Pastoral Brothers Karel a Jakub jsou duo youtuberů, kteří dělají Boha zase cool. A že se jim to daří, dokazují tisíce odběratelů, kteří sledují nejen jejich kázání. A jedno takové kázání a poselství naděje vám Karel přináší i do roku 2023.
Křesťané si o Vánocích připomínají klíčovou událost v lidských dějinách – narození Ježíše Krista. Můžeme si představovat Josefa, Marii a Ježíška jako takové skoro pohádkové postavy, které žily tam a tehdy, někde daleko před dvěma tisíci lety. Můžeme si myslet, že tenhle příběh je vlastně docela milý a to malé děťátko mezi kravičkou a oslíkem je moc pěkné, ale s námi tady a teď nemá nic společného.
Co když ale má?
Když jsem si tyhle vánoční biblické příběhy pročítal, přemýšlel jsem, komu bych je v dnešní době mohl přečíst. Kdo by je v dnešní době měl uslyšet. Vybíral jsem podle postav, které se v příběhu objevují:
Tenhle vánoční příběh bych tak letos přečetl všem Josefům, všem otcům, kteří vůbec nepočítali s tím, že se jim narodí dítě, a teď neví, jak se rozhodnout. Mají zůstat, nebo odejít? Jsou muži, kteří se vylekají, že se najednou mají stát otci, že na to ještě nejsou připraveni, a utečou.
Jsou tu i muži, kteří by rádi byli otci, ale nejde to a kladou si to za vinu. Ani Josef s nějakým malým Ježíškem nepočítal. Přece jenom s Marií byli jen zasnoubení a rodinu plánovali později. I Josef chtěl utéct od těhotné Marie a zbavit se tak ostudy a celoživotnímu posměchu, že je paroháč.
Přál bych všem takovým mužům, aby se jim stalo to stejné co Josefovi. Ve snu za ním totiž přišel anděl a dodal mu odvahu a řekl mu, ať Marii důvěřuje a ať ji hlavně neopouští, že právě teď ho nejvíc potřebuje. Tohle pomohlo Josefovi se správně rozhodnout. Spousta mladých mužů stejně jako Josef potřebuje dodat odvahu.
Tenhle příběh bych přečetl i všem mladým dívkám, které jsou nečekaně těhotné. Všem, které si při pohledu na pozitivní těhotenský test pomyslí: Máma mě určitě zabije! Mariino těhotenství byl průšvih. Můžeme se na Marii dívat jako na zbožnou dívku, jak se oddaně tváří a odevzdává svůj život Bohu. Ale ono to zas tak nádherné nebylo.
Tohle rozhodnutí Marii uvedlo do velké nejistoty a nebezpečí. A že by ji někdo zabil, tehdy platilo téměř do slova. Kdyby se jí Josef neujal, tak by ji mohli lidé z její vesnice ukamenovat. To už nezní zas tak zbožně. Tenhle příběh je pro všechny mladé těhotné dívky, které neví kudy kam a hledají někoho, o koho se mohou ve své složité situaci opřít. Přál bych těmto dívkám jistotu, že na to nejsou samy.
To byl Josef s Marií ve stáji a teď se trochu vzdálíme na pastviny za Betlémem, kde právě nocují pastýři. Je tma, zima, chrápání mužů se mísí s funěním ovcí. Tančící plameny se odráží v očích jednoho z pastýřů, který nespí, protože má zrovna hlídku. Tenhle příběh bych přečetl i všem lidem, kteří se cítí na okraji společnosti.
Pastýř nebyla úplně vysněná práce. Není vysněná, ale je potřebná. Bez nich by se ovce rozutekly a lidé by neměli maso, mléko a vlnu. Pastýři museli dlouhé dny trávit na pastvinách daleko od rodiny. Jedinou společností jim byly ovce, se kterými si úplně nepopovídali. Byla to špinavá nevděčná práce.
Ale právě za nimi přicházejí andělé. Přicházejí za lidmi na okraji a mají pro ně zprávu, že se na světě něco změnilo, že přichází naděje. Tenhle příběh je také pro všechny, kteří necítí, že by se v jejich životech mohlo obrátit něco k lepšímu. Nějak bylo, nějak bude a nic se nezmění.
Jenže přítomnost andělů pastýři otřásla. Tito andělé, poslové Boží, jim sdělili, že se mají radovat – Radujte se pastýři, protože teď se něco dalo do pohybu. Výsledek bude vidět až časem, ale právě teď přichází změna k lepšímu.
A oni tomu uvěří a jdou se podívat do Betléma na malé miminko, které jim tu dobrou změnu má přinést. V pastýřích se objevilo světlo naděje. Přál bych všem lidem, kteří se nacházejí v ubíjejícím stereotypu, aby v sobě objevili takovou naději jako přišla za pastýři.
A teď se přesuneme za jedním mužem, který si v žádném případně žádnou změnu nepřeje – za králem Herodem. Tenhle příběh bych přečetl všem panovníkům, kteří rozsévají smrt a šíří zlo po celé zemi.
Herodes stejně jako jiní i současní vládci se chce za každou cenu udržet na svém trůnu. Nechal si stavět veliké paláce, měl moc a peníze, dokonce i nechal rozšířit Jeruzalémský chrám. Chtěl, aby se na něj vzpomínalo jako na velkého a mocného krále. Ta všechna pompa a touha po uznání byla ale jen falešná fasáda, za kterou skrýval svůj strach.
Tak moc se bál o svůj trůn, že nechal zabít svou ženu a své dva syny. A to nebyly jediné děti, které měl na svědomí. V Bibli se dokonce píše, že nechal zabít všechny kojence v Betlémě, protože se bál, že se tam narodil nový král. Král, který není z jeho linie a který by měl moc ho sesadit.
Jak absurdně vypadá boj dospělého muže s malým bezbranným kojencem. Jak absurdně vypadá každá válka, při kterých se bombardují nemocnice a dětské domovy. Kolik takových ustrašených králů žije v naší době a působí tolik zla. Všem těmto králům bych přál spravedlivý lidský a Boží soud.
Tento příběh bych přečetl také všem dětem, které se narodily ve špatné době na špatném místě. Josef marně hledal po celém Betlémě místo, kde by mohla v klidu a bezpečí Marie porodit. Porodní stahy jsou každou chvíli silnější a silnější. Dítě každou chvíli přijde na svět. Zkouší různé hospody, hotely, ubytovny, ale nikde není místo. Snad jen někde ve stáji mezi zvířaty.
Asi si dovedete představit, že tohle není ideální místo pro porod. Ale přesto to nějak zvládnou. Marie je vysílená, Josef je rád, že to všechno zvládli a že jsou oba zdraví. Ale tohle bezpečí je jen na chvíli. Herodes přikázal, že musí všichni kojenci zemřít. Jen co se Marie trochu zotaví, tak musí opět všichni na cestu. Tentokrát do Egypta.
Když čtu tenhle příběh, tak mám před očima všechny ty matky, které musely rodit během války někde ve sklepě nebo v protileteckých krytech. Vidím všechny ty malé nevinné děti, kterým někdo usiluje o život jenom proto, že se narodily ve špatné době a na špatném místě. Všem bych moc přál bezpečí a pokoj.
Tohle není pohádka na dobrou noc. Je to silný příběh o příchodu světla do tmy. Je to světlo naděje, které přichází v okamžiku, kdy si třeba říkáme, že už dobře být nemůže. A tahle naděje mi dává sílu, že dobře zase bude. Amen.
