Pandemie přechodně zlikvidovala poptávku po ropě a plynu a zanechala svět zranitelný ve chvíli, kdy přišla válka na Ukrajině. Pozitiva? Všeobecný nedostatek a cena osm dolarů za galon benzinu snad konečně postrčí kupředu smysluplné investice do alternativních zdrojů energie, dokonce i do těch zavrhovaných, jako je jádro či dřevo.
Je únor 2020, covidové cestovní restrikce Evropu teprve čekají a velcí hráči ropného průmyslu se scházejí v Londýně na Mezinárodním týdnu ropy. Na uzavřené večeři pronáší obchodník s komoditami Pierre Andurand trochu zarážející předpověď: S šířením covidu-19 se budou jednotlivé země uzavírat, skladovací nádrže se budou plnit a cena ropy klesne na nulu.
Francouzský rodák a absolvent matematiky na Oxfordu si byl po prostudování prvních lékařských zpráv z čínského Wu-chanu svou předpovědí tak jistý, že se svým hedgeovým fondem, ve kterém má nyní pod správou 1,7 miliardy dolarů, ve velkém vsadil právě na pád ceny ropy. Když pak dvacátého dubna klesla cena ropy pod nulu, Andurandovy fondy sklízely zisky mezi šedesáti a 155 procenty.
Začátkem letošního února přišel s další předpovědí: Cena ropy v roce 2022 vyletí na 150 dolarů za barel, jak se postpandemická poptávka, podpořená masivními stimulacemi centrálních bank, střetne s roky upadajících investic do fosilních paliv a nedostatečnými investicemi do alternativních zdrojů. A to bylo ještě předtím, než Vladimir Putin 24. února zasadil nabídkové straně ránu se svou ukrajinskou invazí.
Andurand, jehož největší fond vzrostl do dubna o dalších 112 procent, nyní očekává, že ceny ropy půjdou ještě výš, ke dvěma stům dolarům za barel, což znamená cenu osm dolarů za galon pro běžné spotřebitele na benzinkách. „Putin se rozhodl pro invazi právě teď, protože trh byl napjatý,“ říká.
„Válka jen urychlila to, kam jsme podle mého stejně směřovali – k nedostatku. A bude to ještě horší,“ souhlasí texaský miliardář a předseda Crescent Energy John Goff. Levná ropná aktiva skupuje již od roku 2019. „Svět je žalostně podinvestovaný, politické strategie pro přechod na jiné zdroje energie jsou naivní a poptávka ještě není na svém vrcholu,“ dodává. „Jsem všemi deseti pro zelenou energii, ale potřebujeme opravdový plán.“
Skeptik by mohl namítnout, že na konci května, plné tři měsíce od začátku Putinovy invaze, se cena ropy stále pohybovala kolem 110 dolarů za barel. To však jen proto, že přísná proticovidová opatření Číny dočasně snížila světovou poptávku a Amerika zároveň uvolňuje milion barelů denně ze svých strategických rezerv.
Realisticky vzato, jediná věc, která může svět zachránit od ceny dvě stě dolarů za barel, je nepříjemná ekonomická recese, což není příliš dobrá zpráva.
Na současnou situaci však existuje i nadějnější pohled: Mohla by přimět ty s největším kapitálem, aby urychlili kreativní řešení energetické krize a přiměli politiky, aby jim ustoupili z cesty. To by se mohlo dotknout všeho, od nových jaderných elektráren až po výrobu lepších baterií a sítí pro ukládání a distribuci solární a větrné energie. A existují i některá rychlá řešení, třeba spalování dřevěných pelet místo uhlí.
