Množství obsahu generovaného stroji roste, to však neznamená, že by zájem o díla vytvořená člověkem upadal. Naopak – odpor k umělé inteligenci sílí a řada firem v něm vidí novou obchodní příležitost.
Human premium. Tak se v době nekonečného obsahu generovaného umělou inteligencí označuje lidská práce, která se se zaváděním nástrojů umělé inteligence stává v některých oblastech stále větším luxusem – a na tom se dá vydělávat stejně jako doteď na označeních „bio“ či „hand made“.
Ať už je to totiž z lásky k člověku, obavy ze strojů či jakéhokoli jiného důvodu, stále více zákazníků se zajímá o to, zda za vytvořením produktu stála umělá inteligence.
Březnová studie společnosti Gartner například zjistila, že polovina Američanů dává přednost značkám, které se vyhýbají používání generativní umělé inteligence v obsahu mířeném na spotřebitele.
Podle zjištění SurveyMonkey z února zase osm z deseti Američanů věří, že když společnosti zavádějí umělou inteligenci, chtějí pomocí ní ušetřit, ne ji využívat k poskytování lepších služeb.
A tuto náladu podtrhují statistiky americké organizace Pew Research. Ty odhalily, že v roce 2025 se AI obávala přesně polovina dotázaných a pouze deset procent se na ni těšilo, což je podstatný posun od situace před čtyřmi lety, kdy se AI bálo o třináct procent Američanů méně a o osm procent více ji vyhlíželo.
To si uvědomují i společnosti, které na rostoucí segment lidí znepokojených rozšiřováním umělé inteligence míří. Aby dokázaly, že jsou jejich produkty „bezpečné“, rozhodly se proti AI – alespoň ve svém marketingu – postavit.
Například americká módní společnost Aerie v březnu zopakovala svůj závazek z roku 2014, že nebude ve svých reklamách používat nic falešného – tehdy se jednalo o filtry na fotografiích, tentokrát o modely vygenerované umělou inteligencí.
Výrobce fotoaparátů Polaroid zase svoje produkty prodává jako možnost zachycovat skutečný život, Dove slíbil nikdy nepoužít vygenerované fotografie žen ve svém marketingu a kampaně proti AI představila i čokoládovna Cadbury či pivovarnický koncern Heineken.
Na AI pak narazila Coca-Cola, která si za vygenerovanou vánoční reklamu vysloužila řadu kritických ohlasů. Automobilka Porsche a francouzský řetězec obchodů Intermarché mezitím na sociálních sítích obdržely za reklamy animované člověkem desítky tisíc pozitivních reakcí.
Další společnosti se k trendu proti AI přidávají lepením či přímo tisknutím informací o tom, že vznikly bez zapojení AI, přímo na produkty.
Jedno z takových log nabízí i organizace Not by AI. To se se dnes objevuje na 244 tisících webových stránkách a aby ho člověk mohl použít, může si ho buď rovnou stáhnout, nebo případně organizaci poslat svůj projekt, který následně během zhruba tří dnů zkontroluje člověk a určí, zda se jedná o lidské dílo.
Jak ale stránka upozorňuje, ani to dnes není nejpřesnější způsob odhalování AI. Koncept tak stojí hlavně na tom, že si jeho logo budou na kreativní počiny dávat opravdu jen ti, kdo je vytvořili z alespoň devadesáti procent lidskou prací.
Tím naráží na další problém – určování toho, co je, a co není AI, jelikož není přesně daná konvence toho, kdy například algoritmus „AI“ je a kdy ne. Hlavně však organizace podotýká, že například nelze nijak zjistit, zda umělá inteligence sloužila k inspiraci projektu či kontrole gramatických chyb, a proto tato využití AI povoluje.
Foto notbyai.fyi
Foto notbyai.fyi
Foto notbyai.fyi
Foto notbyai.fyi
Na podobném principu fungují i loga organizací Ai-free.io, No-Ai-Icon či BrainMade, existují však také platformy, které za úplatu zkontrolují dílo, a teprve pak mu udělí licenci. Například organizace AiFreeCert si za takovou službu účtuje od čtyř do pětadvaceti dolarů měsíčně.
K trendu se přidávají i samy společnosti, které chtějí zájmu o lidskou tvorbu využít. Například americké vydavatelství Faber & Faber začalo již loni tisknout toto označení na knihy spisovatelky Sarah Hall.
„Ve vydavatelství Faber věříme v jedinečnou sílu lidské kreativity a představivosti a naším úkolem jako vydavatelů je prostřednictvím psaného slova objevovat a šířit to nejlepší, co lidská mysl dokáže vytvořit,“ vysvětluje společnost svůj postoj k AI.
Jak ale poznamenal web BBC, Faber & Faber nijak nevysvětluje, zda a případně jak kontroluje způsob, kterým autorka knihy psala.
Foto Faber
Foto Faber
Zájem o díla vytvořená člověkem vnímají i umělci na sociálních sítích, kteří začali k označování takových produktů používat hashtagy #HumanMade, #NoAI, #HumanArt nebo #NoAIArt. Na Instagramu pod nimi soukromníci propagují například své byznysy se samolepkami či uměním.
Jakékoli označování však naráží na to, že přesvědčit o „lidskosti“ výrobků se někdy snaží i ti, kteří k jejich výrobě umělou inteligenci využívají – zatímco se tedy některé společnosti snaží zákazníkům ukázat, že používají nejmodernější technologie, jiné vnímají negativnější ohlasy k AI a touží její zapojení ve svých procesech skrýt.
V rámci takzvaného „human-washingu“ se proto rozšiřuje počet společností, které si práci ulehčí použitím umělé inteligence, před klienty však prezentují, jak složité bylo vytvořit pro ně například marketingovou kampaň či reklamní texty.
Podle polské AI společnosti Booster of Innovation je přitom takové chování schopné narušit důvěru ve značku a celosvětový trend AI-free označování je přímou reakcí na taková zneužití.
Některé společnosti pak vystupují pro i proti AI ve stejnou chvíli. Zatímco Heineken v reklamách mluvil o tom, že nejlepším způsobem, jak získat přátele, je u piva a ne mluvením s AI, rozšiřoval zapojení umělé inteligence do interních procesů. Letos v únoru pak i kvůli tomu zrušil místa šesti tisícům pracovníků.
