Postavila miliardový startup, zachránila miliardový korporát. Teď Lucie Brešová miliardové projekty hledá u zbrojařů.
Korporát není pro každého. Určitě ne pro Lucii Brešovou, která ale paradoxně některé korporáty zachraňovala. Jedna z nejvýraznějších českých manažerek má za sebou dekádu stejně mimořádně úspěšnou jako extrémně náročnou.
Vybudovala v korunovém vyjádření miliardový startup, v dolarově miliardovém projektu otáčela kormidlem těsně před nárazem do ledovce. Ze svého obláčku ale neslézá, naopak našla svůj match made in heaven. Stala se partnerkou ve fondu Presto Tech Horizons a věří, že její práce pomáhá celé Evropě nejen zajistit vlastní bezpečnost, ale také nastartovat její ekonomický motor.
Zkušená manažerka vstoupila loni na podzim do společného projektu investiční firmy Presto Ventures a zbrojařské skupiny CSG čtvrtého nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Tomu odpovídá i zaměření fondu: hledá startupy, jejichž technologie by mohly hrát důležitou roli v obranném průmyslu. Fond do nich chce zainvestovat přes čtyři miliardy korun.
„V Česku úplně zoufale chybí to klíčové propojení mezi uživateli a startupy, to je v principu stejné ve všech segmentech, defence nevyjímaje,“ říká s naléhavostí v hlase Lucie Brešová, jakmile zabředneme do tématu české startupové scény. Ze stovek startupů, které jí prošly za posledních sedm měsíců rukama, byly jen dva české.
Proč si Lucie vybrala stále ještě čerstvé novomanžele v podobě sektorů defence a venture kapitálu? V Kiwi budovala globální srovnávač cen letenek, v Grouponu stavěla na nohy obří slevový portál. Oba projekty se sice mohly pochlubit i deseti- a vícemístnými ciframi, ale něco v nich chybělo. Impakt. Reálný dopad na to, co se ve světě děje.
„Budovat další platformu na výměnu kartiček nebo jiný SaaS produkt, který marginálně vylepší fungování něčeho, už budovat nechci. Oproti mu v Presto Tech Horizons dopad vašich investic vidíte konkrétně,“ říká Lucie Brešová.
Své nadšení pro překotně se rozvíjející spojení zbrojařiny a venture kapitálu skrývá jen těžko, zároveň s ním ale přišly i frustrující zkušenosti z terénu. Zjistila, že agilita armádních kolosů je v úplně jiné galaxii ve srovnání se soukromým sektorem. Pro byrokratickou masu nacházející se mezi veleními armád a vojáky je podle Brešové vše nové práce navíc.
A na tom to často drhne. Za příklad si bere Izrael, který inovativní technologické firmy vtahuje do armádního soukolí už několik desítek let. Agentura Mafat zprostředkovává kontakt mezi tím, co potřebuje armáda, a tím, co jí jako řešení mohou nabídnout startupy.
„Potřebují třeba vyřešit nabíjení veškeré techniky, kterou na sobě jejich voják bude mít – brýle, vysílačky, senzory. Mafat to zadá startupům a ty přijdou s řešením. Takže přišly s projektem nabíječky integrované ve voze, kdy si voják sedne do auta, nemusí si nic sundávat a všechno se mu nabíjí. Z auta pak vystoupí kompletně nabitý,“ popisuje česká investorka a manažerka.
V rozhovoru zazní:
- Proč si po záchraně miliardového Grouponu musela dát sabatikl?
- Proč nosí armádní velitelé úřednicím bonboniéry?
- Jak se posuzují defence startupy ?
