Daňové přiznání nemá nikdo rád. Strávíte čas nezábavnou administrativou, abyste si na jejím konci spočetli, o kolik bude váš účet lehčí. Kvalita zákona o daních z příjmu léta úspěšně živí mnoho daňových poradců, ale my vám poradíme tady a teď.

Shrnuli jsme nejčastější záludnosti daňového labyrintu a našli tipy, jak si nepříjemnou povinnost co nejvíce zpřehlednit.

Týká se mě to vůbec?

Nejčastější chybou při podávání daňového přiznání je ta, že ho nepodáte vůbec. Může se například stát, že zapomenete na transakci, kterou vám daňová povinnost vznikla: například prodáte automobil za kratší dobu než jeden rok od jeho koupě, byť se ztrátou. Nebo směníte kryptoměnu za zboží.

Daňové přiznání musíte podat, pokud jste v minulém roce obdrželi zdanitelné příjmy přesahující 15 000 korun. Pozor, jedná se o celkové příjmy, ne o zisk. Zdanitelné příjmy jsou ty, které nejsou podle zákona od daně osvobozeny, nebo nejsou předmětem srážkové daně – typicky příjem od zaměstnavatele.

Daníte také, pokud vám kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele plynuly zdanitelné příjmy přesahující 6000 korun. Povinnost podat daňové přiznání máte také, pokud jste podnikatelé v režimu paušální daně a nastala u vás v minulém roce některá z těchto situací:

  • Nechali jste se zaměstnat na základě pracovní smlouvy
  • Vykonáváte práci pro jiného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou převyšující 3500 korun za měsíc
  • Uzavřeli jste dohodu o provedení práce s odměnou nad 10 000 korun za měsíc – nebo s odměnou do 10 000 korun za měsíc a zároveň jste podepsali prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele
  • Máte příjem z pronájmu vyšší než 15 000 korun
  • Máte příjem z prodeje majetku nad 15 000 korun, který není od daně osvobozen (nemovitosti, cenné papíry, bitcoiny…)
  • Obdrželi jste dar převyšující 15 000 korun a tento příjem není zároveň osvobozen
  • Překročili jste příjem milion korun a stali se plátcem DPH

Daňová povinnost se na vás vztahuje také v následujících případech:

  • Ukončení penzijního či životního pojištění, na které byly čerpány daňové výhody
  • Obchodování s cennými papíry včetně příjmů plynoucích z cenných papírů v zahraničí – pokud prodáte za více než 100 000 korun ročně nebo pokud jste je prodali za dobu kratší než tři roky od jejich pořízení (v takovém případě musíte reportovat i ztrátu)
  • Transakce s kryptoměnami jako směny za jiné kryptoměny či NFT, směny za zboží a podobně
  • Účasti na zaměstnaneckých akciových programech, kdy v některých případech vzniká povinnost zaměstnance zdanit rozdíl mezi tržní cenou nabytých cenných papírů a úplatou za ně v daňovém přiznání – a to navzdory očekávání, že je za zdanění vždy zodpovědný zaměstnavatel

Jak to udělat co nejjednodušeji?

Abyste minimalizovali množství možných chyb, je výhodné vyplňovat si přiznání k dani z příjmů na portálu Elektronických podání pro Finanční správu (EPO), který na případné nesrovnalosti upozorní.

Přiznání můžete podat elektronicky, nebo si vyplněný soubor vytisknout a donést ho na finanční úřad i v papírové podobě.

Nestíháte-li podat daňové přiznání do konce března, je elektronické podání elegantní cestou, jak se vyhnout penále. Pokud totiž podáte přiznání elektronicky, tedy například datovou schránkou či kvalifikovaným certifikátem nebo přes portál Moje daně (s ověřenou identitou), prodloužíte si zákonnou lhůtu až do 2. května 2022.

Máte-li zřízenou datovou schránku, přiznání elektronicky podat musíte. V opačném případě vám hrozí symbolická pokuta 1000 korun.

Kde můžu udělat chybu?

Když nezaplatíte včas. Zákonný termín 1. dubna 2022 se nevztahuje pouze na podání přiznání, ale i na platbu daňového nedoplatku.

Velkým chytákem na úrovni aprílového žertu je povinnost placení daně při elektronickém podání. Prodloužená lhůta 2. května se totiž nevztahuje na platbu daňové povinnosti v případě, kdy jste pro podání přiznání tuto prodlouženou lhůtu nevyužili. Pokud jste si s elektronickým podáním pospíšili a podali přiznání do 1. dubna, musíte v této lhůtě zaplatit i daň.

Nezapomeňte kromě samotného přiznání podepsat i žádost o vrácení případného přeplatku.

Vyjde-li vám na dani přeplatek, nezapomeňte kromě samotného přiznání podepsat i žádost o jeho vrácení. Jedná se totiž o dvě podání a obě musí být podepsána. Právě na žádosti o vrácení přeplatku podpis často chybí.

Na vyplnění povinných příloh vás upozorní automaticky elektronický formulář. Už vám však neporadí přiložit ty přílohy, které sice v seznamu povinných příloh uveřejněny nejsou (zejména proto, že jsou třeba doložit pouze první rok uplatnění), ale obvykle bez nich správce daně položky neuplatní:

  • U odpočtu ve formě uhrazených úroků z hypotečního úvěru na bytové potřeby – smlouvu o hypotečním úvěru v prvním roce uplatnění či list vlastnictví z katastru nemovitostí; dále se často chybuje v tom, že osoba uvádějící odpočet není vlastníkem nemovité věci či účastníkem úvěrové smlouvy. Zároveň například při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nelze uplatňovat úroky hned od počátku – je nutné naplnit podmínku trvalého bydlení v dané nemovitosti, což samozřejmě není možné, pokud je nemovitá věc ve výstavbě.
  • U příspěvků na penzijní či životní pojištění – smlouvu v prvním roce uplatnění
  • U daňového zvýhodnění na dítě poměrně často chybují rodiče v tom, že si daňové zvýhodnění uplatňují oba za stejné dítě. Toto však správce daně velmi často zjistí (například z rodného čísla dítěte).

Do kolonky s nejasným názvem „adresa místa pobytu“ se vyplňuje adresa trvalého pobytu a ne místa, kde se aktuálně zdržujete. Chybné vyplnění adresy může vést k tomu, že člověk přiznání podá na jiný finanční úřad nežli svůj místně příslušný a podání je pak odmítnuto.

Zdanění některých druhů příjmů nemusí být v praxi jasné. Typickým příkladem jsou příjmy z prodeje cenných papírů. Lidé mají tendenci počítat daň až z limitu nad 100 tisíc korun a považovat nižší částky jako osvobozené od daně.

Jakmile celkový příjem z prodeje všech cenných papírů za kalendářní rok překročí 100 tisíc korun, nemůžete využít osvobození ani pro část pod limitem a musíte daň z příjmů fyzických osob spočítat z celkové částky.

Pozor na daňový režim různých druhů covidových dotací. Pokud jste je v minulém roce čerpali, prověřte si, jakým způsobem je musíte vykázat v přiznání a zda je náhodou nemusíte zdanit.

Obdržený příjem Jedná se o příjem zdanitelný Započítává se do vlastního
příjmu manžela/manželky
Kompenzační bonus Ne Ano
Ošetřovné pro OSVČ Ne Ano
Provozní dotace v souvislosti s COVID-19 Ano Ano
Antivirus pro OSVČ se zaměstnanci Ne Ano

Další doporučení

Pokud vám plynou příjmy z nájmů, je možné vhodně využít zákonné konstrukce k tomu, aby vaše výsledná daňová povinnost z těchto příjmů byla nula. Lze totiž odečíst daňové odpisy pronajímané věci, tedy předem určené rozložení pořizovací ceny do výdajů (základu daně) v průběhu let.

Z daňového hlediska často postačují na pokrytí příjmů z nájmu, a nevznikne tak z těchto příjmů daňová povinnost – situace je však třeba posuzovat případ od případu.

Doporučujeme také pečlivě evidovat veškeré pořizovací ceny či výdaje započítávané proti příjmům u jejich různých typů. Správce daně si může tyto podklady vyžádat obvykle až tři roky po podání daňového přiznání. Pokud osoba výdaje uspokojivě nedoloží, může správce daně v následných řízeních doměřit daň z příjmů spolu s dvacetiprocentním penále z výsledné daně a každoročním úrokem z prodlení ve výši dvanácti procent.

Co se stane, když nestihnu podat daňové přiznání včas?

Hrozí vám pokuta. Ta se počítá z celkové daně (nikoli doplatku), a může tak být poměrně vysoká, zvlášť když si pochybení uvědomíte později.

Pokud například osoba, jejíž příjmy ze zaměstnání činí zhruba 55 tisíc korun měsíčně, podá své daňové přiznání půl roku po termínu, hrozí jí přibližně čtyřtisícová sankce – přestože nerealizovala významnější zisk z daných transakcí.

V případě, že uvedením daných příjmů vznikne také nedoplatek daně, hrozí osobám sankce ve formě dvanáctiprocentního úroku daňového nedoplatku za rok.