Zničení Kachovské přehrady ovlivní tamní mikroklima i životní prostředí, ropné látky se budou z přírody odbourávat týdny až měsíce. ČTK to řekl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského (VUV). Zemědělskou půdu v oblasti přehrady by měla záplava ovlivnit jen krátkodobě. Problém ale budou mít zemědělci především se závlahami, uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Čeští odborníci se tak shodli s předsedou ukrajinského parlamentního výboru pro zemědělskou politiku Oleksandrem Hajduem, podle něhož je úroda v oblastech zavlažovaných vodou z Kachovské přehrady v ohrožení.
„Voda z Kachovské přehrady zalila podle informací z médií desítky tisíc hektarů zemědělské půdy, současně katastrofa patrně naruší zásobování vodou včetně závlahových systémů. Zároveň je třeba říct, že většina znehodnocené zemědělské půdy se nachází na území okupovaném Ruskou federací. Konkrétní dopady či vyčíslení škod je proto velmi obtížné vzhledem k nepřehledné situaci ve válkou zmítané zemi,“ řekl Doležal.
Aktuálně se v zemědělství provádí jarní práce, přibližně do měsíce podle konkrétní oblasti a vývoje počasí začínají žně. „Což znamená pro zemědělce v okolí Kachovské přehrady znehodnocení jejich několika měsíčního snažení s cílem vypěstovat zemědělské plodiny v této nelehké době,“ dodal Doležal.
Zemědělskou půdu v okolí přehrady by mělo její zničení podle Hrdinky ovlivnit jen krátkodobě. Bahno se po ustoupení vody zaorá nebo odklidí, problémem je znečištění ropnými látkami. Ty se budou podle Hrdinky přirozeně odbourávat několik týdnů až měsíců. „Vhledem k velikosti naředění však nepředpokládám problém ve větším měřítku, pouze lokálně. Větší problém mohou být při pozdějším obdělávání půdy vodou zanesené miny,“ řekl.
Doležal i Hrdinka soudí, že zemědělci budou mít problém především se závlahami, v teplejším klimatu budou mít i menší výnosy pšenice a kukuřice. Hrdinka uvedl, že pokud nebude možné přivést vodu z jiné nádrže, budou se muset částečně změnit plodiny nebo odrůdy za více odolné suchu.
Dopady na klima v širším okolí nebudou podle Hrdinky žádné, vodní nádrž ale ovlivňovala mikroklima ve svém okolí. Vzduch na březích bude obecně celoročně sušší a teplotní výkyvy i během roku mírně vyšší. Zničení přehrady ovlivní i životní prostředí v okolí přehrady.
„Akvatické systémy, které se vytvořily nad přehradou v jezeře, budou rozvráceny a nahrazeny suchozemskými, ryby a ostatní vodní organismy se nestačí stáhnout s ustupující vodou do řeky. Pod přehradou zase bude řeka náchylnější na roční výkyvy počasí, a s tím spojený hydrologický režim,“ řekl Hrdinka.
Hráz Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a od té doby voda zaplavila rozsáhlé území na dolním toku řeky Dněpr. Kyjev a Moskva se ze zničení přehrady viní navzájem. Šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin prohlásil, že voda zatopila plochu o rozměru asi 600 kilometrů čtverečních.