Před dvaceti lety přistál na tehdejším Twttru první tweet, dnes na platformě zvané X zaštěbetá kolem 500 milionů příspěvků denně. Jak se povedlo z nápadu několika vysokoškoláků vytvořit jednu z nejvýznamnějších sociálních sítí, která proměnila politiku i žurnalistiku?
Stačil k tomu jeden celodenní brainstorming v podcastové společnosti Odeo. Tehdy ani ne třicetiletý Jack Dorsey členy týmu seznámil s nápadem na SMS službu pro komunikaci v rámci malé skupiny.
Kromě provedení samotné služby se zamysleli i nad jménem, které chtěli, aby bylo chytlavé, krátké a v uživatelích vyvolávalo pocit, že jsou součástí dění.
„Chtěli jsme vystihnout ten pocit, ten fyzický vjem, když vibrujete v kapse svého kamaráda. Je to jako vibrovat po celém světě,“ vysvětlil později Dorsey.
Přišli proto s názvem „twitch“, tedy „zaškubnutí“, to však podle Dorseyho nebyl dobrý název, protože nevyvolával tu správnou představu. Pět let nato si přitom tento název vybrala dnešní služba pro live-streaming.
Mladý tým si raději vybral název „twttr“ odvozený od slova twitter, které se vztahuje jak ke krátkému proudu bezvýznamných informací, tak cvrlikání ptáků. A s tím Dorsey publikoval 21. března 2006 vůbec první příspěvek na ptačí aplikaci.
Dotáhnout produkt do použitelného stavu trvalo 116 dní a 15. července již mohl tweetovat kdokoli. Svůj nejznámější název pak platforma dostala po půl roce od založení, kdy se týmu podařilo odkoupit doménu Twitter.com.
První ptáček s přezdívkou „Larry“ se na stránce objevil už tehdy a zakladatelé jeho jednoduchou ilustraci koupili na internetu za patnáct dolarů. Trvalo však až do roku 2010, než doletěl až do loga, kde hnízdil dalších třináct let.
První úspěch
Přestože původně sociální síť pro příspěvky maximálně na 140 znaků mnoho lidí nenadchla, zlom přišel v roce 2007 na konferenci South by Southwest, kde Twitter investoval jedenáct tisíc dolarů (asi 232 tisíc korun) do obrazovek, které zobrazovaly aktuální tweety.
To účastníky akce nadchlo a ti se spolu začali domlouvat na plánech, sdílet informace o nejlepších restauracích v okolí i názory na probíhající přednášky. Zájem o platformu díky tomu vyskočil z průměrných dvaceti na šedesát tisíc tweetů za den.
Sociální sítě si poté začalo všímat nejen více lidí ze sféry technologií, ale také celebrity a politici, kteří zjistili, že pomocí ní mohou téměř bezprostředně sdílet svoje názory.
V tom bylo pro Twitter významné i rozhodnutí Baracka Obamy, který se tehdy snažil přiblížit mladým. V rámci této snahy se v roce 2007 mimo jiné připojil na sociální síť, kde posléze jako jeden z prvních politiků poděkoval za vítězství ve volbách. I díky tomu se dnes X stalo místem, kde politici komunikují běžně.
Jeden z nejdůležitějších momentů, který Twitter definoval, pak nepřišel ani od majitelů sítě, ani slavných osobností. Mohl za něj uživatel Chris Messina, který v tweetu z roku 2007 navrhl, aby se znak # používal k označování skupin.
Twitter mu na to měl odpovědět, že „taková věc je jen pro nerdy“ a nikdy se šířeji neuchytí. Na podzim toho samého roku spustili sami uživatelé šířící informace o požáru v americkém okresu San Diego hashtag #sandiegofire a od té doby se tato funkce stala součástí téměř všech sociálních sítí.
Klíčový rok 2009
Zřejmě nejdůležitější čas Twitteru však přišel o dva roky později. Během protestů v Moldavsku a íránské zelené revoluce v roce 2009 se mladá sociální síť ukázala jako ideální místo pro organizaci demonstrací a informování o aktuální situaci na ulicích bez cenzury.
Význam Twitteru se následně ten samý rok potvrdil i doma ve Spojených státech, když uživatel Janis Krums vyfotil záchranu lidí z letadla, které zázračně přistálo na řece Hudson. Fotografii od něj následně přebrala americká média, která si uvědomila, jak důležitým pomocníkem při jejich práci může platforma být.
A do třetice významných událostí roku 2009 patří i smrt krále popu Michaela Jacksona. Do sdílení svého rozrušení a smutku se na Twitteru pustily nejen celebrity, ale také ostatní uživatelé, kteří tweetovali tak moc, až to stránka nevydržela a spadla.
Ten samý rok přišla i novinka, která dnes ukazuje pouze ochotu dát za službu peníze, kdysi ale byla žádaným oceněním. Modré zaškrtnutí u jména tehdy dostávali pouze ti, co něco dokázali – ať už to byli politici, společnosti, celebrity, či jiné významné osobnosti a organizace.
Tak jako v případě mnoha inovací, i za vznikem ověřovacích ikon stála snaha vyřešit existující problém. Baseballový trenér Tony La Russa totiž platformu zažaloval za to, že se na ní za něj kdosi vydával.
Když pak Elon Musk ve snaze vydělat rozhodl, že si je může každý koupit, vedlo to zpět k původnímu problému – a tentokrát to stálo některé firmy, za které se falešné účty vydávaly, draho. O Muskovi ale až později, i když i on je s rokem 2009 spojen, jelikož se tehdy na platformu přidal.
Posuny a inovace
Po dalších čtyřech letech růstu Twitter dosáhl více než 230 milionů aktivních uživatelů měsíčně a společnost se rozhodla vstoupit na burzu. Že něco takého přijde, přitom nepřekvapivě oznámila tweetem.
Akcie měly začínat na 26 dolarech (asi 550 korun) za jednu, okamžitě však vystřelily a po nárůstu až na padesát dolarů (asi 1060 korun) první den zakončily na necelých 45 dolarech (asi 950 korun). Pod tickerem TWTR tak společnost získala 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 38 miliard korun.
V roce 2016 zavedla společnost další, dnes již na sociálních sítích běžnou, věc – algoritmické řazení tweetů. Ty se původně zobrazovaly chronologicky, technologické společnosti ovšem přišly na to, že nabízet specifické příspěvky, které uživatele baví, je dokáže přimět strávit na sociální síti více času.
A v zájmu dále síť rozšířit přišla společnost v roce 2017 k značnému kroku – do té doby existující limit 140 znaků na příspěvek, který se vztahoval k omezením původního konceptu SMS zpráv, rozšířila v listopadu 2017 na 280. Ten se od té doby rozšířil až na dnešních 25 tisíc znaků pro platící uživatele.
Trumpův efekt
Platformu si ale dávno předtím oblíbil realitní magnát a hvězda amerických obrazovek Donald Trump. Od března 2009 na ni přispěl téměř šedesáti tisíci příspěvky, přičemž se vyjadřoval od showbyznysu po politiku a zaujal tím do roku 2013 na dva miliony sledujících.
S těmi často sdílel názory na kroky prezidenta Obamy, kterého například kritizoval za to, že útočí na cizí státy bez schválení Kongresu, a osočoval ho, že kvůli své neschopnosti začne válku s Íránem.
Jak se Trumpovo zapojení do politiky prohlubovalo a on o ní tweetoval ještě více, přibývalo novinářů i ostatních lidí, kteří si zakládali účet, jen aby mohli jeho příspěvky odebírat. On platformě pomohl se rozrůst a získat na vlivu, ta ho zase podle studií odměnila tím, že mu měla pomoci vyhrát prezidentské volby v roce 2016.
Stejně mu ale tweetování nevyšlo v roce 2020, kdy druhé prezidentské volby prohrál. Když pak v roce 2021 jeho příznivci zaútočili na Kapitol, Twitter vyhodnotil, že by Trumpovy příspěvky mohly vést k dalšímu násilí, a jeho účet s téměř 90 miliony sledujících trvale zastavil.
Jenže pak přišel nejbohatší muž světa.
Podle Elona Muska bylo i na chování vůči Trumpovi zřejmé, že je multimiliardová společnost Twitter pod kontrolou extrémní levice, které jde o potlačování svobody slova.
On přitom přicházel s nápady, jak by šlo z Twitteru udělat „aplikaci všeho“, která nebude cenzurovat a zmizejí z ní boti. Do dubna 2022 skoupil 9,2 procenta akcií společnosti a ta mu nabídla místo v představenstvu, což však Musk odmítl.
Místo toho přišel s nevyžádanou nabídkou na koupi celé společnosti za 44 miliard dolarů (asi 929 miliard korun), proti čemuž společnost bojovala tím, že stávajícím akcionářům umožnila nakoupit další akcie se slevou, aby bylo Muskovo případné převzetí co nejdražší.
Posléze však společnost Muskovu nabídku přijala, ten si to ovšem rozmyslel s tím, že to není férový obchod, protože Twitter neposkytuje přesné údaje o počtu spamových účtů na platformě.
Když se proto miliardář pokusil od smlouvy utéct, Twitter na něj podal žalobu. Před začátkem soudního procesu však Musk otočil a oznámil, že firmu za schválených podmínek koupí.
Hned po převzetí propustil klíčové vedoucí pracovníky i ředitele, zbavil se více než poloviny zaměstnanců, rozpustil orgán složený z nezávislých odborníků na lidská práva. Platformu navíc přejmenoval na své oblíbené písmeno X a odstranil ptáčka i všechny narážky, které se na toto zvíře ve službě objevovaly.
S tím, jak Musk uvolnil pravidla a povolil neonacistům i dalším pravicovým extremistům sdílet své názory, přestala na platformě většina významných světových společností inzerovat.
Že značky nechtějí být spojovány s příspěvky provolávajícími slávu holokaustu, nebyl Musk schopný pochopit a v roce 2023 jim vzkázal, ať „táhnou do pr….“, protože ho údajně „vydírají“.
Kvůli neortodoxním krokům miliardáře tak měla podle investiční společnosti Fidelity do roku 2024 klesnout hodnota platformy o téměř osmdesát procent na 9,4 miliardy dolarů, tedy asi 198 miliard korun. Zpět je nepřilákal ani systém komunitních poznámek, které mohou uživatelé k falešným či zavádějícím příspěvkům připsat.
Dnes situace vypadá jen o něco lépe. Musk sice se začátkem války s Íránem slavil údajně nejvyšší denní návštěvnost platformy X vůbec, v pátek však médium Adweek informovalo o uniklé prezentaci společnosti.
V té má X přesvědčovat inzerenty, kteří platformu opustili, aby se vrátili, a některým z nich slibuje až 200 tisíc dolarů, asi 4,2 milionu korun, navíc. Ty by měli inzerenti dostat v rámci údajné nabídky, kdy ke každému utracenému dolaru za reklamu přidá sociální síť polovinu hodnoty zdarma.
Podobnou nabídku měla představit už loni klientům marketingové společnosti Omnicom. Ta před devíti měsíci oznámila, že s X prohlubuje spolupráci.
Jak to s bývalým Twitterem dopadne, nevíme, jeho zakladatel Dorsey se však k současnému stavu již několikrát vyjádřil a loni například řekl, že „není nejlepší způsob, jak vytvářet produkt“, když lidé z X „utíkají“.
Dlouhodobě však Muskovi věří. Dříve ho nazval „jediným řešením“ problémů Twitteru, pochválil ho za vyřešení „smrtelného hříchu“ platformy v podobě závislosti na inzerentech a zmínil, že jeho kroky dávají smysl na cestě ke svobodě projevu.
Jenže údajného zachránce platformy potkal den před výročím další problém – porota ho shledala vinným z uvádění akcionářů v omyl, což před koupí Twitteru způsobilo stlačení ceny akcií společnosti.
Podle soudu měl zveličovat informace o tom, kolik je na sociální síti falešných účtů, což vedlo akcionáře k pocitu, že dohoda nedopadne. Poté, co se při klesajících cenách akcií společnosti zbavili svých podílů, Musk na dohodu kývl. To však podle poroty nelze považovat přímo za záměrný podvod.
Přesto ho tento styl podnikání může po finálním rozhodnutí o výši odškodného stát dalších až 2,6 miliardy dolarů, asi 55 miliard korun.
