Takovou ránu nikdo z nich nečekal. Jen za poslední týden se u nás zvedly průměrné ceny za litr nafty o sedm korun. Celorepublikový průměr přesahuje 45 korun za litr a nic nedává naději, že by se růst mohl brzy zastavit. Nákladní dopravci jedou za hranou.
Pomoct podle nich může jen okamžité zdražení přepravy, které se pak nejspíš projeví i ve finálních cenách v obchodech. Dopravci se ale obracejí i na vládu, která bude o jejich podpoře jednat.
Výdaje na pohonné hmoty představují nejméně třetinu jejich veškerých nákladů. Pokud během pár dnů stoupnou tak razantně jako začátkem týdne, je to pro ně obrovský problém. „Na takový náhlý a extrémní růst ceny nafty se účinně připravit nelze,“ konstatuje Jan Hyťha, provozní ředitel společnosti Hopi.
Podobně to vidí i zástupci dalších velkých společností. S dramatickým růstem jim nepomáhají ani takzvané palivové doložky, se kterými jinak běžně pracují a řeší postupné růsty nebo poklesy cen nafty.
„Pro takové turbulence na trhu nejsou zcela aplikovatelné, alespoň ne jejich současná pravidla. Navíc nekryjí všechny přepravy, ale pouze část,“ vysvětluje Radek Odstrčil, generální ředitel společnosti Šmídl. Navíc ceny nafty rostou už od konce loňského roku a v posledních dnech trend kvůli ruskému útoku na Ukrajinu ještě zrychlil.
„Doprava je obecně nízkomaržový byznys, takové dramatické nárůsty nám okamžitě způsobí ztrátovost každé odjeté přepravy. Současná situace nutně vyvolává tlak na razantní zvýšení cen za dopravu,“ vysvětluje Odstrčil. Další dopravci to vidí stejně a dodávají, že ceny se budou zvyšovat ihned: tak nebývalý nárůst nemohou dlouho unést a měl by pro firmy fatální dopady.
„Zejména kvůli explozi cen nafty se dostáváme do situace, kdy náklady dopravy porostou dvouciferně,“ odhaduje Hyťha z Hopi. Už poslední rok byl přitom pro dopravce náročný nejen s ohledem na pandemii.
„Vstupní náklady u kamionové přepravy v posledním roce vzrostly o desítky procent. Týkalo se to zejména mzdových nákladů řidičů, pořizovacích cen nových vozidel a náhradních dílů, leasingu, energií a pronájmu prostor,“ upozorňuje Tomáš Holomoucký, ředitel společnosti DB Schenker.
Dopravci požadují, aby s nekontrolovatelným růstem cen nafty pomohla i vláda. „Dopravci, kteří jsou finančně vyčerpaní z covidu, bez zásahu vlády neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží,“ varuje Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia. To chce, aby vláda okamžitě zastropovala ceny nafty na úroveň před válkou na Ukrajině.
Další krok by se měl týkat snížení sazby spotřební daně. „Dnes sjednaná cena za přepravu už po třech dnech nepokryje ani náklady, protože mezitím zdraží distributoři paliv o několik korun,“ upozorňuje Felix.
Firmy se tak například snaží ještě víc zefektivnit své fungování. „Dopředu je velmi náročné stanovit, kam až ceny mohou růst, kde se nachází reálný cenový strop. Je proto třeba maximálně zefektivnit logistické procesy, velmi pečlivě plánovat,“ říká Zdeněk Prchlík ze Zásilkovny.
Celkově ale situaci nehodnotí tak vyhroceně. „I z historického hlediska víme, že ke změnám v cenách pohonných hmot dochází oběma směry a je třeba s tím v dlouhodobém horizontu také takto pracovat,“ připomíná.
Vedle toho autobusoví dopravci zajišťující smluvně dopravní obslužnost například pro kraje sice současnou ztrátu časem získají ale rok musí nést zvýšené náklady sami.
„Cena za naftu se dorovnává až po roce. Dopravce tedy nese veškeré zvýšené náklady na provoz veřejné dopravy po celý rok ve svém cash flow, to znamená úvěruje kraj,“ vysvětluje Kateřina Kratochvílová z ICOM transport, pro který současný nárůst cen nafty znamená plus deset milionů korun nákladů měsíčně.
Česmad proto požaduje speciální podpůrný program, který by zásah do cash flow dopravců řešil. O něm i dalších zmíněných návrzích má jednat vláda.
