skip to main content
Forbes Podcast

Největší výzvou jsou tunely, říká v podcastu šéf projektu vysokorychlostních tratí

Největší výzvou jsou tunely, říká v podcastu šéf projektu vysokorychlostních tratí

Největší a nejdražší infrastrukturní stavba v historii samostatné České republiky se pomalu blíží ke své realizaci. Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka se bude finální účet za novou síť vysokorychlostních železnic, jejichž výstavba by měla začít už v roce 2025, pohybovat okolo 600 miliard korun.

Reklama

S touto částkou, která zahrnuje i rizikovou přirážku, zatím pracují také studie proveditelnosti, opakovaně posuzovány ze strany Centrální komise Ministerstva dopravy. Schvalovací proces zároveň vyžaduje vypracování oponentního posudku, a to jak ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i Evropské investiční banky.

Foto Správa železnic

„Nejnákladnějšími stavbami sítě vysokorychlostních tratí budou tunely na trati Drážďany–Praha. Konkrétně se jedná o Středohorský tunel s délkou přes dvacet kilometrů a třicetikilometrový Krušnohorský tunel, který připravujeme společně s kolegy z Deutsche Bahn a jehož větší část leží na německém území,“ vysvětluje Švehlík.

Reklama

Jako první budou dokončeny úseky VRT Polabí, VRT Jižní Morava a VRT Moravská brána, které by mohly být zprovozněny už v roce 2028. Posledním realizovaným úsekem bude VRT Haná mezi Brnem a Přerovem, se sjezdem na Olomouc. Kompletní by pak plánovaná síť vysokorychlostních tratí měla být v roce 2050.

Projekt vysokorychlostních tratí za 600 miliard korun má Českou republiku po letech zařadit zpátky mezi evropské lídry v osobní železniční dopravě. V některých úsecích vlaky dosáhnou rychlosti až 320 kilometrů v hodině, díky čemuž se důležité spojení mezi Prahou a Brnem zkrátí na pouhou hodinu.

Parametry projektu přiblížil v novém díle Forbes Byznys podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.

Reklama
Reklama