Mediální vody rozvířila na začátku týdne zpráva o ročních odměnách pro nejvyšší vedení ČEZ. Sedmičlenné představenstvo přední energetické skupiny v regionu střední a východní Evropy si dle Zprávy o odměňování za rok 2021 rozdělilo dohromady 135 milionů korun, přitom nejvyšší muž ČEZ Daniel Beneš si přijde na téměř 35 milionů korun.
Zpráva vzbudila velký ohlas veřejnosti, která je čím dál více sužována rostoucími cenami energií. Proto bylo na sociálních sítích managementu ČEZ ve velkém spíláno, že skupina v této krušné době nejen rekordně vydělává, ale ještě si vyplácí desetimilionové odměny.
Ty by prý mohla raději použít na snižování cen energií či na pomoc lidem zasaženým takzvanou energetickou chudobou. Od toho však mají státu sloužit dividendy, a ne zkracování manažerských odměn manažerům, kteří splnili všechny byznysové podmínky uvalené na jejich bedra.
Skupina ČEZ zažívá podobně jako jiné energetické firmy od druhé poloviny loňského roku nadmíru dobré časy. Ceny elektřiny pokořují nové a nové rekordy, stejně tak i ceny komodit, jako je plyn nebo uhlí. Vše žene zisky do výšin, a za loňský rok tak celá skupina ČEZ dokázala zvýšit čistý zisk meziročně o 81 procent na téměř deset miliard korun.
Odměna nejvyššího muže ČEZ Daniela Beneše se přesto oproti loňskému roku nezvýšila. Činila opět 34,85 milionu korun a celkové odměny pro vedení ČEZ byly vyšší jen o pár milionů. Tady je třeba poprvé chladit vášně.
Rozpis odměn pro členy představenstva ČEZ za rok 2021 | Zdroj ČEZ
Systém odměn členů představenstva ČEZ je vícesložkový: skládá se z měsíční odměny, z roční odměny a dlouhodobé výkonnostní odměny, která nahradila tzv. opční program, kdy manažeři za dobré výkony dostávali akcie firem, které mohli buď držet, nebo kdykoli prodat na trhu.
Roční odměna se dělí na pevnou a pohyblivou složku a je závislá na plnění výkonnostních ukazatelů odvozených hlavně z dosažené výše EBITDA za konkrétní rok. Dále se skládá z individuálních cílů pro jednotlivé členy představenstva zodpovídající za svou část byznysu.
Nově se do těchto kritérií kromě efektivního řízení firmy nebo minimalizování nákladů dostala i udržitelná pravidla zodpovědného chování a investování ESG.
Kritéria nastavená pro určení nároku na získání odměn schválili už před léty akcionáři firmy, tedy soukromí investoři a stát, který v ČEZ stále drží téměř sedmdesátiprocentní podíl. Manažeři daná kritéria ve velmi turbulentní době předem splnili. Mají se tedy odměn vzdát? Co by jim to přineslo?
Zkracování či plné odmítnutí odměn by současnou situaci vysokých cen nijak obrátit nepomohlo – ani vytvořit dostatečně velkou záchrannou sociální síť pro nejchudší. Většině by to přineslo maximálně škodolibou radost z toho, že „dotyčný dostal co proto“. Tedy nedostal nic.
Michael Tomeš
Druhý muž ČEZ Pavel Cyrani si v meziročním porovnání na odměnách nejvíce polepšil. Zvýšily se mu o desetinu na osmnáct milionů korun | Foto Michael Tomeš
Nejvyšší vedení ČEZ nemá ve své moci ani snížit vysoké ceny elektřiny a ulevit tak firmám a domácnostem. Povinností každého managementu soukromé firmy je maximalizovat užitek, tedy v tomto případě zisk. Ani v případě, že stát vlastní v ČEZ většinu, nelze bez rozhodnutí valné hromady akcionářů firmy jen tak snížit prodejní ceny elektřiny a domácnostem ulevit.
Žaloby ze strany minoritních podílníků by kvůli snižování zisku ČEZ – a tím i jejich tantiém – přišly okamžitě. Navíc by se takovou regulací cen snižoval zisk skupiny, na což by reagovali investoři výprodejem akcií. Tím by klesla hodnota skupiny na burze, kde dnes její akcie stojí 1100 korun a celková tržní kapitalizace dosahuje 595,5 miliardy korun.
Státu by to v souhrnu přineslo větší ztráty než zavedení jakýchkoli jiných (i plošných) záchranných opatření.
Pokud by se v tomto směru rozhodl jakkoli pomáhat, cesta nepovede přes regulované ceny elektřiny, ale přes dividendy, které ČEZ každým rokem posílá svým akcionářům.
Za předloňský rok vyplatil dividendu 53 korun na akcii, letos navrhuje jen 44 korun, což by znamenalo zhruba patnáct miliard přímo do státní kasy.
Tady tkví skutečný škraloup – ČEZ v době, kdy se mu daří a pár tučných let má ještě před sebou, navrhuje přísun peněz akcionářům, a tedy i státu, snížit. Beneš zároveň pro příští rok slibuje rekordní dividendu nad šedesáti korunami.
Suma sumárum, zveřejnění odměn nejvyššího vedení ČEZ vždy dokáže občanovi pocuchat nervy, neděje se ale nic, co by vybočovalo ze stanov veřejně obchodované společnosti. O systému odměňování je rozhodnuto už dávno a systém ročních odměn pro nejvyšší vedení je součástí každé velké korporace – například šéf banky Moneta dostal za loňský rok odměny ve výši téměř třiceti milionů korun.
Otázka odmítnutí odměn je proto jen otázkou učinění empatického gesta a vytvoření si pozitivního osobního PR. Nic jiného by to nepřineslo, nezměnilo a ani nevyřešilo.
