Německá vláda schválila minulý týden po dlouhém váhání maximální ceny elektřiny a plynu. A na rozdíl od České republiky rovnou i pro průmysl. Němci ke kroku dospěli ve zrychleném řízení, protože to bylo podle kancléře Olafa Scholze velmi naléhavé.

Podle odborníka na Německo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimíra Handla bylo zastropování ceny nezbytné vzhledem k nejistotám ohledně střednědobého vývoje cen energie a plynu. „Došlo k němu i přesto, že německý průmysl snížil spotřebu energie a plynu zhruba o pětinu. I tak jsou náklady obrovské a vedou k uzavírání řady firem. Někteří ekonomové se obávají rozsáhlé deindustrializace Německa,“ dodává Handl. To by mělo vzhledem k velké provázanosti Německa s českým průmyslem zásadní dopad i na českou ekonomiku.

Podle Handla byla dalším důvodem zastropování také snaha o zachování německého průmyslu v soutěži se Spojenými státy. „V některých analýzách se o americké ekonomice, která má podstatně levnější energie a dostala mohutnou finanční podporu Bidenovy vlády, hovoří jako o vysavači investic. Řada německých firem skutečně směřuje investice do Spojených států a zvažuje snížit své aktivity v Německu a ministr Habeck se obává obchodní války,“ dodává Handl.

Zásah do fungování volného trhu je tak podle něj vnímaný jako nezbytný, i když šlo o ideově a politicky složité rozhodnutí, a to zejména pro liberální stranu FDP. „Jednak z principu samotného, jednak proto, že jde o velmi nákladný krok a FDP usiluje o postupný návrat k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Značná část podpůrných opatření a nákladů se proto realizuje z fondů vytvářených mimo státní rozpočet. To kritizuje konzervativní opozice. Ovšem pokud jde o podporu německých firem, požaduje CDU/CSU naopak razantní opatření už dlouho a vyčítá vládě váhavost a nedostatečně promyšlenou strategii,“ dodává Handl.

Němci se při zastropování řídí průměrnou spotřebou energií. Tak chce německá vláda odběratele nadále motivovat k úsporám na energiích a ke snížení spotřeby. „Tím, že bude garantována cena na úrovni asi osmdesát procent průměrné spotřeby minulého roku, stimuluje opatření k dalšímu snižování spotřeby, které se na úrovni domácností zatím příliš nedaří,“ dodává Handl.

Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů osmdesát procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 9,50 centu (2,30 koruny) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na sedmdesát procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo osmdesát procent spotřeby tepla za 7,50 centu (1,80 koruny) za kilowatthodinu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 koruny) za kilowatthodinu, a to až do výše osmdesáti procent jejich předchozí roční průměrné spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 koruny) za kilowatthodinu do sedmdesáti procent loňské spotřeby.

Česko k zastropování cen energií přistoupilo na začátku října s platností od nového roku. Cena za dodávku elektřiny se stanoví na 6,05 koruny za kilowatthodinu. U plynu bude cenový strop zaveden ve výši 3,025 koruny za kilowatthodinu. U plynu bude zastropována celá spotřeba pro všechny domácnosti a maloodběratele plynu. Zastropování ceny plynu bude dále platit pro všechny malé a střední podniky pouze na osmdesát procent z jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Zastropování cen energií se bude týkat kromě domácnosti a malých a středních podniků i dalších vybraných subjektů z řad vládních institucí, obcí, škol, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, provozovatelů městské hromadné dopravy a dalších firem. Vláda svým nařízením zastropovala také plyn využívaný v domovních kotelnách a plynových teplárnách. Cenový strop se týká cen v roce 2023, platí tedy stejně jako v Německu od 1. ledna 2023.

Princip zastropování v Německu a v Česku je tedy podobný, i když se ceny mírně liší. Zásadní rozdíl je však v tom, že se stropy budou v Německu týkat i velkých průmyslových podniků, což v Česku dosud není. Česká vláda však v úterý potvrdila, že chce zavést strop na energie i pro velké podniky. Jasněji by mohlo být po jednání ministrů energetiky v polovině prosince.

Předseda vlády Petr Fiala v České televizi uvedl, že k tomu vláda přistoupí v případě, že se do té doby nepodaří najít společné evropské řešení. „Nechceme dopustit, aby byl český průmysl znevýhodněn,“ uvedl premiér.

O zastropování energií se usiluje i na evropské úrovni. Hledání společného evropského řešení bylo i jedním z hlavních témat říjnového unijního summitu, který se konal v Praze. Debata se dlouhodobě točí také kolem odstřižení vlivu plynových elektráren na tržní cenu elektřiny na burze. Celoevropské řešení se zatím nedaří najít.

Právě Němci patří k velkým skeptikům společného postupu. „Německo je na plynu daleko více závislé než většina evropských zemí, mimo jiné kvůli své Energiewende – kompletní energetické přeměně, která zapříčinila velký nárůst výroby energie z plynu,“ vysvětluje Handl s tím, že se Berlín obává, že by celoevropské řešení vedlo k nedostatku plynu na trhu, protože by se producenti mohli přeorientovat na výhodnější asijské trhy.

Outsider
Vydání Forbesu Outsider

Němci plánují napumpovat do své ekonomiky rekordní sumu v rámci takzvaného stabilizačního fondu, kde je celkově k dispozici až dvě stě miliard eur, tedy téměř pět bilionů korun. Existuje obava, že právě tohle by mohlo českým firmám uškodit, protože se ocitnou v konkurenční nevýhodě oproti těm německým.

Na to však podle Handla není jednoznačná odpověď. „Nejsem schopen odhadnout dopady na Česko. V každém případě není balík tak velký, jak se často předpokládá: jednak má být rozložen do tří let, jednak asi padesát miliard z něj je určených na záchranu systémově zásadního německého dovozce plynu Uniper, dále má jít o podporu fyzických osob, na podporu německých firem připadne údajně jen asi třicet procent fondu,“ dodává Handl.

 I to bude podle něj však jistě znamenat významnou konkurenční výhodu pro německé firmy. „Vzhledem k tomu, že v České republice působí asi tři a půl tisíce německých firem, může to znamenat jak přínos pro českou ekonomiku, tak zároveň ohrožení některých českých výrobců,“ uzavírá odborník.