skip to main content

Nemohla sehnat pěkné tapety, tak si je designérka namalovala sama

2 minuty čtení

Na stěně studentského pokoje jsou namalované newyorské domy, dětský pokoj zdobí králíci, pes, myši nebo lyžař, ložnici měsíc a v obývacím pokoji se po zdi plazí listy monstery. Všechno je tak trochu jako ze sna, něco je naznačené, rozpité, z jiného, nevšedního světa.

Ne vždycky jsou její tapety jen pro krásu, někdy i poučují. To když vpašuje do dětského pokoje na obrázek informaci o velikosti planet nebo obvodu Země kolem rovníku. Všechno je to dílo Markéty Daňkové.

„Na trhu existují krásné tapety, jenže mně na nich často nevyhovoval třeba opakující se vzor. Dětské tapety bývají zase infantilní nebo barevně tvrdé,“ zdůvodňuje, proč začala navrhovat své vlastní.

Nejdřív malovala přímo na zeď, jenže to bylo pracné, bez možnosti budoucích oprav, výsledek nemusel být vinou povrchu vždy dokonalý a ona, jak přiznává, má ráda, když věci dokonalé jsou. Před pěti lety tak spatřil světlo světa projekt Malované tapety.

View this post on Instagram

#malovanetapety www.malovane-tapety.cz

A post shared by Markéta Daňkova (@marketka.danek) on

Našla firmu, která její malby tiskne vodou ředitelnými barvami vhodnými do interiéru na vlies, jehož základem je papír a netkaná textilie, bez ftalátů a PVC. A později založila e-shop.

Podle Markéty Daňkové nemá většina zdejších bytů silnou atmosféru, mnoho z nich je jako přes kopírák, zvlášť ty v novostavbách se sobě velmi podobají. Nebývá na nich sice nic špatně, ale originalitu aby tu pohledal. Navíc si často lidé s tapetami a barvami v interiéru nevědí rady a řídí se spoustou zažitých klišé.

Reklama

„Snažím se prostřednictvím tapet vnést do bytů individualitu a fantazii. Taky jsem se tapetami naučila korigovat prostor, například jej opticky zvětšit, přidat na světle nebo odpoutat pozornost od nevhodně barevné podlahy. To všechno totiž jde. Jsem ráda, když to interiéru sluší,“ říká Daňková, která je původní profesí učitelka výtvarné tvorby a dějin výtvarné kultury. Odmala ale byly její vášní interiéry.

„Už když jsem učila, toužila jsem dělat něco praktického, na co se dá sáhnout. Proto jsem si doplnila vzdělání na Škole interiérového designu IDK pod vedením Toma Havránka. Nešlo mi o nějaký diplom, ale o to, skutečně se naučit navrhovat interiéry od lidí, jejichž tvorba se mi líbí. Vyplatilo se, od roku 2012 navrhuju interiéry na plný úvazek a k tomu ve škole působím jako lektorka,“ prozrazuje Daňková, která kromě interiérů stihla připravit i kolekci zhruba padesátky tapet a spolupracuje se společností Domestav. Baví ji zkoušet nové věci.

„V Tančícím domě jsem prezentovala možnosti tisku na cokoli pro značku HP. Ukázalo se, že dnes můžete pracovat s různými i velmi levnými materiály, jako je plexisklo, voština, textilie, linoleum. Chybou je, když se snažíte fejkovat dřevo nebo například mramor,“ říká. Hodnotu nevidí v sériové výrobě, ale v originalitě.

„Nestojím o to, rozvíjet velký byznys. Myslím si, že v dnešní době lidé rádi kupují od lokálních výrobců, na které si můžou vytvořit osobní vazbu a vidí za jejich výrobkem příběh. Navrhuju byty tak, jak bych v nich dokázala spokojeně bydlet i já,“ usmívá se Markéta Daňková a dodává, že cesta od interiérů k malování ji vede zpátky k malování na plátno a ilustracím. Těmi svými opatřila knihu básní Radka Glabazni Teď ještě hlavou o střepy a Školu vaření Martina Černohorského.

Reklama
Reklama