Chybějí místa ve školkách i na středních školách. Fatální selhání státu, jak o tom někteří mluví, napravují zčásti podnikatelé. Byznys v soukromém školství roste.
Zklamaní rodiče silných ročníků dětí, které se nedostaly na vysněné střední školy. Obrovský přetlak nejen na veřejných, ale i na soukromých školách. Fronty před gymnázii, která nabízela volná místa.
Aktuální nedostatek míst na středních školách rozvířil debatu o českém školství obecně. Problém je komplexní, jisté je však jedno: tam, kde selhává stát, nastupují soukromí podnikatelé.
Počet soukromých vzdělávacích institucí stále roste a v tomto byznysu se točí odhadem desítky miliard korun ročně.
Tohle je hodně osobní text. Můj syn totiž letos dokončil osmou třídu. Narodil se mi brzy, a začala jsem tedy vozit kočárek už v době, kdy se mí spolužáci z vysoké školy zabývali spíš tím, do jakého půjdou večer baru, než tím, kde výhodně zakoupí pleny.
A nebylo to tehdy zrovna jednoduché období. Už porodnice byly v roce 2009 zcela přeplněné, dostat se do té mé preferované byl velký boj. A pak to šlo dál. O jeslích jsem si mohla nechat jen zdát, následně se syn nedostal ani do školky.
Za tu soukromou a za hlídání, které jsem si zařídila, abych se mohla vrátit částečně do práce, jsem v součtu zaplatila tolik, že bych si za to mohla pořídit třeba hezké malé auto.
Syn je silný ročník, což je jeho, tedy i moje smůla. Příští rok ho čekají přijímací zkoušky na střední školu a po letošní zkušenosti, kdy ze základních škol vyšlo rekordních 116 tisíc dětí ročníku 2008, tedy nejvíc za posledních třicet let, a pro která prostě nebylo dost míst, nechci nechat nic náhodě.
Konkurence v Praze je obrovská a vím, že bez přípravného kurzu na jednotné přijímací testy se v metropoli v podstatě neobejdeme. To dokládají i mnou oslovení odborníci.
Zapíšu se tedy už v červnu, to jest rok předem, na přípravný kurz jedné z několika soukromých organizací, které doučování na přijímačky poskytují. Kupuji mu kompletní přípravu od organizace To dáš, tedy neomezený balíček, za třináct a půl tisíce korun.
Právě tento produkt prý patří u klientů To dáš mezi nejoblíbenější. K mému údivu jsem na čekací listině. Zájem je totiž velký a prodej se spustí až v srpnu. Budu tedy doufat, že na nás kurz vyjde a že to klapne. Jak je to celé absurdní, si naplno uvědomuji, až když píšu tyhle řádky. Ale je to realita dnešní doby. Stejně postupují téměř všichni rodiče v mém okolí.
„Předchozí výzkumy v Česku ukazovaly, že zhruba každý druhý žák v průběhu druhého stupně využil nějakou placenou formu doučování, a samozřejmě větší podíl byl u dětí v ročnících před přijímacími zkouškami,“ potvrzuje mi ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger.
Ústav, který vede, nyní realizuje výzkum v Praze a Středočeském kraji na toto téma. Jeho výsledky ale zveřejní až v září, nyní teprve ukončili sběr dat. Greger však dodává, že se zatím jeví, že mezi deváťáky v Praze a ve Středočeském kraji využilo nějakou placenou formu přípravy až sedmdesát procent žáků.
Polovina rodičů deváťáků se podle něj přitom vejde v nákladech do deseti tisíc korun, deset procent rodičů uvedlo částky vyšší než třicet tisíc. „Celkově příprava představuje velkou zátěž pro rodiny a děti, nejen finanční, ale především časovou a psychickou,“ dodává Greger.
Pokud budeme počítat s premisou, kterou mi několik odborníků nezávisle na sobě potvrdilo, tedy že přípravné kurzy si platí asi polovina deváťáků v republice, můžeme nahrubo spočítat, o jak velký jde byznys.
Výskyt žáků s nejhoršími výsledky z matematiky v deváté třídě souvisí ve 25 procentech s jejich ekonomickou situací.
Letos končilo v Česku školy 116 tisíc deváťáků, pokud uděláme hrubý odhad a spočítáme, že zhruba 58 tisíc z nich si tedy zaplatilo za přípravu zhruba deset tisíc, dostáváme se k tomu, že jen v tomto byznysu se točí asi 580 milionů korun ročně.
Jde o peníze, které dají rodiče za přípravu na přijímačky často soukromým firmám, aby zvýšili šance svého potomka na přijetí na preferovanou školu.
Děti z chudších rodin mají smůlu. A takto je házíme přes palubu. Je to podle výzkumníka Jana Zemana vidět i na datech společnosti PAQ Research. „Výskyt žáků s nejhoršími výsledky z matematiky v deváté třídě souvisí ve 25 procentech s jejich ekonomickou situací,“ dodává Zeman.
