Stojí za projektem Hájovny na Peknej cestě, dřevěné budovy vynikající otevřenou konstrukcí. Zajímavých staveb ze dřeva však slovenská firma Faircraft Gabriela Bartoše od počátku své existence zrealizovala daleko více.
Mezi novější patří například dva rodinné domy ve slovenské památkové zóně Modry, které byly nedávno nominovány na cenu CE ZA AR 2023 a na kterých Faircraft spolupracoval s několika partnery pod vedením architektů Jany Konečné a Martina Friče.
Z těch starších zaujme například projekt plovoucího domu na Vltavě od studia eXworks, který stojí od roku 2021 v pražských Holešovicích.
„Hájovna na Peknej cestě byl velmi hezký projekt. Bylo to náročné, ale máme rádi výzvy. Na celou stavbu jsme měli málo času, bojovali jsme s kvalitou materiálů, ale myslím, že výsledek dopadl velmi dobře,“ říká Bartoš.
Ten už pracuje na nových výzvách a zdokonaluje další zajímavý produkt – model mobilního domu zvaný pocket house, tedy kapesní dům postavený na mobilní platformě. Ten vymyslel v době pandemie, kdy byly možnosti tradiční dovolené značně omezené.
Faircraft stojí za projektem Hájovny na Peknej cestě v Bratislavě. | foto Zuzana Minarovičová
Bartoš pochází z obce Štrba pod Vysokými Tatrami. Jak sám říká, už od dětství ho to táhlo technickým směrem. „V dětství to začalo modelářstvím, elektrotechnikou, zkoušel jsem i programování, ale poměrně rychle jsem zjistil, že mi ve virtuálním světě něco chybí. V pubertě jsme se dvěma kamarády založili punkrockovou kapelu. To byla síla, nezkrotná životní energie,“ vzpomíná s úsměvem.
Jak dodává, v té době neměl ambice studovat na vysoké škole a na architekturu se přihlásil jen kvůli rodičům s tím, že tam stráví maximálně rok. „Na vysoké škole se to ale trochu změnilo, potkal jsem tam zajímavé lidi, zažil několik úspěchů a můj život se postupně přesunul z Tater do Bratislavy,“ říká Bartoš.
Gabriel Bartoš na stavbě.
Během studia pracoval pro několik architektů a práce ho bavila, co ho ale nebavilo, bylo neustálé vysedávání za počítačem. „Začalo mě to ubíjet. Možná jsem byl vyhořelý, nebo mi prostě chyběl přímý kontakt s materiálem,“ říká. Proto se hned po škole rozhodl, že nebude pokračovat v práci v architektonické kanceláři, ale vrhne se přímo do realizací. „Tam jsem našel sám sebe.“
Jak Gabriel Bartoš říká, ke dřevu má vztah od útlého dětství. „Když se rodiče vzali, otec přestavěl dřevěný dům po dědečkovi. Byl to náš první domov a cítili jsme se v něm velmi dobře. Později jsme se přestěhovali do novějšího, zděného domu, ale už to nebylo ono,“ říká.
„Myslím, že mě to ke stavění táhlo zcela přirozeně. Je to kombinace techniky, umění a prostě všech životních potřeb. Navíc v dnešní době je důležité stavět zodpovědně a rozumně. To jsou výzvy, které mě drží při životě a posouvají dopředu. Stavebnictví má velmi velký vliv na naši planetu. Je na nás, zda ji pomůžeme zničit, nebo zachránit,“ soudí Bartoš.
Společnost se podílela na realizaci takzvaného plovoucího domu na Vltavě.
Ještě před založením podniku se Bartoš podílel na řadě projektů, od menších a jednodušších až po větší a stavebně zajímavější. Patřily k nim oblíbené dřevěné domy na stromech i přírodní stavby ze slámy a nepálené hlíny. Podíleli se také na části aquaparku Tatralandia u Liptovského Mikuláše.
„První zakázkou, která se nejvíce podobá tomu, co děláme nyní, byla montovaná chata, kterou jsme celou vyrobili v dílně a s bratrem ji převezli asi 250 kilometrů na určené místo,“ vzpomíná Bartoš.
Dřevostavby v naší oblasti nikdy zcela nevyšly z módy, ale dnes opět získávají na oblibě. Není divu, jsou krásné, voní dřevem a lesem a stavitelé často hovoří o jejich efektivním a relativně čistém výrobním procesu.
Nedávno se také podíleli na realizaci domů v Hrnčiarské ulici v Modre. | foto Martin Frič
„Mnoho přípravných prací lze provést ve výrobní hale, a zkrátit tak dobu stavby na místě. Dřevostavby však přinášejí i mnoho dalších výhod, které jsou důležité nejen pro samotné majitele, ale i pro jejich širší okolí. Od estetiky a pozitivního vlivu na lidské podvědomí přes čištění vzduchu, ionizaci a zdravé mikroklima až po silná ekologická témata, která jsou stále důležitější,“ uzavírá Bartoš.
Jak dodává, dřevo jako jediný stavební materiál při své výrobě nevytváří oxid uhličitý, ale naopak jej zachycuje z jiných lidských činností. Na zpracování dřeva je potřeba sedmdesátkrát méně energie než například na zpracování hliníku.
Majitelé takových staveb jsou většinou spokojeni i proto, že technologie dřevostaveb jdou neustále kupředu a poskytují stále větší komfort i více možností.
Jednou z oblíbených současných staveb společnosti Faircraft je mobilní minimalistický dřevěný domek pocket house. Jak vysvětluje Bartoš, jde v podstatě o malou dřevěnou stavbu na mobilní platformě – nákladním přívěsu.
„Konstrukční systém, kvalita provedení a použité materiály jsou podobné těm, které se používají v běžném dřevěném bydlení. Dá se přemístit, ale je to trochu složitější než například u karavanu. Je mnohem těžší, potřebuje více přípravy a také odpovídající technologie. Může být samostatný, ale také může být napojen na inženýrské sítě jako běžná stavba,“ přibližuje Bartoš.
Podle něj byl o dům obrovský zájem zejména v době pandemie, kdy lidé hledali bezpečný způsob rekreace pro sebe a své rodiny.
O pocket house byl velký zájem zejména v době pandemie.
„Když největší zájem opadl, museli jsme dohnat další slíbené projekty a pocket house šel trochu stranou. Mezitím jsme ale získali spoustu zkušeností v oblasti mobilních staveb a pracujeme na vylepšených verzích,“ říká Bartoš, přičemž hlavní myšlenkou tohoto modelu je podle něj především spojení s přírodou a únik z dnešního uspěchaného a hektického světa.
I v tomto segmentu je velká konkurence, ale Bartoš říká, že sám ji příliš nesleduje. „Mou největší inspirací a výzvou je harmonické spojení technologického rozvoje a přírodních zdrojů. Architektonické řešení nechávám na architektech, se kterými velmi rád spolupracuji. Osobně mě více naplňuje hledání způsobů, jak realizovat dobře navržená díla.“
Gabriel Bartoš (v horní řadě třetí zprava) a tým, se kterým realizovali Hájovnu na Peknej cestě.
Trendy v oblasti dřevostaveb se nezadržitelně posouvají kupředu a při stavbě moderních dřevostaveb se využívá mnoho moderních technologií.
„Velmi pěkné a efektivní stavby lze realizovat například pomocí technologie CLT, což jsou vlastně panely z lepeného masivního dřeva, které bez problémů zvládnou obytné, vícepodlažní a dokonce i výškové dřevostavby. Rozdíl oproti původním dřevostavbám, jak je známe, je obrovský, ale spojuje je to nejdůležitější, a to soulad s přírodou,“ uzavírá Bartoš.
