Zeptejte se jakéhokoli fanouška filmových sci-fi na jeho oblíbené filmy a dostanete spoustu odpovědí: Metropolis, Blade Runner, 2001: Vesmírná odysea, Den, kdy se zastavila země, původní Godzilla, Věc a mnoho dalších. Víte, co mají tyhle filmy společné? Všechno to jsou snímky z minulého století. To současné sice netrvá ještě ani dvacet let, ale filmaři už stihli natočit slušný počet sci-fi filmů, o kterých možná nevíte, ale které si vaši pozornost rozhodně zaslouží a měli byste je znát. Časopis Rolling Stone dal dohromady dvacítku z nich, takže pokud jste žánroví fanoušci a nemáte po dlouhých večerech co dělat, tady je pár tipů, které se nejvíc líbily nám:
12. Sunshine (2007)
Nastavte kurz na střed Slunce! Sci-fi opus Danyho Boyla (který natočil například i skvělý, i když ne sci-fi, Trainspotting) vypráví příběh nesourodé posádky lodě Ikarus II, která má za úkol oživit naši vyhasínající hvězdu a zachránit tak život na Zemi. Nenechte se ale touhle poměrně klasickou zápletkou zmást – Sunshine představuje návrat do dob intelektuálně laděných sci-fi, ve kterých byly mezihvězdné výpravy zároveň metafyzickou cestou za poznáním (jako třeba Solaris, Vesmírná odysea a další). Víc než o akci a nervy drásající okamžiky ve vesmíru, kde vás stejně nikdo neslyší, jde hlavně o film, který se snaží přemýšlet nad tím, jaké je naše místo ve vesmíru. I tak ale nabízí několik pořádně mrazivých momentů…
11. Donnie Darko (2001)
Tento zvláštně podivný film Richarda Kellyho o cestování časem, prorocích zkázy převlečených za zubaté králíky a klukovi, co nezapadá, označují někteří za majstrštyk (a my si to myslíme taky). I kdyby jím ale nebyl, pokroucený pohled na americká předměstí a pošramocenou psychiku postav z něj dělají zajímavou a až děsivě prorockou podívanou. Podívanou, která přišla do kin těsně po 11. září 2001, a přesto se jí nějak podařilo předvídat celospolečenský posttraumatický syndrom, který v jeho důsledku v Americe následoval.
10. Království ohně (2002)
Kdyby Království ohně vzniklo dnes – se stejným obsazením i zápletkou – byl by to letní trhák, míní Rolling Stone. Film ale šel do kin v roce 2002 a to bez oslavných fanfár. Jde o napínavý a klasicky praštěný béčkový film s draky, který je zasazený do ne až tak daleké budoucnosti – do postapokalyptické Anglie roku 2020 terorizováné létajícími a oheň dštícími bestiemi, které se probraly z věčnost trvající hibernace. V roli fanatického lovce draků tu podává velmi intenzivní výkon Matthew McConaughey a jeho vyholená hlava, zatímco Christian Bale ztvárňuje krotkého farmáře. Bláznivě přehnané a nadmíru zábavné Království ohně ukazuje, že sci-fi není jen žánr stavějící na podobenstvích o lidském pokroku, ale že se umí i pořádně odvázat a vyrazit vám dech, hodnotí snímek Rolling Stone.
9. Útok na věžák (2011)
Zlí mimozemšťani versus parta britských dětí… hádejte, kdo vyhraje? V téhle zábavné sci-fi komedii s rychlým spádem se banda puberťáků střetne v drsné části jižního Londýna s mimozemskou invazí a to jediné, co stojí mezi lidstvem a jeho úplným vyhlazením, jsou pouliční fígle téhle ostřílené skupinky. Už jen to, že scénář udělal z „nižší sociální vrstvy“ hrdiny, by stačilo k tomu, aby si člověk tenhle pokus o osmdesátkový hit oblíbil, film ale navíc přináší i akci a špičkové ufounské lekačky.
8. Vynález (2014)
Hlavolam Shana Carrutha vznikl za 7 tisíc dolarů (!). Ale nenechte se mást, je to malý film, který klade velké otázky: jaké jsou filosofické důsledky manipulace s časem, co břímě zodpovědnosti plynoucí z hraní si na boha a další. Ať už se zaměříte na náročné, technicky zaměřené dialogy nebo na děj ve stylu „zamotejme zamotanou časovou smyčku“ (který je tak komplexní, že k jeho pochopení je třeba diagram), stojí to za to. Vynález je jedním z těch vzácných filmů, které se nesnaží podbízet. Je to matoucí film, ale to je do jisté míry záměr. Nikdo nikdy neřekl, že sci-fi by mělo být jednoduché…
7. Minority Report (2002)
S Minority Report vytáhl začátkem tisíciletí Hollywood do boje s hodně těžkými zbraněmi – posuďte sami: Steven Spielberg, Tom Cruise a film na motivy knihy Philipa K. Dicka – a přesto se mu podařilo vytvořit chytrý a elegantní sci-fi trhák, který necílí na naši první signální, jak by se mohlo zdát. Zapomeňte na to, že děj pádí kupředu s dynamikou a napětím, které jsou pro Spielberga typické; čím víckrát příběh policisty z budoucnosti snažícího se zabránit vraždám, ještě než jsou spáchány, uvidíte, tím víc budete žasnout hlavně nad tím, jak zdánlivě snímek předvídá dnešní chování tajných služeb a využívání bezpilotních letounů.
6. Moon (2009)
Jeden vzkaz pro každého, kdo zvažuje tříletou sólovou misi na šedém balvanu, co obíhá kolem Země: dávejte si pozor na vesmírné šílenství, není to sranda. Celovečerní debut Duncana Jonese vás donutí neustále pochybovat o tom, jestli hlavní hrdina – dokonale ztvárněný Samem Rockwellem – skutečně prohrává bitvu se svým „dvojníkem“, nebo prostě jen zešílel. Nebudeme vám kazit zážitek spoilery, ale prozradíme, že i přes některé otřepané prvky (neetické firemní zájmy a nepříliš důvěryhodně působící počítač s monotónním hlasem) představuje tohle indie sci-fi s využitím minimálních prostředků zatraceně dobrou podívanou.
5. Ona (2013)
Kdo by se nezamiloval do svůdného hlasu nonšalantní Scarlett Johansson, třebaže ve filmu Ona ztvárňuje jen operační systém počítače? Post-postmoderní love story Spika Jonzeho zavání všemi klišé důvěrně známých z každého slaďáku – pobláznění, nerovnost partnerů a následná nevěra – právě proto vás ale chytne. Hlavní hrdina (Joaquin Phoenix) se tu zamiluje do své PDA, a to tak roztomile a lidsky, až je to uvěřitelné (a zneklidňující). To, co ale filmu nakonec dává povzbudivé vyznění, je hrdinova snaha překonat všechny nástrahy, které mu jeho nenaplnitelná láska staví do cesty.
4. District 9 (2009)
Sci-fi Neilla Blomkampa si coby metafora na apartheid pojednávající o mimozemšťanech ghettoizovaných v jihoafrickém slumu, rozhodně nebere servítky. Přestože jde v zásadě o žánrový akčňák, skvěle pracuje s atmosférou a stylem dokumentu, díky kterému máte pocit, že vše sledujete naživo. Atmosféra zhoustne zvlášť ve chvíli, kdy se jistý úředník, kterého si ve filmu vystřihl Sharlto Copley, začne potýkat s… nazvěme to třeba „nežádoucími fyziologickými změnami na těle“. Zároveň film skvěle ukazuje nesmírný talent režiséra, který by dost dobře mohl ovlivnit budoucí vývoj science fiction.
3. Pod kůží (2013)
Tajuplný příběh mimozemské femme fatale, která v sobě objeví lidskost, v režii Jonathana Glazera, je pozoruhodný – něco jako Muž, který spadl na Zemi pro nové tisíciletí. Spousta filmů se snaží navodit dojem starých sedmdesátkových sci-fi, ale Glazerův vizuálně opulentní a nervy drásající snímek je jedním z mála, kterým se to skutečně daří. Působí zkrátka jako autentický snímek z oné doby, tak bohaté na všemožné vesmírné podivnosti. Díky tomu, že svůj příběh vypráví v náznacích, budete mít pocit, že film postupně objevujete. Scarlett Johansson tu navíc svým výkonem v roli dravé a převážně mlčenlivé bytosti dokazuje, jak dobře si umí pohrát s drobnými hereckými nuancemi.
2. Počátek (2010)
Nolanův trhák s velkým rozpočtem, velkým příběhem a vůbec velkým vším (natáčelo se na čtyřech kontinentech) funguje na tolika úrovních – podvědomé, pudové i časové – že ho lze obdivovat hned z několika důvodů. Jak se ale spolu s týmem „extraktorů“ propadáváte hlouběji a hlouběji do lidských snů, tak si nemůžete pomoct a nejvíc ze všeho musíte na filmu obdivovat jeho strukturu. Nolanův scénář je mnohovrstevným lešením časových linek, realit a slepých konců a nakonec nepřináší mnoho odpovědí, zato ale pokládá celou řadu otázek. Přestane se DiCapriova káča točit, nebo ne? Kdy se stává sdílený sen realitou? A jsme teď vůbec vzhůru?
1. Potomci lidí (2006)
Když režisér Alfonso Cuarón převedl román P. D. Jamese do filmu, stvořil mrazivou noční můru zasazenou do budoucnosti, ve které lidská neplodnost destabilizovala celou společnost. Když je totiž vyhynutí lidstva na dohled, na morálku už se tolik nehledí. Nádech ztrhanosti a pošramocenosti světa ztělesněný rozpolceným hrdinou v podání Cliva Owena, který tu hraje cynického byrokrata zataženého do potenciální záchrany lidského druhu, je vyvažován optimismem postavy Michaela Caina v roli starého hippíka dealujícího trávu. Díky téhle kombinaci jde o uvěřitelný a emotivní sci-fi příběh, který ukazuje, že ani konec světa ani jeho spása nemusí nutně přijít s velkou ránou, ale třeba jen tichým kňourání. Emocionálně silné, troufale prorocké a znepokojivě realistické: Potomci lidí představují podle Rolling Stone špičku moderní sci-fi.
