Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Uvedl to 17. srpna web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi.
Na přání kancléře Olafa Scholze se už nemají schvalovat nové žádosti. Ministr financí Christian Lindner to tlumočil 5. srpna v dopise ministru obrany Borisi Pistoriusovi a ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové, uvedl server veřejnoprávní ARD.
Podle dopisu mohou být „nová opatření“ přijata, pouze pokud na ně byly zajištěny prostředky v rozpočtech na letošní a příští rok. Zmrazení pomoci tak platí okamžitě, protože maximální limit čtyř miliard eur (100,78 miliardy korun) na příští rok už byl teď překročen.
Na letošní rok jsou potom na vojenskou pomoc Ukrajině vyčleněné prostředky ve výši přibližně osmi miliard eur (201,57 miliardy korun).
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie.
Ministr financí Lindner z liberální FDP ale podle zprávy neočekává, že by vojenská pomoc do budoucna neměla pokračovat. Místo ze státního rozpočtu ji ale chce financovat ze zisků ze zmrazených ruských aktiv.
Podle americké vlády západní státy od zahájení ruského útoku na Ukrajinu zmrazily přibližně 280 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) z prostředků ruské centrální banky, z nichž 210 miliard je podle Evropské komise zmrazeno v zemích EU.
Na červnovém summitu G7 v Itálii se účastníci dohodli, že se z výnosů ze zmrazeného majetku bude financovat půjčka padesát miliard dolarů pro Ukrajinu.
Německá média v posledních dnech informovala o tvrdých vyjednáváních vládní koalice sociálních demokratů, liberální FDP a Zelených o rozpočtovém rámci pro příští roky. Lindner dlouhodobě prosazoval, aby se i nadále dodržovala takzvaná dluhová brzda a zároveň aby se nezvyšovaly daně.
Německo například v červnu Ukrajině dodalo dvacet bojových vozidel pěchoty Marder, deset starších tanků Leopard 1A5, dva systémy protivzdušné obrany IRIS-T, tři salvové raketomety HIMARS a také dvacet jedna tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů.
Celkově od začátku války Německo podle oficiálního přehledu Ukrajině zmíněných tanků Leopard 1A5 s náhradními díly dodalo ve spolupráci s Dánskem padesát osm, dále také například 176 tisíc nábojů pro samohybná protiletadlová děla Gepard ze zásob bundeswehru a průmyslových podniků, šedesát šest pozemních přehledových radarů nebo padesát osm tisíc bojových přileb.
