Jako by neuměl přestat. Jeden z nejbohatších lidí světa Howard Schultz by si ve svých osmašedesáti letech mohl užívat volna a odpočinku. Místo toho se zakladatel a strůjce globálního úspěchu kaváren Starbucks vrátil na plný úvazek do práce.
A začal, jak je u něj zvykem, hned brzy ráno dopisem zaměstnancům.
„S okamžitou platností pozastavujeme náš program zpětného odkupu akcií,“ napsal záhy poté, co ukončil pětiletý odpočinek a vrátil se do čela firmy s více než 33 tisíci poboček v osmdesáti zemích světa. „Rozhodnutí nám umožní více investovat do našich lidí a našich prodejen – jedině tak můžeme vytvářet dlouhodobou hodnotu pro všechny zúčastněné strany,“ vysvětluje v dalších řádcích dopisu.
Jeden z nejúspěšnějších manažerů a podnikatelů světa nastupuje na post CEO Starbucks už potřetí v dějinách. A má před sebou hrozící oheň, který musí uhasit dřív, než z něj bude pořádný požár.
Od konce minulého roku totiž zaměstnanci v několika amerických pobočkách řetězce vytvořili odbory a další se k nim kvůli žalostným pracovním podmínkám chtějí připojit. Sám Schultz se proto už loni aktivně zapojil do firemního tlaku proti takovým snahám a i nyní se bude snažit odradit zaměstnance od odborového organizování.
Klíčovou roli hraje i zmíněný plán na zpětný odkup akcií, který firma obnovila teprve před třemi týdny. Tehdy uváděla, že během tří let vrátí akcionářům 20 miliard dolarů.
Zpráva působila na zaměstnance a odboráře jako červený hadr. „Pokud si Starbucks může dovolit utratit 20 miliard dolarů za zpětné odkupy akcií a dividendy (…), může si dovolit i zaměstnance v odborech,“ kritizoval vedení firmy například vermontský senátor Bernie Sanders, který se za práva zaměstnanců zasazuje dlouhodobě.
Schultz, který paradoxně pochází z chudých poměrů a jeho životní příběh je ukázkou amerického snu, ale odbory odmítá a prosazuje „přímý vztah“ se zaměstnanci. Věří, že se mu podaří získat zpět jejich přízeň právě i díky zrušení odkupu akcií.
Do funkce nastoupil dočasně: dosavadní CEO Kevin Johnson po pěti letech na nejvyšší pozici a třinácti letech ve Starbucks skončil. „Když něco milujete, máte hluboký smysl pro odpovědnost pomoct, když jste k tomu vyzváni,“ uvedl Schultz u příležitosti svého návratu do řetězce.
Analytici jeho rozhodnutí považují za dobrý krok pro další rozvoj Starbucks. I akcie firmy poskočily vzhůru a investoři tak potvrdili naděje, které do ostříleného manažera vkládají.
Jeho role, za kterou má pobírat symbolickou odměnu ve výši jednoho dolaru, bude skutečně dočasná – do podzimu by mělo být jasné, kdo bude novým generálním ředitelem či ředitelkou.
Nejpalčivější problém, který bude muset Schultz vyřešit, se týká právě nespokojených zaměstnanců. Navíc podle něj Starbucks čelí „nové realitě ve změněném světě“.
Konkrétně tím myslí přiškrcené dodavatelské řetězce, škody způsobené koronavirem, růst napětí a politické nepokoje, rasové problémy i tlak nastupující generace, žádající společensky zodpovědnější firmy. Sám chce nejprve mluvit se zaměstnanci, navštěvovat pobočky a zjistit, jak situaci vnímají jeho lidé.
Jinak je firma po angažmá Kevina Johnsona v dobré kondici. Podařilo se několik úspěšných a zásadních kroků, včetně expanze v Číně, která je dnes pro Starbucks druhým největším trhem po USA. Zlepšilo se i využití technologií a digitalizace v celém řetězci.
Během Johnsonova působení na šéfovském křesle posílily akcie Starbucks o padesát procent, i když nestačily na vývoj indexu S&P 500, který za stejnou dobu vzrostl o osmdesát tři procent. Jen loni si nicméně tržby sítě polepšily skoro o třetinu na 29,1 miliardy dolarů.
Jak se bude dál kavárenskému obrovi dařit pod vedením muže, který v jeho čele stál už v letech 1986 až 2000 a potom v období 2008 až 2017, se teprve ukáže. Jisté ale je, že nikdo tuhle firmu a její možnosti nezná líp.