Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly.
V projevu k poslancům to dnes řekl prezident Petr Pavel. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců.
Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě, a stupňující se hrozby podle Pavla nutí více myslet na to, jak zajistit a posílit odolnost a obranyschopnost. „Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru.
Nestačí si mír jen přát a doufat, že sám od sebe nastane, je nutné se o něj dlouhodobě a aktivně zasazovat,“ řekl.
Podle návrhu vlády by mělo samotné ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, původní návrh kabinetu Petra Fialy chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho třicet miliard jde z jiných rozpočtových kapitol.
Česko by tak na obranu mělo vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu podle makroekonomické predikce z ledna.
Premiér Andrej Babiš na konci února řekl, že ČR určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu Na tomto cíli se loni v červnu shodly státy Severoatlantické aliance, dalších 1,5 procenta HDP mají tvořit související nevojenské investice.
Česku podle Pavla chybí i potřebná moderní krizová legislativa.
„Požadavek vychází ze závěrů minulých krizí, ale také od řady cvičení s krizovou tematikou, která jsme absolvovali. Pokud nové zákony v této oblasti nebudou přijímány s dostatečnou rychlostí, můžeme být velice rychle paralyzováni s každou novou větší krizí,“ podotkl prezident.
Mezi další kroky, které nutí k ostražitosti, patří podle Pavla narychlo připravovaná změna zákona o státní službě. „Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit,“ uvedl.
Neziskový sektor se podle něj dostává pod tlak státu. „A já jsem přesvědčen, že nezaslouženě,“ řekl. Sektor podle něj zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví či odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě.
„Takové organizace kondici naší země neoslabují, ale přesně naopak,“ doplnil.
