Když se vloni umístila našem výběru 30 pod 30, podtrhlo to její rozjetou kariéru. Odbornice na umělou inteligenci Daria Hvížďalová nyní září na mezinárodní úrovni a nově sestavila vůbec první MBA program v České republice, zaměřený na AI v byznysu.
Je expertkou na umělou inteligenci a několik let působila ve firmě GoodAI. Původně má vystudovanou sinologii a mezinárodní management a IT, už roky se specializuje automatizaci a umělou inteligenci. V posledních pár letech své znalosti aplikuje na vzdělávání a neziskový sektor.
„Jsou to oblasti, kde je AI schopna velmi pomoci a udělat práci o mnoho udržitelnější,“ říká třicetiletá expertka. V neziskovém sektoru podle ní může AI výrazně pomoci s automatizací, ve vzdělávání má zase razantně proměnit výuku.
V posledních pár letech své hluboké znalosti aplikuje na vzdělávání a neziskový sektor a v současnosti působí rovnou ve třech velkých projektech zároveň. „Hodně jsem se v posledních letech naučila o time-managementu a work-life balance. Mám ten luxus, že mohu věci řešit na strategické úrovni a spolehnout se na své týmy a expertní spolupráce,“ přibližuje.
Poslední půlrok se Hvížďalová věnovala magisterskému programu zaměřenému na AI v byznysu. Jedná se o vůbec první program svého druhu v České republice a od října jeho pilotní verzi v angličtině spouští Newton University. „Postavila jsem program tak, aby struktura byla relevantní a obsah se nemusel každý rok ve stech procentech měnit,“ říká Hvížďalová.
Před rokem a půl jsme vás měli v žebříčku 30 pod 30, co ve vašem životě následovalo?
Udělala jsem si pár hodně inspirativních kamarádů, za což jsem fakt vděčná. (smích) A umístění mi otevřelo mnohé dveře na mezinárodní scéně. V rámci mnohých spoluprací se Spojenými státy americkými mi to hodně pomohlo, zde je to hodně prestižní věc a já se mohla do své práce ještě více opřít.
Největší změnou je, že jsem začala spolupracovat s 42 London, což je londýnská škola pro programátory. Rozhodli se zaměřit na AI technologie a pracují pouze s neziskovým sektorem, což se mnou rezonovalo.
Začala jsem řešit aplikaci AI i do formálního sektoru v rámci práce s učiteli. Dostala jsem nabídku vybudovat v Pardubicích středisko na bázi vzdělávací organizace, kterému říkám AI EduLab.
Proč s vámi tolik rezonuje neziskový sektor?
Vzdělávání i neziskový sektor jsou oblasti, kde je AI schopna velmi pomoci. Lidé jsou unavení, často blízko vyhoření a tráví hodně času repetitivními úkony. Generativní AI začala být populární technologií, do které se hodně investuje, ale zejména v těchto dvou sektorech se hodně rozevírají nůžky.
Jak vnímáte současnou situaci, kdy boom kolem umělé inteligence zčásti uvadá?
Abychom mohli využívat novou technologii smysluplným způsobem, musíme řešit, jakým způsobem se vzděláváme. Generace lidí, které přicházejí na trh v jakémkoli oboru, mají obrovskou výhodu toho, že mají po ruce nástroj, který pomůže zvládnout zkoušku nebo napsat esej.
Je to ale také přesně ten okamžik, kde se potřebujeme zamyslet a transformovat to, jakým způsobem znalosti sbíráme a testujeme. Je cílem vzdělávání si něco zapamatovat, nebo se naučit s nástroji pracovat efektivně? Svět se hodně mění, a to ve všech oborech, takže potřebujeme vzdělávání o dost širším způsobem, nejen v izolaci přípravy technických oborů.
Jak to vnímá české školství?
Běží nám tu fenomenálně rychlý pokrok, kdy studenti mají větší motivaci stíhat, ale učitelé kolem sebe nevidí ten tlak „tady a teď“. Zavedené systémy tak nějak fungují. Zároveň se ale mění úplně všechno uvnitř procesu. I ti pokrokoví učitelé řeší často otázku antiplagiátorství a rozpoznání AI.
Na čem tedy pracujete?
Moje tři primární zaměření se potkávají ve vzdělávání. V rámci 42 London stavím program, který by měl pomáhat studentům vytvářet hodnotu pro neziskový sektor, budovat nástroje a prototypy. Zde spolupracujeme s OpenAI i s Anthropic a v Británii to hodně rezonuje na národní úrovni.
A ty další dva?
V Pardubicích experimentujeme s tím, jak zavádět AI nástroje do vzdělávacích a výukových procesů. Mělo by to pomoci učitelům na backendu v rámci přípravy. Učitelé jsou nositelé znalosti a měli by pomoci žáky smysluplně vzdělat. A konečně se věnuji zmíněnému MBA programu na Newton University.
Univerzita má robustní MBA program v byznysových sektorech a já měla možnost zaměřit se čistě na AI pro management. Cílem je kompletní přehled, čemu potřebujete rozumět a co potřebujete kombinovat se svými byznysovými strategiemi, abyste dokázali projekty řídit efektivněji a dlouhodobě a udržitelně využívat AI.
Jste garantkou celého programu, co to obnáší?
Postavila jsem obsah tak, aby jeho struktura byla relevantní a obsah se nemusel každý rok ve stech procentech měnit. Začínáme předmětem IT byznys analýza, chceme, aby se studenti naučili dívat na organizační procesy, rozčlenili je na malé úseky a řekli si: zde je možné použít AI a zde spíš ne.
Pokračujeme techničtějším úvodem, aby to studenti do hloubky pochopili. Dále řešíme například umělou inteligenci v projektovém vedení a řízení AI projektů. Budu učit seminář o zajímavých trendech vývoje.
Představuji si, že se vám do pilotního programu přihlásí studenti napříč obory. Bylo výzvou vymyslet program tak, aby byl vhodný pro všechny?
Je to výzva, ale jde to. A snadněji, než se zná. AI není v kontextu toho programu produkt sám o sobě, není to technická disciplína, kterou chceme někoho naučit. Takovou kvalifikaci, ani ambici, nemám. Je to nástroj, který má největší přidanou hodnotu v kombinaci s odbornou expertizou.
Naučíme studenty vidět případy použitelné napříč různými oblastmi, které jsou podobné. Rozpoznání dokumentů, datová vizualizace a tak dále.
Program je v angličtině…
Ano, beru to jako velkou přidanou hodnotu. Studentům se otevře možnost mezinárodní spolupráce. Ale hlavně si takto uvědomí, co je jejich klíčová expertiza a zároveň se mohou naučit mnoho věcí mimo svou oblast. Získají tak větší přehled i nad procesy, které mohou být překvapivě podobné napříč obory i zeměmi.
Jak se práce s AI za vaši kariéru proměnila?
Na oblast vzdělávání se zaměřuji poměrně čerstvě, asi poslední tři roky. Moje primární zaměření bylo předtím na byznys a AI, což vyžadovalo velké vstupní znalosti. K aplikaci umělé inteligence firmy přistupovaly opatrně, stálo to hromadu peněz a úsilí. Od té doby se ale změnil způsob, jak o tom lidé a byznysy přemýšlejí. Technologie se dostala do rukou široké paletě lidí.
AI vždycky procházela hype-cycle. Něco bylo přislibováno, pak technologie dělala něco jiného a zájem o ni opadl. Myslím, že jsme uprostřed toho procesu. Spousta lidí a byznysů má obrovská očekávání. Vznikaly i různé AI startupy a většina z nich zkrachovala poměrně rychle, když přicházely obnovené modely.
Mám pocit, že s generativní AI platí totéž, co platilo pro menší projekty. Je snadné se rychle nadchnout a udělat prototyp, který člověka zaujme. Začlenění a aktivní používání je dalších osmdesát procent práce.
Na jaké úrovni je vývoj AI a jak k němu přistupujeme?
Včera jsem zrovna při večeři s manželem řešila, že na burze přece nevznikly nové obrovské společnosti. Jsou tam ty existující, které si vydělaly kapitál na AI. Hodnota je v tom, jak rostou akcie současných firem. Začínají vevnitř optimalizovat.
Jak by podle vás měla být umělá inteligence vyučována ve školách?
To, jak je systém postavený teď, že vlastně naplácnete na stávající agendu AI, vůbec není přínosná strategie. Má se to začít vyučovat od základu. Od dat, od konceptu toho, že není jenom počítač hardware, počítač software. Ze všeho, co děláme, vznikají data. Tohle je ta nová komodita. Zejména finanční hodnota dat bude trhem hýbat.
Co se děje na pozadí? Co běžný uživatel nevidí?
Poté, co jsme vyzkoušeli široké modely, které umějí všechno, se na výzkumné bázi začínají řešit menší a kompaktnější modely. Jsou zaměřené na konkrétní doménu a slouží konkrétnímu úkolu. Vznikají open source modely, díky kterým můžete být flexibilnější. Výzkumem se hodně řeší takzvané interpretability, což je jako vysvětlitelnost toho, proč ten výsledek je takový, jaký je.
Někdy je totiž výsledek úplně chybný. Zadala jsem si své jméno a dozvěděla jsem se, že jsem mladá talentovaná herečka.
Právě. Modely vždycky něco „vyplivnou“ a ne vždy umíme popsat, proč se to stalo. V některých oblastech nám to nevadí, ale když jde o medicínské rozpoznávání snímků, potřebujeme vědět, proč se stalo to, co se stalo. A to není úplně možné se současnou architekturou modelů.
Na internetu se objevilo velké množství vzdělávacích kurzů a webinářů, jak mezi nimi vybrat?
Jsou zde dva typy. Extra komplexní technické programy, které pro běžného uživatele úplně nejsou. Nebo to jsou kratičké kurzy. Primární aspekt kvality je, že vám neslibují všechno rovnou.
Pokud slibují, že dozvíte všechno o AI během omezeného času nebo vyřeší jakýkoli byznysový problém, tak to opravdu ne. Je třeba dívat se na to, jestli ten člověk má background v úplně jiné oblasti a teď se stal AI expertem, tak to je samozřejmě taky red flag.
Může to navodit přehnané nadšení a sliby, že programování je minulost, nemusíte mít znalosti a technickou expertizu, abyste aplikovali dané řešení ve firmě. V Česku je ale řada šikovných lidí, kteří se předtím věnovali čistě programování a teď pustili do oblasti vzdělávání a to je skvělé.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Po umístění ve výběru Forbesu jsem jela na letní vzdělávací program na MIT, což byl můj sen. Byl to program k systémovému inženýrství AI. A po roce od absolvování programu jsem tam teď byla v létě pozvána jako hostující řečník. Mít ve třiceti možnost dostat se dvakrát na MIT a hlavně jako řečník… ještě to zpracovávám.
Jaké jsou vaše ambice a plány do budoucna?
Směřují k implementaci a vývoji nástrojů vzdělávání na bázi AI. Už platí, že investovat miliony na vývoj něčeho, co za rok možná bude překonané, není nejlepší směr. Ráda bych se i zabývala reálným budováním a měřením dopadu AI ve vzdělávání. Je to jen otázka času. Nechci do toho skočit příliš brzy, protože i v byznysu vidím mnoho lidi, kteří se spálili tím, že rovnou skočili do vývoje.
Co jsou podle vás tři aspekty, o kterých bychom měli vědět?
Zaprvé: generativní AI nerovná se AI. Zadruhé: vyhodnocení výsledků je těžší, než si myslíme. A zatřetí: současná AI je ta nejhorší a další budou jenom lepší a lepší a lepší.
A co se strachem z umělé inteligence?
Neměli bychom se příliš stresovat rychlostí vývoje. Všichni v oboru prošli strašným FOMO z toho, že se probudí a něco jim uteče.
Já měla jednou dělat rozhovor do České televize o různých modelech. Šla jsem večer spát, v noci Google vydal Gemini, což byl v tu chvilku největší nový model. Po cestě na natáčení jsem se narychlo musela připravovat, abych dokázala mluvit i o něm.
Ale běžný uživatel by se neměl nechat stresovat. Doporučuji najít si nějaké „majáky“, lidi, kteří se tím zabývají, a sledovat je.
Říkala jste, že jste se o tom bavila s manželem u večeře. Člověk se asi nevyhne tomu, aby si práci bral i domů…
O to, co řeším v práci, se začal zajímat nejen manžel, ale i celý svět. (smích) Nevyhneme se tomu.
