Snaze o snížení nebo aspoň zmírnění tempa růstu výdajů státního rozpočtu brání hlavně vysoké a stále rostoucí povinné výdaje státního rozpočtu, které ovlivňují i vysoký strukturální schodek veřejných financí. Jen v letošním prvním pololetí činily přes třiapadesát procent celkových vynaložených výdajů.
Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku svého úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí. Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka.
Vláda se podle ministra financí Zbyňka Stanjury snaží s rostoucími mandatorními a kvazimandatorními výdaji bojovat.
„Protože dnes mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvoří pro příští rok zhruba pětadevadesát procent všech příjmů. A kdybychom chtěli mít vyrovnaný rozpočet, což je kýžený stav, tak by k politickému souboji k tomu, jak naplníte své volební programy, zbývalo pouhých pět procent příjmů,“ řekl Stanjura.
„Takže cestou je bezesporu postupné snižování mandatorních výdajů nebo možné zamražení v absolutní částce a přitom postupné snižování relativní váhy mandatorních a kvazimandatorních výdajů vůči všem příjmům státního rozpočtu,“ řekl Stanjura.
Vláda podle ministra prověřuje všechny povinné výdaje rozpočtu. Například upravila některé valorizační vzorce v zákonech, ale jiné ponechala, které jsou podle Stanjury oprávněné, jako třeba u zvyšování důchodů.
„Jde spíš o to, abychom v nových zákonech nevytvářeli nové mandatorní výdaje, které zatím nejsou součástí státního rozpočtu. A to se často děje,“ poznamenal Stanjura.
Vývoj příjmů rozpočtu za první pololetí označuje Kala jako solidní. Uvádí, že meziročně vzrostly příjmy v tomto období o víc než 130 miliard korun, ale podotýká, že významný podíl na tom měla pokračující vysoká inflace.
Je však podle něj patrné, že rychleji než inflace rostly pouze příjmy z daní fyzických a právnických osob. „Ostatní významné daňové příjmy jako daň z přidané hodnoty, spotřební daně a pojistné na sociální zabezpečení rostly meziročně pomaleji než inflace. Jednotlivé sazby spotřebních daní nejsou valorizovány, a podíl těchto daní na konečné ceně se proto vlivem inflace postupně snižuje,“ uvedl Kala.
NKÚ ve svém stanovisku poukazuje na to, že i přes vysokou inflaci, která podpořila výběr příjmů, rostly výdaje rozpočtu meziročně rychleji než jeho příjmy. Příjmy se zvýšily o 130,2 miliardy korun, ale výdaje vzrostly meziročně o 162,6 miliardy.
Také státní dluh, který v prvním pololetí převýšil tři biliony korun, se podle Kaly vyvíjí neradostně. Situace se hned tak k lepšímu neobrátí a svědčí o tom i pololetní schodek rozpočtu 215 miliard korun, míní prezident NKÚ.
Za pololetí vzrostly výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně o 14,5 miliardy na 37,5 miliardy korun. „Ke zvyšování tempa růstu výdajů na obsluhu státního dluhu bude z důvodu pokračujícího zadlužování státu docházet i v dalších letech, což bude dále zvyšovat deficit státního rozpočtu,“ varuje NKÚ.
Vládě se letos i přes odpor opozice podařilo prosadit konsolidační balíček, který má v příštích dvou letech zlepšit stav státního rozpočtu celkem o 150 miliard korun.
Zvyšuje například spotřební daň z alkoholu a ruší řadu daňových výjimek. Předseda vlády Petr Fiala již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Také podle dřívějšího opakovaného vyjádření Stanjury nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat.
NKÚ si ve svém stanovisku všímá i stavu pracovního trhu. Varuje, že brzdu pro růst české ekonomiky představuje nízká nezaměstnanost a riziko mzdové inflační spirály. Důvodem je, že na pracovním trhu přetrvává nerovnováha způsobená nedostatkem zejména kvalifikované pracovní síly.
„V situaci, kdy není na pracovním trhu dostatek volné kvalifikované pracovní síly, roste tlak na růst mezd a souběžně rostou i ceny dalších komodit. Tato situace v konečném důsledku zapříčiňuje další růst inflace,“ upozorňuje NKÚ.
