Americký internetový prodejce Amazon podal právní námitku proti svému zařazení do skupiny společností, na které se vztahují přísná pravidla Evropské unie týkající se internetového obsahu.
Tvrdí, že by jeho začlenění bylo nespravedlivé, pokud by nebyli podobně označeni také ostatní velcí maloobchodníci v EU, uvedla agentura Reuters. Amazon je první americkou firmou, která pravidla napadla.
Amazon požádal Tribunál Evropské unie, druhý nejvyšší evropský soud se sídlem v Lucemburku, aby zrušil jeho označení „velmi velká internetová platforma“ (VLOP) podle zákona o digitálních službách.
Akt o digitálních službách (DSA) je podle Amazonu navržen tak, aby řešil systémová rizika, která představují velmi velké společnosti, jejichž hlavní výnosy tvoří reklama a které šíří projevy a informace. Většina výnosů Amazonu však pochází z maloobchodní činnosti a její obchod poskytuje zboží k prodeji a nešíří obsah, jako jsou dezinformace, které má DSA řešit.
Firma je kvůli zařazení mezi VLOP nucena plnit náročné administrativní povinnosti, které nepřinášejí prospěch spotřebitelům, tvrdí Amazon.
Zásadním kritériem pro zařazení mezi VLOP je, že firma musí mít v EU více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Mezi internetové platformy s globálním dopadem řadí Brusel dále například pět dceřiných společností Alphabetu (mimo jiné Google Maps, Google Play či Google Shopping), dvě divize Mety (Facebook, Instagram), LinkedIn spadající pod Microsoft, Twitter, AliExpress ze skupiny Alibaba, Booking.com, Wikipedii nebo čínský TikTok.
Evropská unie přijala souhrn pravidel regulujících provoz internetu loni s cílem posílit dohled nad překotně se vyvíjejícím virtuálním prostředím, zlepšit dodržování práv uživatelů a omezit vliv největších firem.
Platformy ze stanoveného seznamu musí pravidelně dokládat, jak plní své povinnosti. V případě porušení pravidel jim hrozí pokuta ve výši až šesti procent globálního celoročního obratu.
Podobný krok jako Amazon učinil koncem června také největší evropský internetový prodejce textilu Zalando. Tvrdí, že Evropská komise při jeho hodnocení nezohlednila hybridní povahu obchodního modelu Zalanda a skutečnost, že nepředstavuje systémové riziko šíření škodlivého nebo nezákonného obsahu od třetích stran.
