Že nejdražší obědy byly a budou v Praze? Nikoli nezbytně. Podle Qerka, platební aplikace, která působí ve více než tisíci českých podniků, stojí aktuálně obědy ještě o korunu více ve Středočeském kraji.
A o kolik meziročně vyletěly ceny nejprodávanějších položek?
Odpovědi hledá Lukáš Kovač v grafech a datech, kterých má jako CEO firmy Qerko opravdu hodně. Startup z investorské stáje Mitonu roste, za posledních rok čtyřikrát zvýšil objemy a procesuje platby za více než tři čtvrtě miliardy korun. Zhruba čtyřikrát vyskočil i počet aktivních uživatelů, tedy těch, co přes Qerko platí a odcházejí z restaurací okamžitě, bez nutnosti čekání na obsluhu.
„Daří se nám docela dobře, ale úplně upřímně bych byl radši, kdyby to rostlo ještě rychleji,“ usměje se Kovač. „I investoři říkají: Super, trend je dobrý, ale i kdybyste rostli desetkrát, budeme hledat cesty, jak to může být rychlejší a lepší. Což je vlastně dobře.“
Tolik jejich růst, který mimo jiné hodlají podpořit tím, že brzy umožní platby v kryptoměnách, konkrétně v bitcoinech i v etherech. O kolik ale rostou ceny toho, co je primárně živí, neboli obědů v českých restauracích a hospodách? „Podle našich dat se žádná apokalypsa nekoná,“ říká Kovač možná trochu překvapivě, ale svá slova opírá o data.
Za kolik tedy na konci roku 2022 obědváme?
V Praze v listopadu stál oběd bez pití 194 korun, před rokem to bylo 181 korun čili jde o nárůst sedmi procent. Co nás překvapilo – ve Středočeském kraji jsou ceny ještě o kousíček výš, na 195 korunách, s meziročním nárůstem o deset procent.
Nejlevnější je Moravskoslezský kraj, medián ceny pro jednu osobu bez pití ve všední den mezi 11. a 14. hodinou, což je definice oběda, činí 149 korun. Praha tedy v procentech nezdražila tolik, třeba v Jihočeském kraji šly obědy nahoru o dvanáct procent, byť pochopitelně z nižší částky. A také je velmi důležité, jaké období se srovnává.
Jak to myslíte?
Za covidu podle našich dat přišel velký propad a zlevnilo se. Oproti předcovidové době, tedy při srovnání června 2020 a listopadu 2022, činí mediánový nárůst obědů za celé Česko jen 25 korun, ale při porovnání s časy restrikcí a nejhlubšími propady cen je to přes šedesát korun. Každopádně pokud se podíváme na oběd s nápojem, v Praze už rozhodně stojí přes 200 korun – a že si lidi pití k obědu pořád dávají.
Neškrtají zrovna tohle?
Ne moc. U pití ani u polévek neregistrujeme žádný zásadní pokles. Loni v listopadu si lidé ve 45 procentech obědů kupovali nápoj, letos to je 42 procent, u polévek jde o pokles z 28 procent na 25. U dezertů dokonce vidíme nárůst. Ale zdražily ty nejprodávanější věci (viz tabulka níže pozn. redakce).
Z druhé strany od hospodských dobře víme, kolik platili za energie dříve a kam to vyskočilo, zvlášť v případě některých řetězců – tohle se někde projevit musí. Nevidíme zatím ani velké poklesy toho, že by lidi chodili výrazně méně na obědy. Prostě se zdražilo a my to akceptujeme. Ano, lidé začínají trochu šetřit, ale i z našich čísel vychází, že zatím šetří jinde než na obědě.
Růst cen u nejprodávanějších položek
(meziroční změna ceny a růst v procentech)
Řízek: ze 149 na 174 (16 %)
Vývar: ze 43 na 49 (13 %)
Guláš: ze 114 na 132 (15 %)
Smažený sýr: ze 142 na 168 korun (18 %)
Svíčková: ze 171 na 194 (13 %)
Nakládaný hermelín: z 93 na 113 (21 %).
Utopenec: ze 75 na 90 (20 %)
Jaký je tedy za vás stav české gastrokrajiny?
Obecně zažívá těžší období z několika důvodů. Zdražily energie, dál je tu nedostatek personálu, po covidu přišla inflace, vlastně jedna rána za druhou. Rozhodně to není nejrůžovější. Už nejde jen sebrat nízko visící ovoce, musí se víc snažit – ale kdo se snaží, tomu to může fungovat.
Vidíme spoustu zákazníků, co vyloženě frčí. Ano, máme i takové, kteří s námi ukončili smlouvu, protože nepřežili, zároveň to v médiích vypadá, že by to měl každý hospodský zabalit, což já tak nevnímám. Doba je náročná, ale kdo se naučí dělat věci správně a efektivněji, může vyrůst.
Vzorek podniků, s nimiž Qerko pracuje, ale zastupuje spíše úspěšnější část trhu, že?
Berou si nás podniky, které zpravidla mají dobré řízení, fungují a řeší, jak vše zefektivnit a vydělat víc peněz. Nevezme si nás hospoda, kam nechodí lidi, tam nikomu rychlá platba nepomůže. Plus chodíme jen tam, kde se chovají slušně k zaměstnancům – jednou z podmínek ve smlouvě je, že musejí dávat personálu spropitné. Když lidi dávají tipy přes nás, musí se dostat k obsluze. Pokud nám hospoda řekne, že je lidem nechce dávat, nechceme tam být.
Pragmaticky řečeno, není pro byznys špatné rozhodnutí, když odmítáte klienty?
Ono by to ale stejně nefungovalo, za nás je to přirozený filtr. Přijde nám to fér i vůči naši uživatelské základně – věří nám a dává spropitné proto, aby se dostalo k personálu, ne aby si ho celé nechal majitel. Jelikož je všechno bezhotovostní, musíte samozřejmě počítat se zdaněním, já přesto věřím, že když se budou věci v gastronomii dělat legálně, dá se vydělat víc peněz.
Jak?
Pokud obsluha bude dostávat normální mzdu a dobré peníze, můžou si lidi vzít hypotéku, půjčku, spořit si na důchod, najednou to bude zaměstnání jako jakékoli jiné. Když se podnik o lidi dobře stará, ti nejlepší zůstávají, dělají o kus lepší servis – a lepší servis za použití technologií, které vedou k vyšší efektivitě, znamená pro celý tým víc peněz.
Dlouhodobě věřím na to, že pohostinství má být pro zaměstnance sexy. Zažili jsme období minimálních mezd a toho, že se šulilo. Nicméně tyhle podniky podle mě dnes zažívají těžší období než ty, co to dělají správně.
V některých podnicích Qerko udělá v absolutním čísle i pět tisíc plateb za měsíc. Tolikrát nemusí obsluha běžet spočítat účet a kasírovat, jsou to hrozně cenné minuty, když si to přepočítáte na efektivitu. Protože od podniků víme, že když někdo přijde do narvané hospody, tak se otočí a jde jinam. Když si fast check uděláte za deset sekund, a uvolníte tím pádem stůl rychleji, každý volný stůl znamená nové peníze.
Čímž přecházíme k tomu, jak náročné časy ovlivňují váš byznys…
Upřímnou radost mám z toho, že počet lidí, kteří apkou aktivně zaplatí, meziročně vyrostl ze 27 tisíc na 116 tisíc unikátních lidí. Posunula se nám adopce služby, v některých restauracích už umí udělat až třicet procent plateb.
Ale jasně, že bychom chtěli víc, jsme nízkomaržový byznys a náš model je transakční, takže potřebujeme procesovat mnohem větší objemy. Investujeme do expanze, spustili jsme letos Qerko v prvních restauracích v Mnichově, Berlíně, Vídni a Bratislavě, máme country manažera na Maďarsko, které spustíme příští rok.
Jaké trendy podle vás budou důležité?
Hodně jsme se posunuli v oblasti dat, které mohou restaurace sledovat. Uvidí poměr nových versus vracejících se zákazníků. Okamžitě vidí, co se děje, protože dostávají hodnocení jídla, obsluhy, prostředí. Hospodský zpozorní: Někdo hodnotí hůř jídlo? Obsluhu? Její část? A může s tím pracovat, třeba když mu lidi pošlou Qerkem, že u okna moc fouká, což většinou obsluze neřeknou. Zpětná vazba je zlato. Pomůže to udělat službu o kousek lepší.
Když jste to spojení zmínil, už máte své nízko visící ovoce posbírané?
Ne. Qerko je v tisícovce hospod, potenciál je obrovský a učíme se, jak to ještě víc využít, posunout. Já jsem datově orientovaný člověk a vidíme to jako samozřejmost Restaurace mají dvě špičky na obědy a večeře, mezi čtrnáctou a osmnáctou je obvykle mrtvo. A můžou si pořídit službu, co jim pomůže v nejexponovanějších časech odbavit víc lidí a v době mezi nimi je zase umí motivovat, přilákat na věrnostní programy, hrát si se slevou na happy hours, což připravujeme.
Tohle je prostě klasický e-commerce svět, v němž se běžně pracuje se zákazníkem, motivujete ho k aktivaci, k reaktivaci, staráte se o ty, kteří chodí opakovaně. Jen tak chceme fungovat v offlinovém světě.
V kolika podnicích?
V Česku se operuje s číslem 35 tisíc outletů, ale v tom jsou i všechny sezonní věci, stánky pro cyklisty a podobně. V restauracích se sezením a obsluhou vidíme potenciál mezi sedmi a devíti tisíci. V byznysplánu do roku 2026 počítáme s tím, že bychom se mohli tou dobou v Česku dostat k pěti tisícům podniků.
V nadsázce řečeno, jak moc daleko od pražského Karlína fungujete?
Náš obchodní tým je orientovaný na Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, ale máme poptávky i z jiných měst – naši službu jim rádi dáme, zároveň pořád máme omezený tým a rozpočet, proto se snažím věci správně směrovat. Zrovna v Karlíně jsme měli první restauraci, nějaké platby tam byly, ale několikanásobně vyrostly jen tím, že se do Qerka přidaly další podniky poblíž. Počet zapojených míst v jedné vytížené oblasti funguje jako multiplikátor, to chceme podporovat.
Vesnická hospoda pro vás nemá smysl?
Pokud tam chodí hosté opakovaně, tak ano. Třeba Ústí nad Labem jede až neuvěřitelně, lidi zjistili, že můžou zaplatit za deset sekund – a do podniků chodí opakovaně. Na pražském letišti zase máme na terminálu Qerko všude. Když zahlásí, že už máte jít do letadla, prostě si sami bleskově zaplatíte a jdete. I tam to dává smysl.
Kde dál?
S Qerkem se už dá zaplatit za televizní byznys, fungujeme na Oktagonu, na DVTV – jen naskenujete QR kód, swajpnete a zaplatíte. Už dvacet procent všech plateb jde v tomto směru přes nás.
Zároveň úplně transparentně říkám, že si musíme další segmenty nejdřív vyzkoušet. V restauracích je přidaná hodnota jasná pro zákazníka i majitele, teď musíme zjistit, jestli najdeme podobně silné oblasti. Od toho jsme startup a otestujeme to. Co zafunguje, do toho šlápneme, když to fungovat nebude, jdeme od toho.
QR kódům věříte?
Ano, z několika důvodů – pro koncového zákazníka je zážitek lepší, zaplatí za pár vteřin, a platba z mobilu je bezpečnější než dávat někam fyzickou kartu. Bez ohledu na Qerko očekávám, že kolem roku 2026 může být 25 až třicet procent všech plateb přes QR kódy.
Dalším aspektem totiž je digitalizace zákazníka. Najednou se s ním dá pracovat a motivovat ho k opakovanému utrácení. Když se to lidi naučí v restauracích, tak už jim nepřijde divné, až to uvidí na benzinkách a jinde.
Jaké jsou stále bariéry?
U nás především to, že musíme být napojení na pokladní systémy, což zpomaluje expanzi. Neřekneme si jen tak, že spustíme Švýcarsko – pokud nás nepustí do jejich pokladních systémů a my si je nezaintegrujeme, nepůjde to.
Třeba Německo je velmi konkurenční trh a vidíme, že náš největší konkurent Sunday teď naraisoval přes 150 milionů dolarů. Dělají velký marketing a velký nálet, my musíme být chytří, použít míň peněz, ale lépe. Když prokážeme, že jsme škálovatelní, byl bych rád, kdybychom i my v příštím nebo přespříštím kole přišli s větším investičním kolem.
