Z pohledu cestovního ruchu zažívá Dubaj i další části Spojených arabských emirátů časy, které se podobají covidové éře. Ještě donedávna jeden z nejrychleji rostoucích regionů turisté téměř úplně vypustili ze svých cestovatelských plánů. Důvodem je pokračující konflikt v Íránu. Pociťují to i Češi, které tamější turismus živí.
Lenka Osuská žije v Dubaji více než osmnáct let a už roky Spojené arabské emiráty ukazuje turistům nejen z Česka. Dubaj moderní, Dubaj historická, hlavní město SAE Abú Dhabí, ale i další emiráty a jejich kultura, pouště i hory.
Ještě během letošního února byla v práci prakticky každý den, ale 28. únor všechno změnil. Spojené státy společně s Izraelem napadly Írán, který pak zaútočil i na další země v Perském zálivu.
Do dubnového uzavření příměří Írán odpálil na Spojené arabské emiráty 398 balistických raket, 1872 dronů a 15 řízených střel, což z nich činí nejčastěji cílenou zemi. Přestože naprostá většina útoků byla zachycena a zneškodněna, i tak část z nich způsobila v zemi škody a usmrtila nejméně třináct osob.
Zasažen byl i světoznámý dubajský hotel Burdž al-Arab, umělý ostrov Palm Džumeira, dubajské letiště a ropné průmyslové zóny v emirátu Fudžajra. Spíš než o přímé následky jde ale o nabourání vnímání bezpečnosti celé oblasti.
Cestovní ruch v regionu se v tu chvíli zastavil, a ačkoliv útoky dronů a raket minulý měsíc přestaly, turisté se prozatím nevrátili.
„Do začátku konfliktu byla Dubaj plná turistů, někdy možná až přeplněná, a práce bylo opravdu hodně. Teď je to úplně jiné, protože čeští klienti momentálně nelétají vůbec. Ze dne na den jsme se tak dostali z každodenní práce na jednu prohlídku za dva týdny, většinou pro klienty, kteří mají Dubaj jen jako krátkou zastávku při přestupu na další let dál do Asie,“ popisuje Lenka Osuská.
Foto Lukáš Vojáček
Její příjmy tak spadly prakticky na nulu. Přiznává, že nebýt podpory manžela, těžko by si mohla dovolit v Dubaji zůstat.
Sama ve svém okolí vidí případy na turismus navázaných lidí, kteří dopadly hůř. Jde například o řidiče, kteří turisty vozili na výlety. Jakmile se ocitli bez příjmu, nemohli si dovolit v Emirátech zůstat a vrátili se zpět do Pákistánu, kde jsou jejich životní náklady nižší.
„Podobné příběhy slyším i od známých z hotelů. Hodně lidí z Asie, kteří pracovali v pohostinství, typicky pokojské, lidé z údržby a servisu, o práci přicházejí a pokud jsou tu sami a plně závislí na tomto příjmu, často odjíždějí domů téměř okamžitě. Někteří se snaží najít uplatnění jinde, ale momentálně to jde velmi těžko,“ shrnuje Osuská aktuální situaci.
Stejně to vnímá i další z českých průvodkyň v zemi Jana Poláková, která podle svých slov do 28. února žila s hlavou v mobilu a diáři, jezdila po celých Emirátech a severu Ománu a sotva stíhala, co bylo třeba.
„Teď chodím na pláž, jezdím na výlety sama se sebou a utrácím to, co jsem vydělala v sezoně,“ přiznává. A čeká, kdy se turisté vrátí. Vzhledem k tomu, že v regionu nyní začíná vedlejší sezona, obě předpokládají, že turismus se znovu podaří obnovit až s příchodem podzimu.
Že se tak alespoň z pohledu Česka opravdu nestane hned, potvrzuje i fakt, že například cestovní agentura Invia zájezdy do konfliktem postiženého regionu vyškrtla ze své nabídky a v nabídce je nemají ani velké cestovní kanceláře fungující na tuzemském trhu. Cestování do zemí Perského zálivu stále nedoporučuje ani ministerstvo zahraničních věcí.
Foto Lukáš Vojáček
Cestování nejen Čechům navíc komplikuje i fakt, že zatímco emirátské aerolinky Emirates a Flydubai lety do Dubaje provozují, řada dalších společností je přestala dočasně provozovat.
Dubaj přitom dlouhodobě slouží jako dopravní uzel mezi Evropou a Asií. Například letecká společnost KLM plánuje další lety až od půlky července, Lufthansa, Swiss a Korean Air nebo nízkonákladová aerolinka Pegasus nejdříve v červnu a české Smartwings nabízí první lety až v závěru října.
S tím, že je prodej letenek do destinací, jako je Dubaj či Dauhá, omezený, souhlasí i Josef Trejbal ze serveru Letuška.cz. „Současné lety se týkají spíš pracovních cest. Výraznější oživení očekávám až se začátkem podzimní sezony od září,“ předpovídá Trejbal.
Spojené arabské emiráty, ale například i Omán či Katar a také vůči turismu dlouho rezistentní Saúdská Arábie na zahraniční návštěvníky v posledních letech cílí čím dál tím víc. Například Emiráty už tři roky po sobě přivítaly téměř dvacet milionů lidí.
Podle Světové rady pro cestovní ruch a turismus odvětví cestovního ruchu a turistiky v celém blízkovýchodním regionu vygenerovalo 385,8 miliardy dolarů a podpořilo 7,1 milionu pracovních míst.
Lídrem regionu je možná překvapivě Saúdská Arábie, kde přínos turismu vykresluje číslo 178 miliard dolarů. Ve Spojených arabských emirátech návštěvníci loni utratili 68,5 miliardy dolarů.
Foto Lukáš Vojáček
Průměrná obsazenost pokojů v Dubaji za celý rok pak byla více než osmdesátiprocentní. Cena za hotelový pokoj se meziročně zvýšila o jedenáct procent na necelých 2700 korun za noc.
I dubajské hotely ale nyní trpí. Proto řada z nich omezila své fungování a v hluchém období investuje do modernizace. Asi nejviditelnějším příkladem je již zmiňovaný ikonický hotel Burdž al-Arab, který má být kvůli rekonstrukci zavřený dlouhých osmnáct měsíců. Stejná situace panuje i v oblasti gastronomie.
Britská televize BBC popisuje příběh Natashy Sideris, která svou první restauraci v Dubaji otevřela v roce 2014. Během posledního desetiletí se její skupina Tashas rozrostla už na čtrnáct podniků po celé zemi, v nichž zaměstnává víc než tisícovku lidí.
Sideris říká, že řada jejích restaurací, které jsou oblíbené u místních obyvatel i turistů, po začátku konfliktu zaznamenala pokles tržeb o více než polovinu. Ty, které víc cílily na turisty, pak spadly dokonce o 70 až 80 procent. Šéfka, aby nemusela propouštět, proto snížila mzdy zaměstnanců o třicet procent. A to včetně té své.
BBC dále uvádí, že současná nelehká realita se projevuje ve velké části dubajského restauračního sektoru. Jeden z vedoucích pracovníků řetězce restaurací, který si nepřál být jmenován, uvedl, že návštěvnost jeho provozoven klesla na pouhých patnáct až dvacet procent normálu, což ho donutilo poslat více než polovinu zaměstnanců na neplacenou dovolenou.
Problémy dlouhé roky budovaného turistického průmyslu si uvědomují i tamější vládci. Abdulla bin Touq Al Marri, emirátský ministr hospodářství a cestovního ruchu, už proto slíbil zasaženému segmentu podporu v přepočtu na koruny ve výši přes pět a půl miliardy s tím, že pokud bude potřeba, další finanční podpora přijde i v budoucnu.
