na obezitu a jejich dostupnosti pro všechny včetně domácích mazlíčků. Naše predikce říká, že koncem roku 2026 jeden z předních výrobců léků uvede nový lék na obezitu na bázi GLP-1 (léky na bázi agonistů receptoru glukagonu podobného peptidu-1, jako jsou Ozempic či Wegovy – pozn. redakce) ve formě tablet. Otázka totiž nestojí tak, zdali přijdou, ale jen jak velký skutečně bude dopad na trh.
Naše predikce říká, že široká dostupnost, která nahradí současnou injekční aplikaci, přirozeně zvýší jejich rozšíření, naše pobuřující predikce to dotahuje do extrému a říká, že se tyto léky stanou prakticky univerzálními. Z pouhé léčby se stane nástroj životního stylu, celosvětové průměry BMI v zemích OECD poklesnou o celý bod a některé národní zdravotní systémy dokonce přijmou dotované užívání GLP-1 za preventivní opatření.
Neskončí to ale jen u toho, výzkum se přesune k podobným lékům pro domácí zvířata, což znovu oživí investorský zájem o léčby obezity. To bude mít kaskádový efekt na celé trhy – rychlá móda pojede jako nikdy předtím, noví vítězové a poražení se objeví mezi výrobci potravin, restauracemi i výrobci krmiv pro domácí zvířata. Akcie společností ve zdravotnictví a veterině vystřelí společně.
Realita možná nebude ve finále tak divoká, ale myslím, že až se tyto léky ve formě pilulek objeví, tak některé z těchto změn skutečně pocítíme.
Pak je tu o něco divočejší predikce, a to, že Muskova SpaceX po sérii úspěšných startů projektu Starship oznámí IPO, které povede k největší valuaci nějaké společnosti v historii a odstartuje kosmickou ekonomiku, tedy trh s posíláním věcí do vesmíru. (Světové agentury přišly 10. prosince s informací, že se Musk se SpaceX na burzu opravdu chystá, pozn. red.)
Myslím, že uvidíme v kosmické ekonomice velké změny.
Pokud by to vyšlo, bylo by to opravdu velké, protože existuje řada průmyslových aplikací, které lze provádět na oběžné dráze blízké Země – od takzvaného 3D biotisku až po pěstování krystalů pro farmaceutické aplikace. Google navíc už nyní hovoří o tom, že by chtěl na orbitu umístit nová datová centra a pohánět je solární energií. Všechno jsou to věci, které lze začít dělat prakticky okamžitě, pokud bude cena za dopravu na oběžnou dráhu dostatečně nízká.
Šance, že se tak stane v příštím roce, je malá, ale v letech 2027, 2028 a 2029? Myslím, že uvidíme v kosmické ekonomice velké změny. Už proto, že velké rakety přestávají být exkluzivní doménou SpaceX, ale pomalu se přidává Blue Origin a máme tu také Rocket Lab, takže konečně vzniká trocha skutečné konkurence. Dnes se totiž většina globální vesmírné ekonomiky točí okolo vypouštění raket SpaceX. Falcon 9 dnes například dodává do vesmíru většinu vybavení.
Bublina zatím neexistuje
Dvě z letošních předpovědí se točí kolem umělé inteligence, ale žádná z nich se netýká bubliny umělé inteligence. Je vize bubliny málo provokativní?
Nemáme žádné konkrétní předpovědi ohledně bubliny. Pokud mluvíme jen o průměrných předpovědích, mám obavy ohledně našeho obecného výhledu, že některé oblasti výdajů na umělou inteligenci nebo některé společnosti související s umělou inteligencí by mohly být v bublině. Žádná konkrétní bublina ale zatím neexistuje.
Pokud jde o šokující predikce, zaměřujeme se na integraci umělé inteligence do byznysu. Na jedné straně máme predikci, která se zamýšlí nad extrémní formou integrace, kdy AI převezme roli výkonného ředitele, a myslím, že je opravdu zajímavé přemýšlet o tom, jak by to mohlo vypadat. Myslím, že je to fascinující věc, kterou možná v budoucnu skutečně uvidíme.
Druhou stránkou je, že lidé mají tendenci umělou inteligenci nadužívat a příliš na ni spoléhat. S agentickými systémy to začíná být ještě aktuálnější. A musíte to cítit i vy. Nevím, jak moc umělou inteligenci používáte ve svých každodenních úkolech, ale v mém případě se stala integrovanou součástí mých každodenních úkolů, určitě jako výchozí bod počátečního výzkumu.
Vždy sice zpochybňuji kvalitu toho, co se mi od AI vrací, ale je to velmi dobré jako výchozí bod a pro uspořádání myšlenek. Pokud víte, že se chcete někam dostat, může vám to dát dobrý návrh, jak začít.
Zpět ale k predikci. Řekněme, že jste ve středně velké firmě a začnete s umělou inteligencí něco budovat, aniž jste si vědomi toho, co dělá. Pak se může snadno dojít k tomu, že začne generovat chyby a vy ani nechápete, co se děje. Musíte se kompletně spoléhat na experty, kteří si s tím poradí. Pokud to samé bude dělat dostatečně široká skupina lidí, nemusí ani dojít k systémovému problému, ale může se stát, že bude natolik významný, že způsobí opravdu velký průšvih.
V predikci se zamýšlíme nad scénářem, kdy hrstka drobných nesrovnalostí postupně generovaných AI přeroste v plnohodnotnou krizi. Chybně fungující algoritmus vyvolá bleskový pád trhu, zatímco vlna účetních nesrovnalostí způsobených umělou inteligencí si vynutí prominentní výpovědi a rezignace vedoucích pracovníků. Ve výrobě způsobí roboti pracující na základě chybných příkazů umělé inteligence několik vážných nehod a smrtelných úrazů.
Výhoda najednou nebude patřit firmám, které dokážou s pomocí AI všechno zautomatizovat, ale těm, které budou schopné po AI ten nepořádek uklidit.
V reakci na to pak bude muset vzniknout nová profese „uklízečů AI“ nebo kontrolorů škůdců, elitních lidských programátorů a auditorů, jejichž úkolem je vysledovat, neutralizovat a obnovit chybné systémy. To pak znamená zajímavou příležitost pro investory, protože výhoda najednou nebude patřit firmám, které dokážou s pomocí AI všechno zautomatizovat, ale těm, které budou schopné po AI ten nepořádek uklidit.
Jedna z dalších předpovědí zpochybňuje roli dolaru jako rezervní měny a předpovídá vzestup čínského jüanu. Můžete podrobněji vysvětlit, proč jste si vybrali tuto předpověď?
V první řadě myslím, že všechny měny nyní klesají vůči zlatu, což je jediná časem prověřená tvrdá měna. A jedním z důvodů, proč myslím, že letos došlo k tak masivnímu nárůstu ceny zlata, je to, že v Asii a zejména v Číně panuje nedostatek důvěry v to, že máte své rezervy a úspory uloženy v rámci dolarového, tedy amerického finančního systému.
Jsem přesvědčen, že USA a Čína směřují k určitému druhu rozvodu a to znamená, že Čína chce a dělá všechno pro to, aby mohla fungovat zcela mimo finanční systém kontrolovaný americkým dolarem, pro případ, že to najednou bude opravdu potřeba.
Dnes Čína dolar využívá hlavně na propojení Hongkongu s pevninskou částí. Pokud by se ale vyhrotila obchodní válka USA s Čínou nebo došlo k čínskému napadení Tchaj-wanu, bude země potřebovat nějaké aktivum, které si udrží svou hodnotu i mimo dolarový systém a kterému budou věřit i čínští obchodní partneři, již jsou jinak vůči Číně opatrní. USA totiž mohou Čínu od dolarového systému odříznout.
Jak z toho ven? Čína by mohla přijít s offshore verzí jüanu, který bude částečně krytý zlatem, něco, co svět neviděl desítky let. A myslím si, že to vlastně ani není až tak skandální. Čína se pokouší vytvořit alternativu k dolarovému systému již déle a myslím, že tímto směrem směřuje. Skandální by tedy hlavně bylo, kdyby s něčím takovým vyrukovala již v příštím roce.
Když odhlédneme od skandálních predikcí, jaký je váš výhled pro cenné kovy na příští rok? Může pokračovat letošní rally?
Myslím, že nás rozhodně nečeká nějaký dramatický propad, ale ta rychlost, s jakou stoupaly ceny letos, nás asi nečeká. Když se podíváte na bobtnající veřejný dluh prakticky všech rozvinutých ekonomik s výjimkou pár zemí, jako je Švédsko či Dánsko, tak propad cenných kovů nedává příliš smysl.
V USA dnes tvoří státní dluh 120 procent HDP a země negeneruje dostatek příjmů na to, aby tuto částku začala snižovat. Jediná cesta, jak z toho snadno ven, je využít inflaci k pomalému znehodnocování tohoto dluhu v průběhu času. A jak si uchováte hodnotu ve světě, který je postaven na tak rychlém zadlužování, že z něj vede cesta pouze skrze inflaci? Budete chtít velmi tvrdé aktivum, tím nejtvrdším je přitom stále zlato. Ale myslím, že to bude nahrávat i ceně dalších drahých kovů, komoditám a fyzickým aktivům obecně. Zlato nicméně stále bude hrát prim.
Takže ano, myslím, že zlato bude i nadále růst. Jinou otázkou ovšem je, zda cena půjde nahoru rychleji, nebo alespoň stejně rychle jako inflace. Aby ale zlato rostlo stejně raketově jako letos, museli bychom být svědky nějaké významné geopolitické konfrontace, nehody, nebo by se něco muselo pokazit mezi USA a Čínou.
A jak přesně poznat, že zlato drží krok s inflací? Říká se, že v historii vám unce zlata měla zaručit koupi pěkného obleku. Dnes to znamená oblek v kategorii okolo 4000 dolarů, to už je velmi slušný oblek, sám si takové nekupuji. Takže se dá s jistotou říci, že kupní síla žlutého kovu v reálném vyjádření docela roste.
