skip to main content
Český byznys

Nechceme čekat na nejhorší. České firmy zpřísňují hygienická opatření nezávisle na státu

3 minuty čtení

Případů koronaviru v Česku rychle přibývá, a firmy se tak začínají připravovat na druhou vlnu pandemie. Přes léto mnohé z nich přísná opatření proti šíření nemoci covid-19 uvolnily, s nadcházejícím podzimem znovu přitvrzují.

Kromě nošení roušek, které je ode dneška povinné ve všech uzavřených prostorách, řada firem také odděluje týmy a hledá nové způsoby náboru i práce na dálku.

Mezi podniky, které se rozhodly nečekat na nařízení státu, patří například výrobce zdravotnických lůžek Linet. „Roušky nosí naši zaměstnanci už od srpna. Naše opatření jsou celkově přísnější, než požaduje stát, nechceme nic riskovat. Chováme se nyní stejně jako během první vlny pandemie,“ líčí zakladatel firmy Zbyněk Frolík. Jeho společnost zaměstnává ve Slaném kolem tisíce lidí.

Ve výrobě zavedla firma střídání týmů, které dodržuje i při svozu zaměstnanců do továrny. Díky tomu může v případě nákazy snadno dohledat, s kým přišli pracovníci do kontaktu, aniž by musel celý podnik do karantény. „Najímáme si vlastní autobusy pro zaměstnance. V těch musí jezdit jednotlivé směny odděleně. Navíc všichni mají roušky a mezi sebou volná místa,“ líčí podnikatel.

Firma svým zaměstnancům také měří teplotu a stanovuje rozestupy pro práci. Zaměstnance, jejichž práce to umožňuje, posílá na home office. To se týká například obchodních a marketingových týmů a částečně i vývojářů a techniků. „Není to vždy jednoduché, protože potřebují silný datový tok. A ne každý má doma tak kvalitní připojení,“ popisuje Frolík.

Při nastavení nejvhodnějších opatření pro svůj podnik úzce spolupracuje s hygienickou stanicí. „Po první vlně už máme větší zkušenosti a opatření jsou cílenější a lépe zorganizovaná,“ říká Frolík. Během první vlny měl Linet 14 dní asi 100 lidí v karanténě, což je desetina firmy. „Zvládli jsme to přesčasy a nasazením vyšší aktivity. Některé zakázky jsme museli přeorganizovat. V podnikání ale na takové výkyvy musíte být připraveni,“ líčí Frolík.

Teď bojuje spíš s nedostatkem pracovní síly. Během pandemie výrobci zdravotnických lůžek výrazně stoupla poptávka. Zároveň se ale zkomplikovalo cestování, a tak má firma problém sehnat například zaměstnance z Ukrajiny.

Do svých továren se teď nějaký čas nepodívám.

Opatření proti koronaviru od září zpřísnil i výrobce krmiv pro zvířata Vafo, sídlící v Chrášťanech u Prahy a zaměstnávající přes 400 lidí. Podobně jako Linet se firma po letním uvolnění vrátila k pravidlům z první vlny koronaviru. „Do svých továren se teď nějaký čas nepodívám. Všichni sice chodíme do práce, ale výrazně jsme omezili pohyb mezi pracovišti. Každý tak tráví čas jen tam, kde normálně pobývá nejčastěji,“ popisuje majitel společnosti Pavel Bouška.

Nepotkávají se ani jednotlivé směny – firma kvůli tomu dokonce rozšířila šatny, aby ke kontaktu nedošlo ani tam. „Jsme potravinářská společnost. To, že se lidé musejí převlékat a dezinfikovat před vstupem do výroby, je u nás normální. I díky tomu pro nás není zavádění nových hygienických opatření tak náročné,“ uvádí Bouška.

Společnost Vafo omezila také návštěvy zvenčí a aktivity typu výuky angličtiny převedla do onlinu nebo na individuální kurzy. Zároveň dbá na rozestupy a co nejmenší pracovní kolektivy. Roušky zavedla až spolu s vládním nařízením. „Má vize je zachovat co nejvyšší bezpečnost, ale zároveň nezhoršit kvalitu pracovního prostředí,“ říká majitel firmy.

Práci z domova společnost nevyužívá i proto, že jde o výrobní firmu. „Jsme víceméně továrna a sklad. S home officem je to u nás složité. Ale zaměstnanci mimo výrobu, kteří se ocitli v karanténě, samozřejmě tuto možnost měli,“ přibližuje Bouška.

Reklama

Jako majitel mezinárodní firmy pokládá za jeden z největších problémů komplikace při cestování. Velká část skupiny působí ve Finsku a s těmito kolegy je Bouška obden na telekonferenci. Fyzicky je neviděl už půl roku. „Online kontakt není to samé jako osobní setkání. Omezené cestování je pro nás velmi limitující, obzvlášť pro naše obchodníky. Hledáme proto způsoby, jak se i v této složité době potkat osobně,“ líčí podnikatel.

Na druhou vlnu pandemie se intenzivně připravuje i logistická společnost DoDo se sídlem v Praze, pro kterou pracuje asi tisíc kurýrů a zhruba 60 lidí v back officu. „Během lockdownu se ukázalo, jak moc jsou kurýři pro společnost ve stavu nouze důležití. Cítíme tedy velkou odpovědnost nejen vůči sobě a našim zaměstnancům, ale vůči všem, kdo si v těch nejvypjatějších dobách mohou díky kurýrům bezpečně obstarat jídlo, léky a zboží, které potřebují,“ říká šéf firmy Michal Menšík.

Klíčovým krokem pro zvládnutí případné další vlny koronaviru je podle něj kompletní digitalizace HR. „Díky tomu můžeme dělat onboarding nových kurýrů zcela bezkontaktně. Umíme je zaškolit na dálku a podepsat s nimi smlouvu online,“ popisuje Menšík.

DoDo má i speciální operační tým, který denně vyhodnocuje epidemiologickou situaci a informuje o ní veškerá oddělení. Podle toho následně zavádí vnitrofiremní pravidla nebo rozhoduje o nákupu dalších ochranných prostředků. Firma je v intenzivním kontaktu s pražským magistrátem a informace sbírá i od svých B2B partnerů a klientů.

„Na hygienická opatření dbáme neustále, nicméně s případnou druhou vlnou je zintenzivníme, a pokud to bude situace vyžadovat, rozšíříme i bezhotovostní a bezkontaktní systém odbavování zakázek,“ uvádí Menšík. A dodává, že zaměstnancům back officu umožňují na základě domluvy pracovat z domu.

Plánovat po internetu bylo strašně otravné.

Mezi firmy, které vyčkávaly až na nařízení vlády a samy zatím hygienická pravidla nijak zvlášť nezpřísňovaly, patří například pražské vývojářské studio Warhorse, zabývající se tvorbou počítačových her.

„Dosud jsme se na druhou vlnu nijak speciálně nechystali. Zatím jediné opatření, které jsme přijali, je na základě rozhodnutí vlády nošení roušek v kancelářích. Pokud se situace zhorší, je možné, že znovu pošleme všechny zaměstnance na home office. Každá z těchto variant je ale pro část lidí nepříjemná,“ říká jeden ze zakladatelů a majitelů Warhorsu Daniel Vávra.

Během první vlny koronaviru se celá firma přesunula na home office dřív, než to doporučila vláda. Zpět se ale vrátila, co nejdříve to bylo možné.

Související vydání

„Máme překvapivě docela hodně lidí, kterým se doma špatně pracuje. A chtěli začít chodit do práce co nejdřív. Jsou firmy v oboru, které jedou jen online, ale podle mě je to mnohem méně praktické a víc vyčerpávající. Z podstaty naší práce se lidé potřebují velmi často společně domlouvat, ukazovat si věci a plánovat. Dělat to po internetu bylo strašně otravné,“ líčí Vávra.

Z domova tak nyní pracují jedině zaměstnanci v karanténě. „Ve chvíli, kdy se ve firmě nějaký případ nákazy koronavirem objeví, je otázka, jestli je lepší zacyklit se do koloběhu karantén, home officů a opatření, nebo prostě poslat domů toho, kdo je nemocný, eventuálně rizikové skupiny, a pracovat dál. Nedokázali jsme tohle zatím rozhodnout, protože to není jen o nás, ale o volbě každého, koho se to týká,“ shrnuje vývojář, jehož studio zaměstnává přes 150 lidí.

Reklama
Reklama