„V jedné továrně jsem upozorňoval na závažné nedostatky. Doporučoval jsem nové bezpečnostní prvky v rámci technologie, protože bylo zřejmé, že zde hrozí výbuch. Odjel jsem s nepořízenou a za tři měsíce fabrika vybuchla. Výsledkem bylo několik zraněných, obrovská majetková škoda a majitel vysvětlující u soudu, proč provoz nezabezpečil,“ popisuje Tomáš Soukup z makléřské pojišťovací společnosti Respect, co se může stát, když se podcení rizika.
V Respectu vede tým risk managementu a specializuje se právě na odhalování a odstraňování zásadních nedostatků, ve výrobních a průmyslových areálech, které by mohly podniky ohrozit nebo vyřadit z provozu.
„Odstraňujeme takzvanou provozní slepotu. Lidé, kteří se ve firmě pohybují dlouho, mnohdy chodí kolem rizikových míst třeba dvacet let, a problémy, které mohou nastat, už ani nevnímají,“ říká Soukup.
Jeho tým navrhuje opatření pro snížení rizika na nejnižší možnou úroveň, předchází tak mimořádným událostem, jako jsou požár, výbuch nebo vytopení, a snaží se minimalizovat následky, když už ke katastrofickému scénáři dojde.
Úspěšná společnost zná svá rizika a umí s nimi pracovat.
Častými problémy bývají nepřístupné únikové východy, zaskládané požární hydranty a hasicí přístroje, ale i vypnutá požární signalizace. Každá firma má přitom svůj potenciální rizikový scénář jiný. A každý sektor má svá specifická rizika.
V automotive je to například nevhodné skladování plastových palet nebo špatné odstupové vzdálenosti hořlavých hmot od objektů. U restauračních zařízení zase může kvůli nevhodnému skladování hrozit kontaminace potravin, ale třeba i požár kvůli špatnému odsávání a zanesené digestoři tukem ze smažených jídel.
Nezaslepený pohled zvenčí
Řízení rizik si firmy provádějí interně a nebo využívají právě externí specialisty na risk management. Nezávislý pohled z vnějšku při tom může přinést nový pohled. Externí odborníci mají navíc zkušenosti z jiných, podobně zaměřených firem a z likvidace mnoha podobných pojistných událostí.
„Na základě detailního nastudování konkrétního provozu a na základě důkladné rizikové prohlídky klientovi vysvětlujeme, co by se mohlo stát, jaké by to pro firmu mohlo mít dopady a jak se dají slabá místa odstranit.
Experti Respectu při rizikové prohlídce.
Firmy si mnohdy neuvědomují, že i krátkodobý výpadek provozu může znamenat ztrátu pozice na trhu, na kterou se budou jen složitě vracet. Navíc hrozí i ztráta důvěry dodavatelů a odběratelů,“ připomíná expert pojišťovací makléřské společnosti Respect.
Když pak jeho tým na chyby upozorní, někteří majitelé o nich ani slyšet nechtějí, protože jsou na své firmy hrdí a nepřipouštějí si, že je něco špatně. Naopak ve velkých firmách častěji rizikům věnují více pozornosti. „Úspěšná společnost zná svá rizika a umí s nimi pracovat,“ podotýká Soukup.
Každý audit u klienta vyžaduje důkladnou přípravu a na místě pak mravenčí práci. „Přiznávám, že mám profesionální deformaci a nedostatky hledám skoro všude. Když se třeba ubytujeme s přítelkyní v hotelu, nejdříve si projdu únikovou cestu, abych se ujistil, že je všechno v pořádku. A když jedu lanovkou, zkoumám, jestli se neutrhne. Z únavy materiálu mám trochu fóbii,“ směje se specialista na risk management.
Rostoucí náklady a nová rizika
Jednou ze základních metod snižování rizik nebo dopadů mimořádných událostí je pochopitelně pojištění. Respect tak kromě hodnocení slabých míst nabízí firmám technickou a konzultační pomoc a sestavení pojistného programu v návaznost na aktuální rizika vyplývající z předchozí prohlídky.
„Rizikovou prohlídku provádíme u všech budoucích klientů,“ říká Soukup. Nedílnou součástí je i analýza dosavadního škodního průběhu a audit pojistných částek tak, aby odpovídaly aktuálním cenám a nedocházelo k přepojištění nebo naopak k podpojištění a následnému krácení pojistného plnění. Při současné inflaci a zdražování materiálů je takový audit zásadní a zcela na místě.
Současný rychlý vývoj navíc znamená i nová rizika, která souvisejí s inovacemi ve firmách i s novými technologiemi. Mezi trendy patří například fotovoltaika a elektromobilita.
Nainstalovat si solární elektrárnu na střechu výrobní haly znamená automaticky i nárůst možných rizik a nutnost upozornit na to pojišťovnu. „Vždy je třeba hledat kompromis mezi pojištěním, investicí, úsporou a řízením rizik. Není ideální umístit fotovoltaickou elektrárnu například na výrobní halu zpracovávající dřevo, přestože úspora energií je nyní směr, kterým se mnoho firem vydává,“ varuje expert.
„Musíte přemýšlet i nad věcmi, které vám na první pohled nepřijdou důležité.
A navíc v Česku neexistuje předpis, který by určoval, na kterou halu lze fotovoltaiku umístit. A chybí dokonce i legislativa, která by upravovala nabíjení elektromobilů uvnitř budov.
„Představte si takový hotel na Václavském náměstí, který má tři podzemní podlaží a v tom nejnižším nabíječku na Teslu. Neexistuje předpis, který by mu to zakázal. Co se ale stane v mínus třetím podlaží s hořícím elektromobilem, který vytvoří obrovské teplo, kouř a jedovaté zplodiny a ke kterému se nemohou dostat hasiči?“ zamýšlí se Soukup.
„Klientům, kteří chtějí instalovat nabíječky, proto navrhujeme bezpečné řešení. Pomáháme jim s tím, kam je mají umístit, jak a jaké bezpečnostní prvky zvolit.“
Pojistka proti hackerům
Rostou také nehmotná rizika včetně těch kybernetických. IT a data jsou přitom alfou a omegou většiny firem a výpadek serverů znamená přerušení provozu. „Musíte přemýšlet i nad věcmi, které vám na první pohled nepřijdou důležité, ať už je to datové centrum, hrozící energetické výpadky či kybernetický útok,“ říká Tomáš Soukup.
„Ptáme se klientů, jak mají oni i jejich obchodní partneři zabezpečená data a kdo se na zabezpečení podílí. Jeden z klientů nás ujišťoval, že ho v životě nemohou hackeři napadnout, protože má důkladné zabezpečení. O několik měsíců později volal a ptal se, zda je pojištěný proti kybernetickým rizikům, protože ho hackeři napadli, požadují bitcoiny, provoz stojí a firma nevyrábí,“ dodává.
