skip to main content
Rozhovor

Německo táhne. České firmy chtějí bourat hranice, říká Jareš z CzechTrade

Koronavirová krize nevzala chuť českým podnikatelům prosadit se u západních sousedů. Společností, které do Německa míří, letos výrazně přibylo.

„Navíc sledujeme silný trend, kdy firmy chtějí v Německu zakládat vlastní pobočky. Často přitom jde o inovativní a technologické firmy,“ říká Adam Jareš, ředitel německého centra CzechTrade.

Nálada mezi podnikateli v Německu je podle Jarešových slov nejlepší za bezmála dva roky.

Jaký má pandemie dopad na česko-německý obchod?

Celkové ztráty jsou včetně turismu v řádech miliard korun. České firmy nemohly nabízet služby, servisovat stroje nebo vést obchodní jednání. Naopak německé společnosti neměly možnost přijet do českých výrobních podniků na audit, což také vedlo ke ztrátě zakázek. Přesto se dokázaly české výrobní podniky s exportem do Německa velmi dobře vypořádat.

Reklama
Před pandemií k nám ročně jezdily přes dva miliony Němců.

Meziročně byl propad vývozu do Německa jen osm miliard korun, což je v celkovém objemu jen pět desetin procenta. Mnohem výrazněji se pandemie a faktické uzavření hranic projevily ve službách. Před pandemií k nám například ročně jezdily přes dva miliony Němců. 

Neochabl kvůli pandemii a omezením zájem českých firem o export do Německa?

Naopak. Jen za první tři měsíce roku se na nás obrátilo 103 firem. To je proti předchozím letům výrazný nárůst. V době krize se české firmy soustředí hlavně na blízké trhy v Evropské unii a Německo je jako největší a nejbližší ekonomika přirozenou volbou.

Sledujeme i velký nárůst zájmu o založení vlastních poboček na německém trhu. To je velmi pozitivní trend, jelikož svědčí o rostoucí kapitálové síle českých firem a zároveň zajistí posílení stability českého exportu. 

Z jakých jsou oborů?

Výrazně vyšší zájem je v segmentu inovativních a technologicky zaměřených firem, který meziročně narostl téměř o třetinu a začíná dotahovat tradiční průmyslovou produkci, která u nás byla vždy nejsilnější. Aktuálně u nás probíhají jednání s firmami z oblasti umělé inteligence, elektromobility, vývoje softwaru nebo s výrobci biopotravin.

Kolik českých firem má v Německu přímo pobočky?

Je jich okolo dvou stovek s různou majetkovou účastí, většinou se jedná o zastoupení českých výrobních firem. Nelze to říci úplně přesně, protože i české firmy jsou často zastupovány německými společníky. 

Čekáte, že bude dál přibývat českých firem, které půjdou do téhle investice?

Ano, v posledních třech letech je to jednoznačný trend. České firmy chtějí být blíže německým zákazníkům a z hlediska důvěryhodnosti zbourat nejen faktické, ale i mentální hranice toho, že se jedná o české firmy. To platí hlavně v oblasti služeb. 

Reklama

Co pro ně při zakládání pobočky bývá nejnáročnější? Je to třeba byrokracie?

Určitě ne. Založení firmy v Německu dnes není žádný problém a řada služeb jako účetnictví nebo mzdovou agendu lze outsourcovat od externích firem. Obtížnější je najít správné lidi, hlavně obchodníky, kteří budou byznys v Německu dále rozvíjet. 

Kolik to stojí, zřídit si pobočku v Německu?

V případě GmbH, tedy „eseróčka“, je potřeba základní kapitál 25 tisíc eur. Některé firmy přemýšlejí také o jiných právních formách provozovny nebo o virtuálních kancelářích. Ale GmbH je nejčastější. Základní investice není problém, nejdražší je financovat vlastní lidi a udržitelnost. Vstupní investice je vždy výrazně vyšší než u nás a většinou kvůli nasycenosti trhu trvá déle, než se vrátí. Platí to i v e-commerce.

V jaké kondici je nyní německá ekonomika a jaké jsou výhledy dál?

Aktuální prognózy vývoje německé ekonomiky naznačují meziroční růst HDP kolem 3,7 procenta. To by znamenalo přibližně o pět procent nižší výkon ekonomiky než v roce 2019. Návrat do stejné kondice jako před pandemií ekonomové v Německu očekávají v polovině roku 2022. Naštěstí se ale výrazně zlepšila podnikatelská nálada, která byla v březnu nejoptimističtější za poslední téměř dva roky. 

Čím je to dané?

Dobrá nálada panuje zejména ve zpracovatelském průmyslu, kde roste počet zakázek. Za dobrými čísly německého zahraničního obchodu stojí zejména zvýšená poptávka z Číny a USA. To je velmi dobrá zpráva i pro české firmy.

Jsou vidět citelné dopady brexitu.

Do Německa míří třetina českého exportu a velká část z něho je reexportována do třetích zemí. Naopak jsou zde vidět citelné dopady brexitu. Německý vývoz do Velké Británie se za první dva měsíce letošního roku meziročně propadl o pětinu.

Jak vůbec německá vláda pomáhá zvládnout dopady pandemie?

Spolková i zemské vlády za uplynulý rok posílily ekonomiku celkem 1,5 bilionu eur, což odpovídá přibližně pětačtyřiceti procentům ročního HDP země. Víc než polovina jsou garance a záruky hlavně od spolkové vlády. Ta a zemské vlády poskytly navíc přes 300 miliard eur na přímé fiskální stimuly a dalších 250 miliard eur dosahují daňové úlevy včetně dočasného snížení sazby DPH.

V kategorii přímých fiskálních stimulů se jedná o jednu z nejvyšších podpor v poměru k HDP na světě hned po USA. Třeba má česká kamarádka, která v Kolíně nad Rýnem provozuje síť čistíren, říká, že se cítí až nestoudně, jak moc jí stát finančně pomáhá. Stát podnikatelce v závislosti na poklesu tržeb hradil většinu fixních nákladů a za určité období až 75 procent obratu z předchozího roku.

Jaké jsou dopady na trh práce?

Ten zatím zůstává i přes pandemii relativně stabilní. Míra nezaměstnanosti dosáhla koncem minulého roku 5,9 procenta, což představuje meziročně vzestup jen o necelé procento. Příští rok by měla nezaměstnanost být přibližně stejná jako před pandemií.

Do pěti let se ale čeká dlouhodobý úbytek až 200 tisíc pracovních míst. Krizi dlouhodobě pocítí zejména maloobchod, obchodní služby, gastronomie, doprava, letectví a letecký průmysl. Naproti tomu existují pozitivní dopady na zaměstnanost v oblasti IT, veřejných služeb a léčiv.

Reklama
Reklama