Pětadvacetiprocentní cla na veškeré automobily a výrobní díly dovážené do USA, jejichž zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, budou v první fázi bolet především Američany. I když se automobilky budou snažit nárůst cen krotit, dlouho nevydrží a cla se rychle promítnou do finálních cen.
Spojené státy jsou největším světovým importérem automobilů. Prakticky polovina z šestnácti milionů vozů, které se v zámoří loni prodaly, do země doputovala odjinud.
Jednoznačně nejvíc z Mexika, odkud Američané dovezli auta za 69,1 miliardy dolarů. Ke čtyřiceti miliardám se blíží hodnota dovozu z Japonska a Kanady. Z Evropy pak nejvíc automobilů dodali Němci (za 23,4 miliardy dolarů) a Slováci (za šest a půl miliardy dolarů).
Američané, kteří si letos vyrazí koupit auto, tak nejspíš budou nemile překvapení. A to i ti, kteří si budou myslet, že na jejich výběr nebude mít zvýšení ceny kvůli clům žádný dopad, protože budou pokukovat po autě americké značky. Clo se totiž dotkne i jich. Stojí za tím fakt, že i velké americké koncerny si ve velkém oblíbily levnou výrobu v Mexiku.
„Bude to drahé,“ cituje web stanice CNN Ivana Druryho, ředitele portálu Edmunds.com, který se zabývá obchodováním s automobily.
„Bude to nepříjemný šok, který může přijít mnohem dříve, než si většina lidí uvědomuje. Dokonce ještě předtím, než některé z vozů, jejichž výroba bude nyní dražší, dorazí do místních dealerství,“ dodal Drury.
„Myslím, že ceny se začnou měnit během jednoho až dvou týdnů poté, co cla vstoupí v platnost,“ uvedl pro CNN Peter Nagle, specialista na oblast automotive z S&P Global Mobility. Prezident Trump tento týden informoval, že cla budou platit od 2. dubna.
Že ceny výrobcům i zákazníkům stoupnou, potvrzuje i think-tank Anderson Economic Group, jehož odhady dopadu cel na výrobní náklady se podle konkrétního modelu pohybují mezi 3500 až dvanácti tisíci dolary.
Pro výrobu přitažlivé Mexiko loni dodalo do Spojených států asi 2,8 milionu osobních aut, což v rámci automotive představuje osmdesát procent celkového mexického exportu.
Foto Profimedia
Za téměř polovinou do USA exportovaných vozů přitom stojí americké automobilky. Třetina mexické výroby pak připadá na firmy z Japonska, přes dvanáct procent z Německa a těsně nad šest procent se dostaly jihokorejské značky.
Nová cla na dovoz z Mexika však podle think-tanku Council on Foreign Relations nezasáhnou všechny automobilky stejně. Citelnější dopad to bude mít na giganty, jako je General Motors (GM) a Ford.
Důvodem je fakt, že GM loni přes mexicko-americkou hranici přepravilo 85 procent mexické produkce, což představuje asi 712 tisíc vozů. Ford z Mexika vyvezl 92 procent (358 tisíc vozů) a Stellantis-Chrysler 77 procent (314 tisíc vozů). Podobně závislý je americký trh na mexické výrobě aut japonských značek.
Pokud jde o Evropany, problémy bude mít zcela jistě německá automobilka BMW, která před pěti lety otevřela továrnu v mexickém městě San Luis Potosí, kde momentálně vyrábí oblíbené BMW řady 3 a menší BMW řady 2.
Tyto dva modely tvoří asi dvanáct procent amerických prodejů BMW. Od roku 2027 se do mexické výroby navíc mají přidat elektromobily, především z rodiny Neue Klasse, do níž v Mnichově vkládají obrovská očekávání.
„Přibližně osmdesát procent vozů vyrobených v naší mexické továrně bylo exportováno do Spojených států,“ sdělil mluvčí automobilky pro Česko David Haidinger. Konkrétně šlo o 134 tisíc vozů, což představuje víc než třetinu ročních prodejů v USA.
BMW oznámilo, že se bude snažit své zákazníky před nárůstem ceny kvůli clu chránit. Pouze ale jen do prvního května.
Foto se souhlasem BMW
„Pokud tarifní situace zůstane stejná, náš postoj budeme muset možná přehodnotit,“ cituje mluvčího automobilky americký deník Wall Street Journal.
BMW proto dnes vyzvalo Evropskou unii a Spojené státy, aby uzavřely dohodu, která by zabránila roztáčení celní spirály. „Obchodní konflikt mezi těmito ekonomickými regiony by neměl žádné výhody,“ uvedlo vedení podniku.
Prohlášení mnichovské automobilky je očekávatelné. Bita totiž může být na obou stranách Atlantiku. Jako jedna z mála značek se může dostat do situace, kdy se sice u části vozů vyrobených v USA vyhne placení cla na americké půdě, ale protože část produkce z továrny v Jižní Karolíně míří i do Evropy, nejspíš se nevyhne recipročním clům ze strany Evropské unie na americké produkty.
Podobný problém bude téměř jistě řešit i švédská automobilka Volvo, která nedávno představila svoji vlajkovou loď EX90 vyráběnou v Jižní Karolíně. Jde přitom o auto se základní cenou mírně přes dva miliony korun, takže pokud bude odpověď Evropanů stejně ostrá, v Česku může zdražit o půl milionu korun.
„Je tu oznámení (USA) týkající se automobilů. Jak jsme pochopili, příští týden vstoupí v platnost nová sada opatření ze strany Spojených států, která nazývají recipročními cly. Všech těchto kroků litujeme, ale na všechny se připravujeme,“ oznámil mluvčí mluvčí Evropské komise Olof Gill.
„Nemohu vám prozradit přesné načasování, kdy přijde naše odpověď na tato zatím nerealizovaná opatření, ale mohu vás ujistit, že přijde včas a bude důrazná, jasně zaměřená a dosáhne zamýšleného účinku,“ dodal Gill.
Automobilky už tak několik týdnů nazpět počítaly, kolik je celní válka bude stát. Finanční ředitel automobilky Mercedes-Benz Harald Wilhelm přiznal, že jeho firmě hrozí, že přijde až o jednu miliardu eur (asi 25 miliard korun) zisku za rok.
Konkurenční Volkswagen zmínil miliardy eur dvě, tedy ušlý zisk až padesát miliard korun. A to ještě v době, kdy obě automobilky kalkulovaly jen s výrazně mírnější desetiprocentní taxou.
Na logistické peklo se nejspíš připravuje i japonská Toyota, jejíž SUV RAV4 se loni stalo nejprodávanějším automobilem v USA. Jenže jeho výroba probíhá v Kanadě. Zřejmě tak bude muset dojít k nákladnému stěhování do továrny v Georgetownu v americkém Kentucky, která se zatím specializuje na sedany.
Do velkých problémů se můžou dostat i značky, jako je Audi nebo Porsche. Těm totiž americké výrobní závody chybějí. Přitom prodeje v USA jsou pro Porsche zásadní. Loni tam prodalo přes 76 tisíc aut, což je téměř čtvrtina celkové výroby. Audi pak v USA loni prodalo 200 tisíc aut, což je stejně jako v domácím Německu.
Zajímavé bude sledovat, jestli a jak se dopad cel projeví u supersportovních a luxusních maloobjemových značek. Pro britský Rolls-Royce, který loni vyrobil 5700 aut, Spojené státy představují třetinu zákazníků. To samé pak platí i pro Lamborghini.
Ještě víc je na Američanech závislé italské Ferrari, které loni vyrobilo rekordních víc než třináct tisíc vozů. Nejvíc podle jednotlivých zemí, konkrétně 3527, jich převzali právě zákazníci v USA. Ferrari podle agentury Bloomberg plánuje po zavedení cel zdražit své vozy o deset procent.
Je však možné, že v kategorii aut s cenovkou v přepočtu nad deset milionů korun ani zvýšení ceny o čtvrtinu nebude mít na prodeje téměř žádný vliv.
