V roce 2025 panovala na trzích dlouho neviděná volatilita – k radosti traderů a nelibosti investorů – ve výsledku ale mohly být spokojené obě skupiny. Co čekat od toho letošního?
Začít můžeme třeba tím, že si zúžíme oblast, kam investovat, a protože vsadit vše na osvědčené indexy dovede každý, zkusíme to jinak a podíváme se, které sektory či alespoň geografické regiony mají letos největší šanci překonat trh a proč.
Jedním ze sektorů, který v loňském roce trochu zaostával, a letos by proto mohl příjemně překvapit, je energetika, má to ale háček.
„Podmínkou je, že se cena ropy odrazí od současného minima,“ myslí si investiční stratég dánské Saxo Bank Ruben Dalfovo. Ten by si letos vsadil také na evropský zdravotnický sektor, který prý opět skrývá velký prostor k oživení poté, co si prošel delším náročnějším obdobím.
Jinak ale pro letošek sází spíše na konzervativnější přístup k trhům. „Nadále preferuji selektivní výběr technologických a AI titulů, spíše ale na základě prokázaných peněžních toků než vizionářského růstu bez hmatatelných výsledků. Defenzivní sektory, jako je sektor spotřebního zboží denní potřeby, by mohly zůstat v oblibě v případě, že se na trhy vrátí vyšší volatilita,“ dodává s tím, že hlavní regionální zakotvení vidí v USA.
Evropa by ale podle Dalfova mohla letos nabídnout alespoň selektivní přecenění u kapitálově silných firem z oblastí, jako je zdravotnictví, průmysl a spotřební sektor. Potenciál pro rychlejší růst má pak Indie, jihovýchodní Asie a v menší míře Čína, kde růstu nahrává hlavně demografický vývoj a rychlá digitální adopce.
V přecenění evropských akcií věří také seniorní analytik J&T Banky Pavel Ryska. „V roce 2026 se může otevírat prostor pro další zhodnocení evropských akcií, a to z několika důvodů,“ soudí Ryska.
Foto Ibrahim Boran/Unsplash
„Zaprvé, v eurozóně se nyní pomalu obnovuje hospodářský růst, když se sektoru služeb daří více než kompenzovat doposud slabý průmysl. To by mohlo prospět cyklickým odvětvím nebo dále podpořit dobrou výkonnost akcií bank,“ vysvětluje s tím, že růst by mělo dramaticky akcelerovat případné ukončení nebo alespoň pozastavení konfliktu na Ukrajině.
Zajímavá situace nastala podle odborníků u evropských zbrojařů. Jejich akcie v poslední době klesly kvůli zprávám o posunu v mírových jednáních.
„Část trhu si spojuje ukončení války na Ukrajině s negativním dopadem na tržby zbrojních firem. Avšak u většiny zbrojařů se tento pohled míjí s realitou – velká většina tržeb, které čekají, plyne z dozbrojování evropských členů NATO, a nikoli ze zakázek pro Ukrajinu,“ doplňuje Ryska.
A spíše na neamerické trhy by si letos vsadil i Ján Hájek, manažer fondu Top Stocks Erste Asset Management ČR. Problém totiž vidí ve výrazně nadprůměrných očekáváních, která u silně růstových trhů přinesl loňský rok.
„Očekávání ohledně růstu ziskovosti pro rok 2026 jsou dnes pro Spojené státy a Japonsko čtrnáct procent, eurozónu třináct procent a Velkou Británii osm procent. Ocenění loni rostlo na všech vyspělých trzích, a i když je v USA výrazně nejvyšší, ani zbylé trhy nebudou uchráněné od poklesů, pokud by se to letošní nenaplnilo,“ vysvětluje expert.
A podle jakého klíče letos investovat, respektive které trendy budou utvářet trh především? Podle Forbesem oslovených analytiků to bude politika centrálních bank (především ale amerického Fedu) a to, jestli se naplní očekávání ohledně využití umělé inteligence a tržeb, které je tento trend schopen generovat.
„Na naplnění AI očekávání jsou závislé valuace nejen designérů čipů, jako je americká Nvidia, ale čím dál tím více i takzvaných hyperscalerů, tedy společností Amazon, Microsoft či Alphabet. Výhled a hospodaření těchto firem pak výrazně ovlivňují sentiment na dalších technologických akciích a potažmo celé burze,“ tvrdí Ryska.
Foto Allison ROBBERT/AFP/AFP/Profimedia
„I vzhledem k tomu, že více než polovina indexu S&P 500 je obsažena společnostmi, které se na tom buď přímo nebo nepřímo podílejí, by zpomalení poptávky a výpadek objednávek měly výrazný dopad do růstu ziskovosti, a tím pádem i ocenění,“ doplňuje k trhu postavenému okolo umělé inteligence Hájek.
Úrokové sazby ve Spojených státech jsou podle odborníků dalším výrazným faktorem, který má letos formovat světové trhy.
„Očekávám, že ocenění budou dále ovlivněna reálnými úrokovými sazbami, to znamená sazbami očištěnými o inflaci, a dále kapitálovou disciplínou firem. Pokud reálné sazby zůstanou stabilní nebo zvýšené, investoři budou pravděpodobně upřednostňovat odolné, krátkodobé peněžní toky před vzdálenými přísliby budoucích výnosů,“ odhaduje Dalfovo a dodává, že u AI bude stále více záležet na měřitelných výsledcích namísto pouhého silného příběhu.
A kde hrozí největší „černá labuť“, která může z očekávané trajektorie trhy přesměrovat na úplně jinou trasu? Hájek i Ryska se shodují v tom, že systémové riziko představuje hlavně pokračující rychlé zadlužování u řady velkých států, jako jsou Spojené státy, Francie či Velká Británie.
„To totiž vyvíjí tlak na rostoucí výnosy dlouhodobých státních dluhopisů, a tím pádem i na pokles ocenění akcií. Jako politické riziko vnímám také případné vítězství Demokratické strany v průběžných volbách do amerického Kongresu v listopadu 2026, po kterém by ještě více vzrostl politický chaos v USA,“ domnívá se Hájek.
Podle Pavla Ryka není klíčovým problémem jen hloubka deficitů, které u zmiňovaných států dělají okolo čtyř až šesti procent HDP, ale neřešení těchto deficitů a absence politických reforem. „V oblasti geopolitiky pak také nelze přehlížet rostoucí animozity ve východní Asii, například aktuálně mezi Čínou a Japonskem,“ dodává analytik.
Čeká nás letos také pokračování zlaté horečky? Dlouhodobě spíše ano, krátkodobě ale s opatrností, shodují se analytici. Podle Hájka nejspíše povede pokračující fiskální expanze v USA k dalšímu tlaku na oslabení amerického dolaru, což by se mělo pozitivně odrazit na cenných kovech.
„Po prudkém růstu může krátkodobě přijít tržní korekce, jejímž spouštěčem by mohl být například pokrok v mírových jednáních okolo Ukrajiny. Nicméně dlouhodobý růstový trend se nemění. Zlato je unikátním aktivem v tom, že na rozdíl od cenných papírů nepředstavuje ničí dluh a nenese tak riziko protistrany,“ míní Ryska.
Proto očekává, že v nákupech zlata budou dále pokračovat zejména centrální banky rozvíjejících se ekonomik, které chtějí diverzifikovat své rezervy od dolaru i eura.
„Soukromý sektor má navíc stále vůči zlatu jen minimální expozici. Podíl ETF fondů na zlato ve finančních portfoliích ve Spojených státech je podle jedné z posledních studií odhadován na pouhých 0,17 procenta. Jakýkoli nárůst z takto nízkých úrovní má pak výrazně pozitivní vliv na cenu tohoto kovu,“ uzavírá Ryska.
