Německá vláda hodlá pomoct chemickému průmyslu, který trápí vysoké ceny energií. Předložila proto ve čtvrtek plán nazvaný Chemická agenda 2045, v němž navrhla sérii opatření.
Hlavním z nich je snížení cen za elektřinu. Kabinet kancléře Friedricha Merze má také v plánu usilovat o zjednodušení pravidel Evropské unie, včetně reformy obchodování s emisními povolenkami.
„Chemický průmysl zažívá těžké časy,“ uvedla ministryně hospodářství Katherina Reiche. Podle ní chce vláda zlepšit rámcové podmínky, aby si průmysl mohl následně pomoci sám.
Předseda Svazu chemického průmyslu Markus Steilemann mluvil o nejhorší krizi v odvětví od konce druhé světové války. Ohrožena je podle něj samotná existence německého chemického průmyslu.
Pomoci hodlá vláda především snížením nákladů na elektřinu. Už loni slíbil kabinet německému průmyslu pomoc v podobě zvláštní dotované ceny elektřiny pro průmysl. Sliboval ji už od 1. ledna, zatím ji však nezavedl.
Podle Reiche je meziresortní připomínkové řízení u konce a Německo teď jedná o podmínkách dotované ceny s Evropskou unií. V minulosti se uvažovalo o tom, že by bylo možné cenu pro průmysl snížit k 1. lednu i zpětně.
Vláda jedná také o rozšíření kompenzace cen elektřiny. Tento nástroj umožňuje nepřímou státní podporu pro energeticky náročné podniky. Pomoc se týká odvětí, jež by mohla kvůli vyšším nákladům přesunout výrobu do zahraničí, kde jsou menší regulace spojené s vypouštěním emisí oxidu uhličitého.
Německo se podle ministryně Reiche chce na unijní úrovni zasadit rovněž o zjednodušení práva, které se týká chemického průmyslu, i o reformu obchodování s emisními povolenkami.
Chemický průmysl patří k nejdůležitějším odvětvím německého hospodářství. V krizi je hlavně kvůli vysokým cenám energií, ale také kvůli americkým clům či konkurenci na světových trzích už delší dobu.
Americko-izraelská válka proti Íránu situaci ještě zhoršila. Ropu a plyn nevyužívá totiž toto odvětví jen jako zdroje energie, ale i jako suroviny pro výrobu umělých hmot, hnojiv, léčiv nebo kosmetiky.
