I uprostřed pražské metropole teď můžete nasát atmosféru chalupy v přírodě. Konkrétně na výstavě Chata: fenomén ve světě architektury v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Stojí za ní kurátor a publicista Adam Štěch a architekt Jan Bureš.
Budete si tu připadat jako výletník s batohem nebo spolujezdec při pomalé vyjížďce krajinou. V zeleně zvlněné krajině se sem tam objeví zajímavá stavba: malá chata nebo domek pro letní rekreaci. S dalším vaším krokem zapadne za horizont a vystřídá ji další.
Právě se nacházíte v prostoru nové výstavy Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Nese název Chata: fenomén ve světě architektury. Na vycházku po nejzajímavějších tuzemských chatách, letních domech či weekendech (takto se místa pro rekreaci v minulosti nazývaly) vás vezme historik architektury a publicista Adam Štěch s architektem Janem Burešem.
„Téma mě zajímá už nějakou dobu,“ říká Adam Štěch. Mapování – především modernistické architektury – se věnuje už více než dekádu a jeho archiv čítá na 150 tisíc fotografií zhruba deseti tisíc budov rozesetých po celém světě.
Chápete správně. Nechybějí právě ani chaty či letní sídla, kam díky rozvoji průmyslu a postupnému bohatnutí evropské společnosti mířila – zejména během meziválečné éry i socialismu – ve snaze uniknout do přírody čím dál tím širší vrstva společnosti.
Výběr těch nejzajímavějších poprvé představil na improvizované venkovní výstavě během trampského potlachu na chatě u Svatojánských proudů. Zde, v muzejních prostorách, pak prezentuje výsledek rok a půl trvající práce, která obnášela nejen rešerše v archivech, dobových časopisech, ale i terénní průzkum.
Zdá se to jednoduché: když v pramenech narazíte na zmínku o chatě či rekreačním sídle slavného či méně známého československého architekta, není přece nic jednoduššího než vydat se přímo na adresu, budovu si vyfotit a se současnými majiteli stavbu projít a v ideálním případě získat i dobové materiály, například výkresy.
Jenže realita většiny staveb – výstava se zaměřuje na objekty vzniklé od počátku Československé republiky až po konec socialistické éry – je jiná. Když je znám architekt, mnohdy chybí přesná lokace, a pokud je vůbec nějak popsaná, jde většinou o vágní charakteristiku.
Na řadu pak přicházejí výletní tenisky nebo kolo – právě tak Adam Štěch s Janem Burešem několik na výstavě představených chat hledali. Zatímco někdy jim putování chatařskými oblastmi nepřineslo žádnou odměnu, jindy měli štěstí: řeč je například o trojici rekreačních staveb z pera Františka Cubra, architekta podepsaného pod československým pavilonem na Expu58.
Foto Adam Štěch
„Moje obzvlášť oblíbená je tato jeho chata z roku 1946,“ ukazuje Adam Štěch na nezvykle tvarovanou budovu na jedné z fotografií na výstavě, kterou před lety objevil u Sečské přehrady. Nejen ona demonstruje dosud nezmapovanou kapitolu tuzemské rekreační architektury první poloviny minulého století.
Zajímavá je nejen tím, že součástí architektonického návrhu byl i na míru navržený nábytek, svítidla či umělecká výzdoba. Tato chata nedaleko vodní plochy přehrady ukazuje, že ve své době převládaly v architektuře rekreačních sídel atypy, stavby, které jako by vzdorovaly tehdejším architektonickým tendencím.
Jistě, výstava ukazuje i typové stavby – příkladem může být jednoduchá, funkcionalismem ovlivněná montovaná chata architekta Františka Kavalíra, žáka Jana Kotěry, či chaty ve tvaru písmene A. Hlavní sdělení výstavy ale naopak stojí na mnohosti tvarosloví a inspiračních vlivů jednotlivých staveb.
Minout byste rozhodně neměli kruhovou Šafránkovu loveckou chatu v jihomoravském Drahoníně od Bohuslava Fuchse z roku 1939, chatu Jiřího Mojžíše postavenou v obci Viničné Šumice nedaleko Brna (při pohledu na fotku vám bude jasné, proč jí Adam Štěch přezdívá kabriolet) či víkendový domek Jiřího Gočára v Kamenném Přívoze z roku 1940.
Foto Adam Štěch
Všechny stavby vzniklé do konce sedmdesátých let jsou doplněné o fotografie obdobných zahraničních budov, které mohly svým autorům sloužit jako nosné inspirační zdroje: jednou jde o alpské chaty, jindy o skandinávské vzory či o plážové domy na jihu Francie – všechny opět pocházejí z bohatého archivu Adama Štěcha.
Ač se výstava rozprostírá pouze v jednom z výstavních sálů Uměleckoprůmyslového muzea, díky chytrému architektonickému řešení Matěje Činčery a Jana Klosse potěší nejen běžné návštěvníky, ale i milovníky architektury, kteří mohou docenit zmíněné reference na zahraniční tvůrce a stavby.
Součástí expozice je pak i originální nábytek z některých objektů chat a letních domů, instalace fragmentů jedné ze dvou chat navržených výtvarným umělcem Zdeňkem Pešánkem od umělce Štěpána Kuse, ale i ony na začátku vzpomínané miniatury nejzajímavějších chat vykukující z výstavních stěn.
Foto Radek Úlehla
„Rostislav Švácha prohlásil, že snem jedné generace teoretiků je tohle téma nějak komplexně zpracovat. Problém ale je, že neexistuje příliš dobré teoretické východisko. Jen definovat, co je chata, letní dům či weekend, není jednoduché,“ říká Adam Štěch.
„My se otázku nesnažíme vyřešit. Prezentujeme tu šíři typologie staveb, kam lidé utíkali za přírodou. Sociálnímu jevu chalupaření nebo podomácky stavěným chatách se záměrně nevěnujeme,“ dodává k fenoménu minulého režimu.
Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu otevírá dosud málo probádanou kapitolu české architektury. A zároveň připomíná, že i malé rekreační stavby byly místy velkých architektonických ambicí a nadmíru originálních řešení.
