Akcie Monety Money Bank od začátku letošního roku posílily o téměř 11,5 procenta na aktuálních 215,50 koruny, což je v rámci hlavního trhu pražské burzy nejvíc. Navázaly tak na solidní růst v loňském roce, kdy přidaly téměř šedesát procent. Podle analytiků jim však mnoho dalšího prostoru pro růst už nezbývá.
Pro Monetu to byl mimořádný rok. Z dosud zveřejněných výsledků za první tři loňské kvartály vyplývá, že tempo růstu jejího čistého zisku zrychluje. V posledním kvartálním reportu banka uvedla, že by mohla svůj původní plán – vydělat v roce 2025 šest miliard korun v čistém – překonat o tři sta až čtyři sta milionů korun.
Ve stejném období zvládla Moneta navýšit svůj provozní zisk oproti předchozímu roku o 9,1 procenta. Provozní náklady společnosti však prakticky stagnovaly – zvýšily se pouze o 0,9 procenta. Za zmínku stojí i podíl nesplácených úvěrů (NPL ratio), který bance klesl na historické minimum 1,1 procenta.
„Moneta dlouhodobě dodává velmi silné hospodářské výsledky. Ty čtvrtletní nejednou překonaly odhady analytiků a management plní, a někdy dokonce překonává své výhledy. Myslím si, že se mu v tomto ohledu nedá nic vytknout, pro akcionáře odvádí opravdu velmi dobrou práci,“ konstatuje analytik Fio banky Karel Nedvěd, který akcie Monety pokrývá.
Akcionáři si nemohou stěžovat ani na dividendovou politiku Monety, která jim takto dlouhodobě přerozděluje zhruba devadesát procent svého čistého zisku. V tomto ohledu patří k nejštědřejším bankám v Evropě. Poslední mimořádnou dividendu vyplatila loni v listopadu.
Vše výše zmíněné je však podle analytiků v ceně akcií Monety dávno plně zaneseno. „Valuace je již relativně napjatá. Z pohledu valuačních násobků, konkrétně podle nejčastěji používaného poměru ceny akcie k vlastnímu kapitálu, je Moneta s velkým náskokem nejdražší bankou v regionu,“ míní analytik Milan Lávička, který akcie Monety pokrývá v J&T Bance.
„Prostor pro další růst, alespoň z pohledu fundamentu, by tak již měl být omezený,“ dodává.
Zmíněný ukazatel P/BV (Price to Book value) má Moneta na úrovni téměř tři a půl, zatímco konkurenční skupina Erste nebo Komerční banka ho mají kolem úrovně dva. „Moneta si vyšší násobek rozhodně zaslouží, nicméně domnívám se, že aktuální ocenění již předběhlo fundament,“ souhlasí Nedvěd.
V tomto týdnu nicméně růst cen akcií Monety na pražské burze zrychlil. V úterý posílily o 4,19 procenta, což byl jejich nejprudší jednodenní skok od loňského dubna. V ten den se dařilo celému evropskému bankovnímu sektoru a zároveň vyšel odhad, že Moneta překoná své cíle i u dalších kvartálních výsledků, které zveřejní příští týden v úterý.
„Akcie Monety rostou již šest dní v řadě při mírně nadprůměrných objemech, takže je možné, že je na trhu přítomen nějaký větší investor, který buduje či navyšuje svou pozici v tomto titulu,“ přemýšlí Lávička.
Hlavním rizikem pro tyto cenné papíry je podle analytiků to, že úterní výsledky nebudou dost dobré. „Jakékoli, byť i menší, zklamání – ať už ve výsledcích, nebo ve výhledu managementu – či zhoršení obecně pozitivního sentimentu by mohlo vést k výraznějšímu pohybu ceny akcií směrem dolů,“ myslí si Nedvěd.
„Nicméně je dobré zmínit, že doposud management vždy doručil to, co slíbil. Hlavní rizika tak mohou být spojena spíše s vývojem celého trhu v návaznosti na vývoj ekonomiky či další eskalace geopolitického napětí,“ dodává Lávička.
Pozitivním signálem směrem k investorům může být jedna nedávná manažerská transakce – CEO a šéf představenstva Monety Tomáš Spurný nakoupil loni v prosinci 3990 akcií banky.
Moneta je na trhu unikátem nejen svými štědrými dividendami, ale i svou vlastnickou strukturou. Je to poslední velká česká banka, v jejíž vlastnické struktuře dominuje český kapitál. Největším akcionářem Monety je s podílem necelých třicet procent společnost Tanemo z portfolia skupiny PPF.
V minulosti proběhlo několik pokusů sloučit Monetu s dalšími bankovními aktivy PPF, zejména s Air Bank, čímž by v Česku vznikla třetí největší banka co do počtu klientů. První pokus proběhl v roce 2018, strany se však nedohodly na ceně.
Foto Michael Tomeš
Plán fúze z roku 2021 akcionáři Monety schválili, ale v březnu téhož roku došlo k tragické smrti zakladatele PPF a někdejšího nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nové vedení PPF se na jaře 2022 rozhodlo probíhající fúzi zastavit kvůli zhoršení makroekonomické situace, zejména kvůli vypuknutí války na Ukrajině.
Šéf Monety Spurný, který v jejím čele stojí přes deset let, patřil k výrazným zastáncům sloučení. Svého snu o vybudování „národního bankovního šampiona“ se však nevzdává.
„Suverénní země, jako je Česká republika, by měla mít svou vlastní národní šampionku mezi bankami. Když se podíváme do střední, východní a často i do jižní Evropy, vidíme, že taková banka tam většinou existuje,“ uvedl ve velkém rozhovoru pro Forbes loni na podzim.
A rýpl si do konkurence z České spořitelny a jejího prodeje do rukou rakouské skupiny Erste v roce 2000. „Je škoda, že naše více než dvousetletá banka byla prodána za devatenáct miliard korun. Když se podíváte na tržní kapitalizaci jejího zahraničního vlastníka, naše spořitelna přispívá k jeho zisku asi jednou třetinou, což ukazuje, že pro českou ekonomiku to nebyla úplně nejvýhodnější transakce,“ řekl Spurný.
