Až guvernérovi Západní Virginie Jamesi Conleymu Justiceovi II. skončí v polovině ledna guvernérský mandát a bude se hlásit ve Washingtonu, aby složil přísahu v Senátu Spojených států, stane se jedním z nejchudších senátorů v zemi.

Jak je to možné? Vždyť až do roku 2021 byl Justice podle Forbesu téměř deset let miliardářem a nejbohatším mužem hornatého státu USA. A to díky celoživotnímu shromažďování majetku v uhelném průmyslu a sbírce nemovitostí s takovými skvosty, jako je historický resort Greenbrier v Alleghenských horách v Západní Virginii, který se pyšní 710 pokoji a golfovým hřištěm, na němž se každoročně koná golfový turnaj LIV.

Při bližším pohledu na Justiceovy finance však zjistíme, že jeho impérium má vážné problémy. Například Greenbrier už léta chátrá a jeho hodnota je nyní možná nižší než půl miliardy dolarů, jak Justice dlouho udával.

Justiceovy uhelné společnosti v čele s Bluestone Resources stále těží asi pět set tisíc tun uhlí ročně, což je však méně než před deseti lety, kdy to byly dva miliony tun. Jejich výnosy pravděpodobně dosahují 150 milionů dolarů a hodnota podniku je nižší než dvě stě milionů dolarů.

Jde o značný majetek, ale Justiceovy závazky jsou mnohem větší. Podle odhadů Forbesu má James Justice dluhy ve výši více než miliardy dolarů v podobě bankovních úvěrů, dluhů, soudních rozhodnutí a závazků v oblasti životního prostředí, za které osobně ručí. Podle Forbesu má tak nový republikánský senátor ze Západní Virginie čisté jmění menší než nula.

Justiceovi právníci ani mluvčí na opakované žádosti Forbesu o komentář nereagovali.

V loňském roce to vypadalo, že Justiceova finanční tíseň je tak vážná, že zaměstnanci Greenbrier obdrželi od své zdravotní pojišťovny oznámení o vyřazení, protože hotel neplatil svůj podíl na pojistném (později se to podařilo vyřešit).

Justiceův nejznepokojenější věřitel – veřejně obchodovaná společnost Carter Bankshare – si hlídá každý drobák. Tato komunitní banka z Martinsville ve Virginii s aktivy v hodnotě 4,6 miliardy dolarů je známá jako „domov bezplatného bankovnictví“. Justice osobně dluží bance Carter přibližně 375 milionů dolarů. Úvěry jsou zajištěny prvním zástavním právem na Greenbrier a mnoha dalšími aktivy.

Když Justice na začátku roku 2024 nesplácel své splátky, banka Carter oznámila, že uspořádá veřejnou dražbu resortu, a odvolala ji až koncem června poté, co Justice slíbil, že bude splácet na úrocích alespoň dva miliony dolarů měsíčně.

Justiceovy dluhy však banku znepokojují natolik, že si vynutila likvidaci zástav – včetně stovek hektarů vydražených v okresech Greenbrier a Monroe, jako je například více než dvousethektarový pozemek Kate’s Mountain.

Po třiasedmdesátiletém čerstvém senátorovi Západní Virginie jdou i další věřitelé. V lednu loňského roku získala ruská společnost Caroleng Investments Limited, které Justice dluží deset milionů dolarů na licenčních poplatcích ze svých uhelných dolů, soudní příkaz k zabavení rodinného vrtulníku. Ten prodala za 1,4 milionu dolarů.

V červnu soud zase nařídil americkým maršálům, aby pomohli Carolengu zabavit dostatek majetku uhelných společností Justiceovy rodiny na vyrovnání zbylé částky.

V říjnu pak ohlásili dražbu hotelu Greenbrier také investoři do problémových pohledávek, společnosti McCormick 101 a Beltway Capital z Marylandu, aby získali zbývajících dvacet milionů dolarů ze směnky v hodnotě 140 milionů dolarů, kterou Justice nesplácel.

Jak je možné, že Justice, který v roce 2009 vykoupil Greenbrier z konkurzu za dvacet milionů dolarů, o něj nyní může přijít? Protože za dlouhou kariéru porušování smluv, vzdorování soudním příkazům, pomalého placení účtů a splácení starých půjček novými půjčkami Justice vyčerpal všechny věřitele, s nimiž jednal.

Vedení uhelného průmyslu se ho zřeklo, protože je nedůvěryhodnou protistranou. „Faktury jsou pro něj nezávazné a něco, o čem se dá  vyjednávat. Účty platí tak, že čeká, až ho lidé zažalují,“ říká jeden z vysoce postavených manažerů uhelného průmyslu, který si přál zůstat v anonymitě.

A přesto se Velkému Jimovi vždy nějak podaří najít další záchranné lano.

Newyorská soukromá investiční společnost Fortress Investment Group koupila v případě Greenbrier nesplacenou pohledávku ve výši dvaceti milionů dolarů (která je podřízená pohledávkám banky Carter) a odvolala tak dražbu resortu. Fortress spoluzaložili v roce 1998 miliardáři Wes Edens, Mike Novogratz a další.

V roce 2017 koupil devadesát procent Fortressu fond Softbank Vision miliardáře Masayoshiho Sona za 3,3 miliardy dolarů. V roce 2023 Softbank prodal svůj podíl za zhruba tři miliardy dolarů společnosti Mubadala Investment, státnímu investičnímu fondu Spojených arabských emirátů, který disponuje třemi sty miliardami dolarů. Tato islámská monarchie bohatá na ropu se tak stala jedním z nejvýznamnějších mecenášů senátora Justice.

„On těm lidem něco dluží, a najednou zjistíme, že jsou to cizí státní příslušníci?“ říká Michael Pushkin, člen Sněmovny reprezentantů Západní Virginie a předseda státní Demokratické strany. „Bude těmto lidem zavázán.“

James Conley Justice II vyrostl v uhelném kraji. Jeho otec James starší vystudoval letecké inženýrství na Purdue University v Indianě a za druhé světové války byl kapitánem letectva. Počátkem šedesátých let minulého století založil James starší společnost Ranger Fuel, která těžila uhlí, a v roce 1969 ji prodal za sedmdesát milionů dolarů (v dnešních penězích asi šest set milionů dolarů) těžebnímu koncernu Pittston se sídlem ve Virginii.

V roce 1971 James starší založil společnost Bluestone v uhelných pánvích v okrese McDowell v Západní Virginii. Asi dvacet let společnost Bluestone produkovala každoročně pět set tisíc tun takzvaného metalurgického nebo koksovatelného uhlí, což je prvotřídní černé uhlí používané k výrobě oceli.

Mladý James pracoval pro svého otce celá desetiletí. Když jeho otec v roce 1993 zemřel, převzal vedení firmy. Nejšťastnější den přišel v roce 2009, kdy ceny hutního uhlí vyskočily o čtyřicet procent na 140 dolarů za tunu a Justice prodal svá hlavní aktiva v uhelných dolech ruské společnosti Mechel za zhruba 450 milionů dolarů v hotovosti a prioritních akciích.

Justice si myslel, že uhelný průmysl opustil, ale Rusové, které trápil pokles cen uhlí, nedokázali aktiva zpeněžit. V roce 2014 Mechel zažaloval Justice za podvod s odůvodněním, že jim prodal mizerné doly. Justice podal protižalobu a tvrdil, že Mechel je prostě neuměl spravovat. V roce 2015 se strany dohodly a Justice odkoupil společnost zpět za pět milionů dolarů plus převzatý dluh.

Zavázal se platit holdingové společnosti Mechel licenční poplatky ve výši tří dolarů za tunu uhlí vytěženého v budoucnu. Loni v červnu Justice uvedl, že Rusové z dolů udělali „ten nejhorší nepořádek, jaký kdo kdy viděl“. A potřeboval čerstvý provozní kapitál, aby je mohl dát do kupy.

Až do roku 2017 byl pro Justiceho největším zdrojem bankovních úvěrů Worth Carter. Zakladatel Carter Bank byl známý tím, že Justiceovi velkoryse poskytoval finanční prostředky, často s nedostatečnou dokumentací. Jak Justice tvrdil v pozdější žalobě proti bance: „Mezi panem Carterem a guvernérem Justicem stačilo slovo a podání ruky.“

Když Worth zemřel, dlužil Justice bance 740 milionů dolarů a nové vedení, včetně současného generálního ředitele Litze Van Dykea, se snažilo snížit angažovanost vůči uhelnému magnátovi (tehdy to byla čtvrtina celkového úvěrového portfolia). Odstřihli tedy Justice od úvěrů.

Justiceovy společnosti banku zažalovaly a tvrdily (neúspěšně), že se jedná o protiprávní jednání, které má ohrozit jejich podnikání.

Pro nové financování se Justice obrátil na nově založenou britskou společnost Greensill Capital, kterou založil Lex Greensill, jenž vyrostl na farmě v australském Queenslandu. Greensill se stal profíkem v agresivní formě financování dodavatelského řetězce – v podstatě získával firmám peníze předem za to, co označoval jako „hypotetické faktury“ a „předpokládané pohledávky“ od „potenciálních odběratelů“ jejich výrobků.

V roce 2018 Greensill půjčil Justiceově společnosti Bluestone Resources 850 milionů dolarů (742 milionů dolarů po odečtení mastných poplatků pro Greensilla) proti budoucím dodávkám apalačského uhlí a koksu používaného při výrobě oceli. Bluestone uzavřela dohody o prodeji dodávek dalšímu Greensillovu dlužníkovi, britskému průmyslníkovi indického původu Sanjeevovi Guptovi a jeho ocelářské společnosti GFG Alliance.

Po vypuknutí pandemie Bluestone i Gupta nespláceli své vzájemné smlouvy i půjčky společnosti Greensill, které již byly sloučeny a prodány investičním fondům sponzorovaným Credit Suisse. (Tytéž fondy byly rovněž napojeny na pump-and-dump fond Archegos odsouzeného podvodníka Billa Hwanga).

Investiční fondy nakonec zkrachovaly, stejně jako Greensill. Poté, co UBS v roce 2023 koupila Credit Suisse za 3,2 miliardy dolarů, zveřejnila v regulatorních dokumentech, že od roku 2022 jim Bluestone dluží 690 milionů dolarů, za které se Justice osobně zaručil a které byly zajištěny uhelnými doly, jež se nyní rodina Justice již dva roky snaží prodat.

Koncem roku 2023, poté co společnost Bluestone splatila osmačtyřicet milionů dolarů ze svého dluhu, požádala o „platební prázdniny“. Podle informací banky UBS je Bluestone nadále v prodlení se splacením dluhu.

Co udělal Justice se 742 miliony dolarů, které si půjčil od Greensilla? 226 milionů dolarů převedl do Carter Bank, aby snížil svou bilanci. Koupil také další uhelné doly a utratil miliony za koupi a opětovné spuštění nefunkčního závodu v Birminghamu v Alabamě, který mohl zpracovávat jeho uhlí na koks s vysokým obsahem energie, nezbytný pro výrobu oceli.

Bluestone nebyl ekologicky uvědomělý provozovatel. V roce 2021 birminghamský odbor životního prostředí továrnu uzavřel, aby zastavil vypouštění benzopyrenu, barya a dalších toxinů do potoka Five Mile Creek a řeky Black Warrior.

V roce 2022 společnost Bluestone souhlasila se zaplacením pokuty 925 tisíc dolarů a podepsala rozhodnutí o soudním smíru, ale platby protahovala. Poté, co Justiceův syn Jay ignoroval příkaz ze srpna 2024, aby se dostavil k soudu, ho federální soudce R. David Proctor obvinil z pohrdání soudem.

James Justice se však nikdy nenechal zastavit otázkami kolem životního prostředí. Naposledy v roce 2023 jeho společnosti zažalovalo ministerstvo spravedlnosti o pokuty ve výši více než šest milionů dolarů a uvedlo více než stovku porušení těžebních předpisů.

Justiceovi právníci v soudních dokumentech odpověděli, že těžební společnosti jsou v podstatě na mizině a pokuty „nebyly z velké části zaplaceny, protože společnosti nejsou schopné je zaplatit“. Ve Virginii se ve státní zprávě z loňského roku odhaduje, že jeho zavřené doly čelí rekultivačním závazkům ve výši 230 milionů dolarů, což je mnohem více než kterýkoli jiný těžař ve státě.

Justice se mezitím stále nemůže zbavit Rusů. Caroleng Investments, holdingová společnost zastřešující zájmy Mechelu, loni u amerického okresního soudu v Delaware vyhrála rozsudek proti Bluestone ve výši deseti milionů dolarů za nezaplacené poplatky, které jí dluží.

Soudce Richard Andrews nařídil prodej dceřiné společnosti Bluestone Minerals za účelem uspokojení rozsudku, ale Justice se snaží prodej zablokovat s tím, že společnost nemůže být prodána ve prospěch Carolengu, protože Credit Suisse/UBS má na tyto prostředky větší nárok. Společnosti Caroleng se letos podařilo prosadit alespoň prodej Justiceova vrtulníku za 1,4 milionu dolarů.

Další soudce amerického okresního soudu, Gregory van Tatenhove z Kentucky, chce docílit toho, aby Justice neměl možnost učinit své společnosti „odolnými vůči soudním rozhodnutím“ – tedy vyhnout se placení soudních rozhodnutí podvodným převodem hotovosti z jedné dceřiné společnosti do druhé. Takto se zřejmě jejich dceřiná společnost Kentucky Fuel vyhýbá placení rozsudku ve výši zhruba osmnácti milionů dolarů, který souvisí se sporem o uhelnou smlouvu.

V červenci 2024 Tatenhove shledal Jaye Justice vinným z pohrdání soudem a uložil mu pokutu 250 dolarů denně, dokud neodevzdá finanční dokumenty. Soudce napsal, že pokračující lživé jednání by ho vedlo k rozhodnutí, že všechny Justiceovy společnosti by měly být považovány za „alter ego“ Jamese a Jaye. To by potenciálně mohlo vést k takzvanému „protržení firemního závoje“ – což by Justiceovým věřitelům umožnilo prošacovat všechny rodinné kapsy a hledat hotovost, kterou by mohli zabavit.

Pokud jde o Greenbrier, je velkou otázkou, jak dlouho si rodina Justiceových dokáže udržet byť jen nominální kontrolu nad resortem, když věřitelé neustále usilují o zpeněžení jejich majetku.

V listopadu například First Guaranty Bank se sídlem v Hammondu (aktiva ve výši 3,9 miliardy dolarů) oznámila, že plánuje vydražit dům, který v areálu Greenbrier vlastní Jay Justice. Je to první krok ke zpětnému získání více než 35 milionů dolarů, které si Justiceovi od banky půjčili v roce 2020. Jay koupil dům v roce 2021 od legendárního hráče NBA Jerryho Westa, který loni zemřel.

Nutnost splácet dluhy vůči bance Carter Bank a dalším subjektům brání Justiceovým reinvestovat získané finanční prostředky do vylepšení zchátralých pokojů pro hosty a ošoupaných koberců. V roce 2020 PGA zrušila svůj každoroční turnaj v Greenbrier po nevalné návštěvnosti turnaje v roce 2019.

Tehdy se Justiceova Bluestone Resources snažila zvýšit návštěvnost rozdáváním třiceti tisíc vstupenek. Problémy resortu Greenbrier se příznivě projevily na podnikání v Homestead Resortu společnosti Omni Hotels (patřící dallaskému miliardáři Robertu Rowlingovi), který se nachází jen hodinu cesty od Greenbrier v Hot Springs ve Virginii. V roce 2023 dokončil Omni Homestead rekonstrukci za 155 milionů dolarů.

Budou chtít Justiceho noví podporovatelé ze společnosti Fortress Investment Group investovat do nemovitosti další peníze, přestože Carterova pohledávka z prvního zástavního práva bude mít přednost? Společnost Fortress se k tomu nevyjádřila. Justice na říjnové tiskové konferenci řekl: „S Fortressem pracujeme na spoustě věcí. Jsou to dobří lidé.“

Pro Greenbrier by peníze od společnosti Fortress mohly být záchranou, zejména pokud by se jimi splatil dluh Carter Bank a investovalo by se do tolik potřebných renovací a modernizací. Špičkové destinační hotely, jako je Greenbrier se svými 710 pokoji, v poslední době dosahují ceny více než milion dolarů za pokoj.

Mluvčí společnosti Mubadala (která se v konečném důsledku zodpovídá Jeho Výsosti šejkovi Mohamedovi bin Zayedovi Al Nahyanovi) uvedl: „Fortress funguje nezávisle s plnou autonomií při rozhodování o svých investicích a Mubadala se na jejich investicích nijak nepodílí.“

Nyní, když Justice míří do Washingtonu s plnou podporou všech politických kroků zvoleného prezidenta Trumpa 2.0, je nepravděpodobné, že by některý z věřitelů rodiny Justiceových, kteří mají podíly v důležitých aktivech, jako je Greenbrier, prosadil vůči zadluženému senátorovi nějaký „křečovitý“ postup.

„Budu podporovat všechna jeho rozhodnutí,“ řekl Justice v listopadu s odkazem na Trumpa. To by mohlo zahrnovat hlasování pro uvolnění federálních předpisů týkajících se oxidu uhličitého – což by bylo skvělé pro prodej uhlí. Nedivme se tedy, že se Velký Jim ze své současné hluboké dluhové díry přece jen nakonec vyhrabe.

S přispěním Matta Durota.