Ještě donedávna platilo, že programování je jedním z nejperspektivnějších oborů budoucnosti. S nástupem umělé inteligence a fenoménu takzvaného vibecodingu se ale pravidla hry mění. Vytvořit si vlastní aplikaci už totiž nevyžaduje znalost programovacích jazyků – zvládne to i úplný laik. Začínají programátoři ztrácet svou výsadní pozici?
AI nástroje pro kódování nejsou žádnou novinkou. Už roky existují asistenti jako GitHub Copilot, kteří pomáhají profesionálním vývojářům pracovat rychleji tím, že předvídají a doplňují části kódu podobně, jako ChatGPT dokončuje věty. Tyto nástroje ovšem doposud vyžadovaly, aby jejich uživatelé rozuměli programování.
V posledních dvou letech se ale objevila nová generace AI nástrojů, které umožňují vytvářet software i lidem bez jakékoli znalosti programování. Díky stále výkonnějším modelům umělé inteligence si teď může kdokoli „naklikat“ funkční aplikaci, aniž by rozuměl tomu, co se děje v jejím kódu.
Znamená to, že se programování stává dostupnější než kdy dřív – ale také to otevírá otázku, zda profese programátora neztratí svůj dosavadní význam.
„Vibecoding reflektuje tento trend – AI dnes pomáhá s debuggingem (opravou chyb v programech, pozn. red.), tvorbou prototypů a zvyšuje efektivitu vývojářů. Stack Overflow a podobná fóra ztrácejí relevanci, protože AI modely poskytují odpovědi rychleji a přímo v rámci vývojářského prostředí,“ říká Zbyněk Novotný, Talent Lead ve společnosti Better Stack.
Vibecoding
Vibecoding je moderní přístup k programování, který využívá nástroje umělé inteligence k automatizaci tvorby softwaru na základě jednoduchých popisů požadované funkčnosti. Koncept, který zpopularizoval Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI a bývalý ředitel AI ve společnosti Tesla, umožňuje uživatelům zadat AI stručný popis problému a sledovat, jak AI generuje vlastní řešení.
Podle odborníků nejde o konec programování, ale o jeho přirozený vývoj. „Jsem technologický optimista a věřím, že integrace AI a vývojářů dopadne dobře – a hlavně, že je nevyhnutelná. Konkurence už AI využívá, a pokud chceme držet krok, musíme také,“ říká vývojář Jan Barášek. Vibecoding vnímá jako další evoluční krok v řemeslu programování, který vývojáře nenahrazuje, ale spíše mění způsob jejich práce.
Vibecoding teď začíná měnit i způsob, jakým firmy nabírají nové IT specialisty.
„Produktový tým kompletně změnil svůj pracovní postup – místo tradičních grafických návrhů teď rovnou testujeme a upravujeme funkční prototypy aplikací vytvořené pomocí vibecodingu. Dříve by to bez programátorů nebylo možné,“ vysvětluje Petr Šimeček ze softwarové společnosti Keboola.
Při náboru proto společnost klade důraz na to, aby noví lidé byli otevření technologickým inovacím. „Nejhůře dopadne ten vývojář, který si myslí, že ho AI nemůže nahradit,“ dodává.
Vibecoding zároveň přinese nové cesty, jak v IT vybudovat nové pozice. Velké firmy mají problém sehnat relevantní zaměstnance, protože dobrých lidí s technickými znalostmi je málo. AI nástroje ovšem podle Baráška umožní začlenit i lidi, kteří by jinak tradiční programování jenom těžko zvládli.
„Mí kolegové – testeři, manažeři, procesní specialisté či UX/UI designéři – dříve museli dlouho čekat na volnou kapacitu programátorů, když potřebovali prototypovat novou funkci na webu. Dnes si díky nástrojům jako V0 dokážou základní komponenty sami implementovat a otestovat, zatímco programátor už jen doladí detaily. To je obrovská změna, která zásadně zvyšuje produktivitu práce,“ říká Barášek.
Požádat umělou inteligenci o vytvoření zcela nové funkce v programátorském kódu je zatím sci-fi, ale podle Novotného už ne na dlouho. „Řada aplikací čeká jen na to, až je AI napíše znovu a lépe,“ říká.
Kdo neinovuje, bude mít problém
„Každý, kdo neinovuje, by se z dlouhodobého hlediska měl začít bát o svou budoucnost. Svět se mění rychlostí, na kterou většina společnosti není připravená. Ta změna se děje právě teď. Kdo se bude učit novým věcem, najde spoustu příležitostí a AI se pro něj místo ohrožením stane příležitostí,“ konstatuje Petr Šimeček.
Podle Novotného budoucnost programátorů závisí na jejich schopnosti psát co nejvíce bezchybný kód.
Nejvíc ohrožení jsou podle něj vývojáři, kteří často chybují a spoléhají na manuální QA testování, stejně jako ti, kteří se profilují pouze jako specialisté na konkrétní technologii, například Ruby engineeři nebo JavaScript engineeři. „Pokud se nesoustředí na širší škálu technologií a nezačnou využívat AI nástroje jako například Cursor, nebo Devin, mohou rychle ztratit relevanci,“ míní Novotný.
„Nejvíc se musejí bát ‚code-monkeys‘, opičky, které naklikají web ve WordPressu – stále klesá potřeba podobného řešení na jednoduché případy. Naopak klíčová bude doménová znalost, pochopení propojení s byznysem a schopnost navrhovat architekturu, což je stále oblast, ve které AI neumí dohlédnout do všech koutů,“ říká Petr Glaser, který o AI učí v kurzech.
Šimeček konstatuje, že už není důležité „jak“ se kód napíše, ale „co kód dělá“. „Dnešní AI nemá moc schopnost posoudit, co chce váš uživatel. Vynikne tedy kreativita, rozhled, a to nejen přes technickou architekturu, a schopnost porozumět byznysu. U nás nástup vibecodingu vede k těsnějšímu propojení produktového týmu s engineeringem a role programátor a produkťák se začínají prolínat,“ zmiňuje Šimeček.
Podle Baráška AI a vibecoding posouvají hranice programování na novou úroveň a otevírají tento obor širší veřejnosti. „Už to není něco, co musíte studovat pět let, abyste dosáhli alespoň základních výsledků,“ říká.
Nová generace programátorů tak roste rychleji než kdykoli předtím. „Dnešní junioři mají v patnácti letech mnohem lepší znalosti, než jsem měl já ve dvaceti. Technologie se stále více integrují do každodenního života, a pokud chcete zůstat konkurenceschopní, musíte začít pracovat s AI,“ konstatuje vývojář.
Příležitost pro laiky
Změní se podle něj i metodika vzdělávání v programování. „Dříve musel programátor nejprve dokonale rozumět kódu, než začal psát aplikaci. Dnes to funguje jinak – nejprve se zaměří na napsání aplikace a teprve poté se vrací k jednotlivým řádkům, aby zjistil, jaký mají konkrétní vliv na výsledek,“ vysvětluje.
I když už umělá inteligence v mnoha oblastech softwarového vývoje velmi pomáhá, existuje celá řada oblastí, která stále čeká na větší využití umělé inteligence.
„Může jít například o automatizaci prioritizace hlášení chyb v softwaru, asistenty pro revizi kódu, kontrolu konzistence uživatelského prostředí, testování softwaru, ale třeba návrh workflow pro rychlejší řešení incidentů v IT infrastruktuře, jmenuje Novotný s tím, že vývoji softwaru pro některé z těchto oblastí se věnují i v Better Stack.
Vibecoding může být podle Baráška příležitostí i pro velkou generaci dnešních čtyřicátníků, kteří už nemají sílu vykonávat konvenční fyzickou a špatně placenou práci, a migrují postupně do IT.
„AI nástroje a vibecoding jim přinese možnost automatizovat úlohy, které teď dělají manuálně, a mít tak úspory z rozsahu. Podívejte se na obrovské objemy účetních a administrativních pozic ve firmách. Vibecoding těmto lidem přináší možnost automatizovat jejich práci. Cítím, že není cílem měnit lidem profesi. Naopak je dobré hledat cesty, jak jejich dobrou práci udělat ještě lepší, a úkoly řešit chytře a kreativně,“ konstatuje Barášek.
Pro řadu lidí, kteří předtím neměli pro IT relevantní předpoklady, to podle něj znamená, že můžou získat externí mozek a inteligenci navíc, kterou mohou použít pro svůj prospěch.
Tento trend neunikl ani velkým technologickým hráčům, kteří stále více spoléhají na umělou inteligenci nejen jako na nástroj pro zefektivnění práce, ale i jako potenciální náhradu lidských programátorů.
Některé firmy jdou ještě dál a postupně přesouvají část své vývojářské práce přímo na systémy umělé inteligence. Google je jedním z lídrů tohoto přístupu – podle jeho generálního ředitele Sundara Pichaie už AI generuje více než čtvrtinu nového kódu nasazeného v jejich infrastruktuře. To ukazuje, že umělá inteligence se v programování neomezuje jen na asistenci, ale stále více se stává aktivním tvůrcem.
