Přímé zahraniční investice v Německu byly během letošního prvního pololetí nejnižší za téměř dvacet let. Jejich objem klesl na 3,5 miliardy eur, v přepočtu 86 miliard korun, z 34,1 miliardy eur před rokem.
Vyplývá to z dat, která zveřejnila spolková centrální banka. Údaje poukazují na ztrátu atraktivity země jako místa pro podnikání, uvedl podle agentury Reuters Německý ekonomický institut (IW).
„Když kancléř a ministr hospodářství chválí údajnou atraktivitu Německa jako místa pro podnikání, nemůže se to týkat první poloviny roku 2023,“ řekl vedoucí oddělení výzkumu globálních a regionálních trhů v IW Jürgen Matthes.
Pokud jsou hlavním důvodem špatných čísel pochybnosti o kvalitě lokality, je podle něj nepravděpodobné, že by se to ve druhé polovině roku změnilo. „Téměř nikdo ze zahraničí už tu nechce investovat, podmínky lokality jsou na to zřejmě příliš špatné,“ dodal Matthes.
Německé ministerstvo hospodářství uvádí, že se připravují přímé zahraniční investice za 80 miliard eur. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že vidí „velkou budoucnost“ Německa jako průmyslové lokality, když v červnu uzavřel s americkým výrobcem čipů Intel smlouvu o výstavbě dvou závodů na výrobu čipů v Magdeburku v hodnotě více než 30 miliard eur.
Americký výrobce čipů Wolfspeed v únoru také oznámil, že v Německu postaví továrnu na výrobu čipů a výzkumné a vývojové centrum.
Matthes však uvedl, že tyto projekty ještě ani nebyly zahájeny a že „všichni víme, jak dlouho stavební projekty trvají“.
Investice zahraničních polovodičových společností nesouvisí ani tak s atraktivitou Německa jako místa pro podnikání, jako spíše s „přemrštěnými dotacemi“, které jim Německo nabízí, dodal.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků.
