V Česku jich je hrubým odhadem necelý milion a půl. Malé a střední firmy podnikají nejčastěji v průmyslu, stavebnictví, obchodu, gastronomii a hotelnictví, službách a informačních technologiích. „Vyčkáváme, uvidíme“ – tak se firmy stavějí buď k domácím inflačním rizikům nebo při pohledu na rostoucí ceny energií.
Chcete napřed dobrou, nebo špatnou zprávu? Není to vůbec tak zlé, jak by se bráno čistě podle kondice hospod mimo velká města nebo podle situace malých dodavatelů automobilkám mohlo zdát. Naopak, řadě malých firem se i v turbulentní době daří hezky růst. A teď přijde ta špatná zpráva – právě ony jsou velmi často těmi, které cítí nervozitu zákazníků nejdřív.
Všímá si toho například Ondřej Širočka, který se svými Rekrabičkami bodoval v roce 2023 jako společensky odpovědný Podnikatel roku 2023. „Tento rok bude podobný jako ten loňský, i když si u některých klientů začínáme všímat tendence šetřit a hledat k cesty k úsporám a snížení nákladů,“ říká v odpovědi na otázku, jak se jim momentálně vede.
Foto Anna Kovačič
Na větší hodnocení je však podle něj ještě brzy. „Každopádně určitá nervozita z aktuální situace trhu cítit je,“ uvědomuje si mladý podnikatel. „Náš segment je hodně specifický, takže se nás nejvíce dotýká postavení společnosti vůči ekologii a ochota firem i koncových zákazníků používat řešení, které není nutně to nejpohodlnější nebo nejlevnější, ale má jiné benefity v podobě ekologie či kvality.“
„Problémem často je, že v případě krize či hledání úspor je ekologie obvykle jedna z prvních obětí,“ doplňuje Širočka.
Když Klára Nestěrová v roce 2017 stála spolu s Veronikou Milou u zrodu konceptu prodeje prémiové přírodní kosmetiky, která dostala jméno Líčírna Organics, byly na trhu unikátem. Po osmi letech podnikání, a přestože jim mezitím vyrostla konkurence, má firma dva obchody v metropoli, distribuuje produkty dalším obchodníkům a e-shopům. Líčírna provozuje i vlastní studio, v němž nabízí kosmetické procedury.
Foto se svolením Líčírny
„Daří se nám dobře, naštěstí. Je za tím spousta práce a úsilí, ale výsledky jsou vidět. V dnešní turbulentní době, kdy je na trhu cítit velká nejistota, jsme za to opravdu vděční. Rozšiřujeme svou zákaznickou základnu a máme mnoho plánů,“ hledí do budoucna s optimismem CEO Líčírny Klára Nestěrová.
„Komplikace nám způsobují například některé značky, kterým se ve světě nedaří tak dobře nebo které změnily vlastnickou strukturu, což ovlivňuje fungování celé firmy. Je patrné, že životnost některých brandů je omezená, a proto je důležité být u toho, když se značce daří – poskytovat zákazníkům maximální servis, novinky a dostatek produktů,“ říká otevřeně.
Hlavní je být vidět
„Nejnovější data vnímáme jako odraz postupného oživení ekonomiky. Rostou maloobchodní tržby, služby i stavebnictví. Průmysl se zlepšuje, ale jeho důvěra klesla o 3,9 bodu, protože zde oživení v minulosti mělo často krátké trvání. Zůstáváme tedy opatrní,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.
Ostatně opatrnost naznačuje i globální průzkum analytické společnosti Dun & Bradstreet, kterého se účastnilo deset tisíc společností z 32 zemí včetně Česka. Za hlavní důvody propadu globálního podnikatelského optimismu v prvním čtvrtletí letoška – a to o významných 12,9 procenta – vidí obavy ze slabého hospodářského růstu, sílící geopolitické napětí a nejistoty v oblasti mezinárodní obchodní politiky.
Kdo je a kdo není malá firma
V České republice se definice malého podniku řídí nařízením Komise (EU) číslo 651/2014. Definice je v tuzemsku používána v různých legislativních kontextech, například v zákoně o účetnictví nebo zákoně o veřejných zakázkách.
Malý podnik je definován jako podnik, který:
- Zaměstnává méně než 50 osob.
- Má roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 10 milionů eur.
„Vůbec nejtěžší pro menší firmy je být vidět,“ hodnotí podnikatelka Alžběta Ježková, která svůj malý byznys postavila na originálních čelenkách, nákrčnících a sportovním oblečení šitém v Česku pod společným brandem Bjež. Přiznává, že poslední dva roky nebyly snadné, mimo jiné musela zavřít showroom a propustit některé členy týmu.
„Online svět dominuje a my se musíme neustále snažit, aby náš obsah byl zajímavý a zákazníky zaujal. Je to složité – lidé jsou přehlcení, ze všech stran na ně skáčou reklamy, příspěvky, videa… a udržet jejich pozornost není snadné. Vidíme také velký pokles v nákupech offline na akcích, kam jezdíme, což potvrzuje, jak moc se nákupní chování přesouvá do online prostředí,“ hodnotí Alžběta Ježková.
Problém jménem gastro
Menší tuzemské podniky obecně vůbec nejvíc trápí rizika spojená s inflací a cenami energií, což se naplno projevuje například v gastronomii. Růst cenové hladiny nedokáže kompenzovat růst v nákladech, připomíná Luboš Kastner, popularizátor gastronomie a spolumajitel Skupiny H5, pod niž patří například pražská restaurace Červený jelen.
To při klesající poptávce (za rok 2024 nominální tržní pokles o minus čtyři desetiny procenta) a stále vyšší inflaci (plus 5,6 procenta) reálně způsobuje pokles oboru o šest procent. „Dramaticky tak klesla jeho atraktivita pro podnikatele,“ dodává Kastner.
Foto poskytl Luboš kastner
Zatímco v některých populárních bistrech se o víkendu čeká na stůl ve frontě a plno hlásí i větší prémiové nebo konceptově zacílené restaurace a hospody ve městech, průměrné venkovské hospody v regionech strádají. Rozdíly v průměrné útratě jsou přitom významné – zatímco v prémiovém bistru neváhá host dát za snídani pro jednoho v průměru pětistovku, venkovská hospoda se musí vejít do osmdesáti korun za pivo a slané tyčinky.
„Díky tomu, že v Praze gastronomové dovedou lépe promítat růst nákladů do cen, si dokážou zajistit ziskovost a následně rozvoj svých konceptů a nabídky. Zároveň zde není tak tragická personální situace jako v regionech,“ popisuje Luboš Kastner.
Ostatně to, co ukazují trendy v gastru, platí i v jiných oborech. Pokud firma dokáže nabídnout unikátní produkt, ani nepříznivé geopolitické okolnosti ji nezabrzdí.
Tady jsou hned dva příklady. Mladá firma Posedla, která dokáže díky 3D tiskárně vyrobit cyklistické sedlo přímo na konkrétní pozadí, a družstvo Drutep, které v malé továrně v severních Čechách vyrábí už desítky let prskavky, drogerii a kosmetiku. Obě jsou malé a oběma se daří.
„Prodáváme do celého světa a jsme stále ve fázi rapidního růstu, takže byznysově se nám vede velmi dobře a meziročně rosteme trojnásobně, což se nám snad podaří udržet i v roce 2025,“ věří spoluzakladatel firmy Posedla Jiří Dužár.
Na otázku, co nejvíc řeší, pak říká: „Určitě to nejsou nějaké strukturální komplikace vyplývající z toho, že podnikáme v Česku. Největší problémy řešíme v oblasti škálování výroby a získávání talentů. Na tom teď intenzivně pracujeme.“
Také Drutep vstoupil do letošního roku ze skvělé startovní čáry – s víc než šedesátimilionovým loňským obratem a EBITDA ve výši 11,5 procenta. „Riziko vidíme v poměrně nejisté situaci Německa, na které jsme silně navázáni a máme tam až šedesát procent zákazníků,“ potvrzuje předsedkyně Drutepu Věra Lesayová aktuální obavy.
Foto: Jan Rasch
„Další velkou neznámou zůstává chystaná celní politika USA, která může rozpoutat další vlnu inflace. Jakožto výrobci chemických produktů jsme hodně závislí na surovinách a materiálu ze zahraničí,“ dodává.
Učebnice ekonomie obvykle uvádějí dvě zásadní výhody malých firem – dokážou pružně reagovat na změny na trhu a rychleji se rozhodují. Jenže právě to, že jsou malé, má i své finanční nevýhody, třeba slabší vyjednávací pozici.
„Naše výrobky se nejvíce prodávají prostřednictvím obchodních řetězců, případně velkoobchodů a velkoskladů, takže musíme hradit nejrůznější poplatky a bonusy pouze za spolupráci. Například vloni tato částka dosáhla 4,5 milionu korun, tedy sedm procent z celkových tržeb. Tyto peníze nám pak chybějí na větší investice do marketingu nebo vývoje,“ říká Věra Lesayová z Drutepu.
Podle analýz Asociace malých a středních podniků se firmy celkově letos nechystají k razantním opatřením, jako je masivní propouštění nebo konec činnosti. „Stejně tak ale nepředpokládáme žádný podnikatelský boom v některé z oblastí,“ konstatuje předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
