skip to main content
Architektura

Nejchytřejší město planety? Na návštěvě v pouštním smart city s českou stopou

První město na světě bez odpadu a s nulovou uhlíkovou stopou. Metropole bez aut, kde se lidé budou dopravovat pěšky, na kole nebo podzemním systémem samořiditelných kapslí. Když v roce 2008 začalo uprostřed pouště ve Spojených arabských emirátech vyrůstat Masdar City, mluvilo se o něm jako o nejchytřejším městě planety.

Firmy z celého světa spojily síly, aby tady vytvořily laboratoř nejmodernějších technologií a inovativních přístupů k budování měst. Mezi nimi i dvě české společnosti – výrobce křišťálových světlovodů Lightway a tvůrci městského mobiliáře mmcité.

Masdar se měl stát domovem pro padesát tisíc obyvatel a podobné množství lidí sem mělo dojíždět za prací. Uplynulo čtrnáct let a všechno je tak trochu jinak. O tom, jak dnes vypadá ono slavné „město budoucnosti“, se rozepsal zakladatel a ředitel Lightway Jakub Brandalík, který Masdar několikrát navštívil.

Vyrážíme z Abú Dhabí vstříc tajemnému městu v poušti. Auta do Masdaru nesmí, takže náš vůz necháváme v podzemním parkovišti na okraji a přestupujeme do vláčku bez řidiče, který nás odveze do centra podobně jako metro.

Celé město je – alespoň zatím – velké jako čtvrť nebo vesnička. Jde tak spíš o jakýsi výřez toho, jak by chytré město budoucnosti mohlo vypadat. Díky malé rozloze se dá všude snadno dojít pěšky, a auta tak člověk nepostrádá. Výstavbu tvoří kancelářské budovy a výstavní prostory pro nejrůznější chytré projekty, oddělené náměstíčky a prostranstvími.

Masdar se nese v tradičním arabském stylu. Zdejší architektura není nijak zvlášť zdobná a drží se minimalistického přístupu. Dominují jí nepravidelné tvary a člověk v ní vidí odkaz spíš na minulost než budoucnost. Ostatně téma návratu ke kořenům se propisuje do celého projektu.

Čekali jsme, že přijedeme do supermoderního města, které bude přetékat technologiemi. Ale Masdar na nás dýchl úplně jiným dojmem. Budovy jsou tu sice řízeny automaticky, energii vyrábí solární panely a najdete tu celou řadu dalších vychytávek, ale všechny tyto technologie se už dnes běžně používají i u nás.

Mnohem víc nás zaujalo, že jsme se ocitli v místě, které se drží přírodních řešení. O chlazení se například starají větrné věže, které nasají vzduch, ochladí jej v šachtě a do ulic vypustí příjemný vánek. Jako chladicí médium tady používají i vodu. Pouští ji přes umělý kámen a kolem těchto vodopádů se drží příjemné klima.

Reklama

Budovy jsou navíc umístěny blízko u sebe, aby v parném dni poskytovaly chodcům stín. A ulice jsou orientovány jihovýchodně a severozápadně tak, aby jimi mohl přirozeně proudit vítr a chladit celé město. V Masdaru je mimochodem o několik stupňů méně než v Abú Dhabí.

Z přírodních principů tu vychází i práce se světlem. A tady už přichází na řadu naše světlovody. Jsou zapuštěny do chodníků a na pochozí sklo navazují světelná potrubí, která osvětlují podzemní prostory.

Obsahují náš patentovaný prvek – tepelnou vložku, díky níž přenášejí světlo, ale nikoliv teplo. To je jedna z věcí, která nám pomohla uspět v zemích Arabského zálivu, kde se často snaží dennímu světlu vyhýbat právě kvůli horku.

Sběrač světla je navíc vyrobený z křišťálového skla, takže na rozdíl od plastového nehrozí, že ho obrousí písek. Do Masdaru těchto světlovodů dodáváme sto padesát.

Nejsou přitom levnou záležitostí a v ceně je pořád trumfnou úsporné LED žárovky. Ale přirozené osvětlení má výraznou přidanou hodnotu, která se nedá vyčíslit. Prostory díky tomu vypadají vzdušnější a pobyt v nich je mnohem příjemnější.

To dokazuje mimo jiné fakt, že například v obchodech s denním světlem lidé více utrácejí. Navíc průzkumy ukazují, že pod denním světlem bývají lidé méně nemocní. Zatím ale využití světlovodů stále není příliš obvyklé.

I díky tomu je Masdar City výjimečné. A byť zdaleka nedosahuje svých původních cílů a v řadě věcí ho dnes předčí jiné moderní čtvrti, jeho přírodní přístup k chlazení a osvětlení může obyvatelům města v mnohém zpříjemnit život víc než sebechytřejší technologie.