Za kreativní agenturou Nydrle stojí manželé Nýdrlovi. On, Michal Nýdrle, ji v roce 2004 založil a ona, Pavla Nýdrle, ji poslední tři roky vede. V jejím čele se musela vypořádat hned s několika výzvami – od toho, že firmu nikdy předtím neřídila, až po to, že ji dostala na starosti právě od svého manžela a souběžně s prací vychovává malé děti. Pro Forbes.cz proto sepsala pět zkušeností, které ve vedení firmy získala.
Odmalička jsem věděla, že jako žena můžu něco dokázat. Inspirovala mě už moje maminka lékařka, která si hned po revoluci otevřela vlastní ordinaci. Ta se jí nakonec rozrostla zhruba na 15 lidí. Dělala skvěle svou práci a zároveň nám byla schopna zajistit krásné dětství.
Čtěte také: Ředitelka Xeroxu Veronika Brázdilová: Jak jsem uspěla v mužském IT světě
O čtvrt století později jsem se ve stejné roli ocitla já. Změnila se jen ta práce. Hned po škole jsem objevila svět komunikačního byznysu a následně si prošla kolečkem v různých agenturách. Zakotvila jsem v Nydrle, kde jsem shodou okolností poznala také svého muže. Když mi předával vedení, mísily se ve mně nadšení a strach.
Abych to shrnula – bála jsem se zbytečně. Tím, že jsem ve firmě již pár let působila, mě lidé znali a věděli, že určité schopnosti a zkušenosti mám. Roste nám obrat i zisk a snad je to tedy zčásti i má zásluha. Přes to všechno jsem si několik věcí osvojila, až když „ředitelování“ začalo naostro. Tohle jsou ony:
Twist je namístě
Občas se stane, že nastoupíte na pozici, která vám prostě nesedne. Nenajdete se v ní. Stává se to i lidem, kteří přichází k nám.
Osvědčilo se mi nechat je, aby se našli. Dávám prostor nějakému „twistu“. Někdo, kdo se cítil a prezentoval jako kreativec, se může ukázat jako skvělý organizátor a obráceně.
Se schopným člověkem bych se nerozloučila jen proto, že se na dané pozici neuplatnil.
Účetnictví je páteří firmy
To účetnictví. Jak já jsem ho na vysoké škole nenáviděla! Nechápala jsem, proč nás profesoři a profesorky tak zatěžují tím, jestli se daná věc účtuje na ten, nebo onen účet. O má dáti, dal se mi zdály noční můry.
Význam účetnictví jsem plně pochopila až v ředitelském křesle. Jsem toho názoru, že se jedná o páteř firmy. Snažím se lidem vysvětlovat, proč by na to neměli zapomínat a měli by znát důsledky svého jednání. Hospodářský výsledek je zkrátka to jediné, co rozhodne o tom, zda se zaplatíme.
Lépe bez kanceláře
Nerada bych ztratila kontakt s lidmi, a proto nemám kancelář. Tu u nás mají akorát účetní.
Nedovedu si představit, že bych byla ohraničená čtyřmi stěnami a lidé by mi klepali na dveře. Sedím proto v open space prostoru s ostatními a neměnila bych to.
Vyhovuje mi to i z toho důvodu, že ačkoli hodně věcí deleguji, u některých věcí chci být. Práce s klienty mě pořád ohromně naplňuje a jsem ráda, když můžu něčím přispět.
Kariéra se s dětmi nevylučuje
Někdo by mohl namítnout, že manažerská pozice nejde s výchovou dětí dohromady. Nemohla bych souhlasit.
Mám štěstí, že jsem našla výbornou chůvu, s níž mohu operativně měnit plány. Čtyři dny v týdnu pracuji full-time, pátý mám volnější a víkend zásadně nepracuji.
Když jsem v týdnu odpoledne a večer doma, věnuji se dětem naplno. Žádné telefony, žádné e-maily. V práci zase řeším práci a neberu tam děti, aby seděly u iPadu. Takový multitasking může podle mě jedině uškodit.
Ženy se nesmí bát
Když jde muž na pohovor, nebojí se říct si o více peněz. Často se nebojí tvrdit, že toho ovládá více, než jaká je skutečnost. Žena se často naopak podhodnotí a z hlediska schopností raději podcení. To tvrdí průzkumy a já mám naprosto stejnou zkušenost.
Kdybych tedy měla ženám něco poradit, bude to následující: Nebojte se říct si o to, co vám náleží! Líná huba, holé neštěstí – retro přísloví, které ale stále platí.